Vysoká Škola Humanitárněekonomická V Lodži Sny A

Vysoká Škola Humanitárněekonomická V Lodži Sny A

DESCARGAR PDF

Vysoká škola Humanitárně-ekonomická
===================================
V Lodži
=======
Sny a snění
===========
Obecná psychologie
Mgr. J.Byčkov PhDr.
Dagmar Adamová Sommerlíková
28.prosince 2008
Pedagogika 1. ročník
O B S A H :
===========
Spánek 2
Cyklus bdění a spánku 3
Průběh spánku , spánková stádia 3
4 spánková stádia : 3
Spánková a snová deprivace : 4
Proces snění a vznik snů 4
Lze rozlišit následující fyziologické stavy snění (1): 5
Kompenzační funkce snu 5
Poruchy spánku (patologie) 6
Dělení poruch: 6
Spánek
======
Spánek je základní biologickou potřebou člověka, je opakem bdění a
přestože subjektivně jde o dobu klidu a odpočinku, pro naše tělo to
platí jen částečně. Z hlediska nervové soustavy je spánek nikoli
pasivním, nýbrž vysoce aktivním dějem. Je charakterizován minimálním
výskytem pohybů těla, sníženou reaktivitou na zevní podněty,
reverzibilitou (tj. přecházení k bdění) a střídáním spánkových epizod.
Většina dospělých lidí spí 7-8 hodin denně s tím, že zde existují
značné interindividuální rozdíly a za normální rozpětí se považuje cca
4-11 hodin.
Cyklus bdění a spánku
=====================
Regulace
Spánek je regulován několika mechanismy:
*
homeostaticky - závisí na předchozím spánku aktivitě
*
cirkadiánním rytmem - organizuje střídání spánku a bdění během 24
hodinových denních cyklů
*
ultradiánním rytmem - řídí přechody mezi NREM a REM spánkovou fází
CIRKADIÁNNÍ CYKLUS (rytmus) = rytmus aktivity a pasivity
k narušení tohoto rytmu spánku a bdění může vést rychlý přechod do
jiného časového pásma, nebo práce na směny, což se projevuje
pomalejším reakčním časem, zhoršenou schopností řešit problémy a
slabší koncentrací pozornosti.
NREM a REM spánek
Rozlišují se dvě fáze spánku - NREM a REM (NREM = no rapid eye
movements = spánek bez rychlých očních pohybů;REM = rapid eye
movements = spánek doprovázený rychlými očními pohyby). Vždy jedna
fáze NREM a jedna REM tvoří dohromady jeden spánkový cyklus. REM fáze
v jednom cyklu probíhá zpočátku po dobu cca 5-12 min. K ránu se NREM
spánek tává mělčím a zkracuje se;naopak se
prodlužují REM fáze.
NREM spánek vzniká sekrecí serotoninu, ukončení této fáze zabezpečují
enzymy, které serotonin odbourávají.
NREM spánek je vývojově starší než REM;objevil se asi před 180 mil.
lety kdy začal sloužit úspoře energie v klidové noční fázi dne. REM
fáze přišla asi o 50 mil. let později. Svědčí o tom skutečnost, že REM
spánek se nevyskytuje u obojživelníků, plazů a nejprimitivnějších
savců.
Průběh spánku , spánková stádia
===============================
Aktivní bdělý stav je kortikálním elektroencefalogramem
charakterizován frekvencí 16-25 Hz (beta vlny) a napětím 10-30µV.
Alfa vlny o frekvenci 8-12HZ (20-40µV) provázejí stav relaxované
bdělosti, s rostoucí ospalostí se frekvence zpomaluje. Člověk bdí asi
5% doby spánku.
4 spánková stádia :
1. USÍNÁNÍ - přechodní období mezi bděním a spaním. Při probuzení v
této fázi, jsou lidé přesvědčeni, že ještě nespali. Pravidelný ALFA
RYTMUS postupně mizí. Na EEG s objevují nepravidelné vlny s nízkou
amplitudou THETA VLNY. Celkový podíl na spánku asi 5%
2. LEHKÝ SPÁNEK - EEG obsahuje větší a pomalejší vlny přerušované tzv.spánkovými
vřeténky, které tvoří shluk rychlých vln a K-komplexy což jsou velké,
pomalé a ostré vlny. V této fázi dochází k výraznému snížení svalového
napětí. Celkový podíl na spánku asi 50%
3. HLUBOKÝ SPÁNEK - objevují se DELTA VLNY- jsou indikátorem hlubokého
spánku. Jsou to pomalé vlny s velkou amplitudou, které tvoří 20-50%
EEG záznamu. Celkový podíl na spánku asi 5-10%
4. HLUBOKÝ SPÁNEK - převládají DELTA VLNY, pokračuje pokles srdeční a
dechové frekvence, prohlubuje se svalová relaxace a chybí oční pohyby,
nejvyšší práh probuzení. Celkový podíl na spánku asi 10-15%.
STADIUM 3 a 4 - tzv. pomalovlnný hluboký spánek
Pozn. autora : Hz udávají počet kmitů za vteřinu;vlna je krátkodobá
změna napětí a amplituda je vzdálenost vrcholu vlny od základní osy. (
zjednodušeno)
Spánková a snová deprivace :
============================
Hluboký non-REM-spánek slouží k odpočinku a obnově tělesných sil.
Narušení REM-fáze prv. Negativně ovlivňuje především psychickou
činnost. Potvrzují to experimenty se spánkovou deprivací.Při pokusech
s kočkami a psy se ukázalo , že po 15-ti dnech nepřetržitého bdění
zvířata hynula vyčerpáním.V pokusech s lidmi , kdy trvala spánk.
Deprivace 50 hodin docházelo jen ke stavům nepozornosti nebo chybného
vnímání. I když lidé nespali 100 hodin, byli lidé schopní provádět
běžné životní úkony. Narušena byla koncentrace pozornosti.Novější
průzkumy dokazují, že po delší spánkové deprivaci vznikají tzv.
mikrospánky.
William Dement - pokusy se snovou deprivací. Po skončení pokusů se
délka paradoxního spánku během jedné noci podstatně prodloužila, a to
o 60 až 160% nad normální stav. Výsledek- člověk má potřebu „ dohnat“
či nahradit chybějící REM fázi, která mu byla narušována či zcela
odebrána.Dement dospěl k závěru, že dlouhodobá snová deprivace může
vést k vážným poruchám osobnosti
Proces snění a vznik snů
========================
Snění je jedním z myšlenkových procesů během spánku; liší se od
myšlení za bdělosti a je závislé na aktuálním stavu centrální nervové
soustavy. Biologické sledování podstaty snění začalo v polovině 20.
století objevením REM spánku. Podstata snů, jejich význam a mnohé
patofyziologické souvislosti s rozličnými chorobami, které jsou sny
provázeny, nebyly dosud zcela objasněny. Empirie a některé experimenty
ukázaly, že existují souvislosti bdělé mentace (včetně prožitých
událostí) a nálady s obsahem, charakterem a výskytem snů. Sny mohou
také předcházet některé patologické události (prodromální sny – např.
kardiální bolesti nebo vestibulární symptomatologie) – manifestují tak
subklinické známky začínající choroby, která se zprvu projevuje během
labilního řízení v REM spánku (5). Sny se vyskytují ve všech
spánkových stadiích.
Lze rozlišit následující fyziologické stavy snění (1):
1. Hypnagogické snění. Při usínání (spánek 1NREM)dochází k deformaci
vnímání a objevují se typicky jen obrazy, které nemají děj.
2. Hypnopompické snění. V momentě spontánního probuzení; je někdy
nemožné je odlišit od snění při REM spánku, kterým se v této době
spánek často zakončuje.
3. „Přemýšlivé“ snění. Objevuje se zejména při NREM spánku, hlavně ve
stadiích 3 a 4 NREM. Osoba referuje myšlenky, které nemají
halucinatorní obsah.
4. „Klasické“ snění. Intenzivní vizuální sny sledující nějaký děj nebo
více dějů, objevují se v nich známé i neznámé osoby, jsou hodně
emotivní, mají často sexuální obsah a často reverberují podobná
témata. Objevují se převážně, nikoliv však výhradně, v REM spánku.
5. Lucidní sny. Sen probíhá při uvědomění si, že se jedná o sen. Snící
někdy může svůj sen ovlivňovat. Vyskytují se převážně v REM spánku.
Změny emocí ve spánku se projevují nejen charakterem snů, ale také
změnami autonomního řízení (např. srdeční frekvence, dýchání, kožní
odpor). Původní představa, že většina emocí při snění je negativní,
nebyla recentními pracemi potvrzena (2).
Kompenzační funkce snu
======================
Sny podle Junga kompenzují náš vědomý postoj ke světu. Vytváří k němu
jistou alternativu, která se snaží o rozšíření našeho vědomí, našich
bdělých obzorů. Sen se tak stává nekonečným dialogem mezi vědomím a
nevědomím. Kompenzace může být i zprávou pro bdělé já. Za ilustraci
poslouží následující situace:
Člověk je velmi rozhněvaný na svého známého, ale jeho vztek rychle
pomine. V noci se mu zdá sen, že se stále na dotyčného stále hněvá.
Hněv ve snu vyjadřuje vědomím potlačenou složku hněvu, která je v
člověku stále ještě přítomna a která byla vytěsněna do nevědomí.
Rozdílnost mezi pojetím snu u Freuda a Junga, tedy rozdíl mezi funkcí
snu jako splněného přání a snu jako kompenzace bdělého života, dobře
ilustrují sny alkoholiků a kuřáků. Pokud se alkoholik rozhodne přestat
pít a kuřák přestat kouřit, pak se v jeho snech s největší
pravděpodobností začnou objevovat chvíle, kdy si odpíraného nešvaru
dopřává v míře vrchovaté. Podle Freuda je to známkou toho, že kuřák a
alkoholik chtějí ve skrytu duše pokračovat ve své závislosti a proto
si alespoň ve snu plní své tajné přání dál pít nebo kouřit. Jung pro
změnu nabízí pozitivní řešení téže situace s tím, že snové kouření či
pití představuje setkání se stínem, tedy se složkou naší bytosti, pro
kterou již v bdělém životě není místo. Nejde tedy o splněné přání a o
touhu pokračovat v nešvaru, ale o snahu vyrovnat se s vlastními
stinnými stránkami tak, že jim poskytneme náš snový prostor k
realizaci. Jungův postoj může snícího povzbuzovat a nabádat k
překonávání nesnází tím, že si stinné stránky ve snu připustíme a
snažíme se s nimi smířit a vyrovnat.
Poruchy spánku (patologie)
==========================
V současné době je známo přes 90 poruch spánku. 50% lidí některou z
nich trpí občas a nebo v lehčí formě, kolem 13% lidí má vážný problém.
Dělení poruch:
1.Dyssomnie - dlouhodobé poruchy spánku - nedostat. množství a nebo
kvalita spánku
- insomnie - nízká kvalita nebo množství sp.-potíže s usínáním,
probouzením se
- hypersomnie - nadměrná ospalost přes den (za norm. porce předchozího
spánku, né kvůli probdělé noci), dlouhé probouzení se
- porucha rytmu spánek-bdění - potřeba spánku v době, která výrazně
neodpovídá normálním vžitým zvyklostem
- narkolepsie - spánkové ataky přes den, krátkodobé;někdy motorické
obrny, kataplexie (výpadek svalového tonu), hypnagonické halucinace
- poruchy spojené s dýcháním - příliš mnoho apnoických
(apnoe=krátkodobá zástava dechu) epizod, člověk o nich neví, pořád se
v noci budí, ale neví o tom
2.Parasomnie - stavy porušeného vědomí, kde se kombinují jevy spánku a
bdění
*
náměsíčnost - vstávání a chození (4 fáze NREM),následná amnézie
*
noční děsy - zážit. děsu a paniky,křik, vegetativní příznaky (4
fáze NREM)
*
noční můry - probouzení ze snu, úzkost, ohrožení, čl. si dobře
pamatuje jeho obsah (REM)
Literatura : Plháková,A.: Učebnice obecné psychologie
Kubínová,J.: Skripta studenta UP Olomouc
Internet http://www.solen.cz/pdfs/neu/2002/03/07.pdf
http://www.vykladsnu.cz/teorie/carl-gustav-jung-alchymie.htm
1.
Sny a snění, cyklus bdění a spánku, průběh spánku, hypnagogické
představy a teorie snění. Poruchy spánku a výklad snů.
7