V Důvodová Zpráva A Obecná Část A) Závěrečná Zpráva

V Důvodová Zpráva A Obecná Část A) Závěrečná Zpráva

DESCARGAR PDF

V.
Důvodová zpráva
A. Obecná část
a) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů právní regulace (RIA)
I. Důvod předložení
Název
Hodnocení dopadů návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb.,
o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru
znečišťování
a o změně některých zákonů (zákona o integrované prevenci), ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „návrh nového
zákona“).
Předkládaný návrh podchycuje veškeré identifikované okruhy novelizace
zákona
o integrované prevenci, které vycházejí jednak z kritického rozboru
stávajícího stavu povolovací praxe (Lit. 1), zejména však z nových
požadavků vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady
2010/75/EU, o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování
znečištění), části upravující oblast integrované prevence.
Nejzazší termín transpozice směrnice o průmyslových emisích (dále jen
„IED1“ nebo „transponovaná směrnice“) je 7. leden 2013.
IED ve srovnání se stávající směrnicí (2008/1/ES) upravující oblast
integrované prevence a omezování znečišťování (IPPC) nově formuluje a
řeší některé oblasti. Například se jedná
o změny v procesu výměny informací o nejlepších dostupných technikách
(BAT) a v jeho rámci posílení role členských států Evropské unie (EU)
a Mezinárodního fóra pro výměnu informací o BAT.
IED zavádí jako právně závazné „závěry o BAT“, kterými se budou řídit
jak provozovatelé, tak povolovací orgány, zejména při stanovování
emisních limitů v povolovacích řízeních. Současně IED stanoví jasná
pravidla pro udělování výjimek z úrovní emisí spojených s nejlepšími
dostupnými technikami (BAT). Na základě dosavadních zkušeností
optimalizuje IED postupy při stanovování závazných podmínek
integrovaného povolení (IP), zejména co se týká požadavků na
monitoring a předkládání zpráv o výsledcích monitoringu. Další změnou
oproti stávající směrnici je zavedení nového intervalu k provádění
přezkumů IP vázaného na vydání závěrů o BAT.
Pokud provozovatel v zařízení používá nebezpečné látky, které mohou
znečistit půdu nebo podzemní vody, má podle nového ustanovení IED za
povinnost vypracovat
tzv. „základní zprávu“, kde je popsán stav místa provozu; u nových
zařízení před zahájením provozu a u stávajících k datu vypracování
zprávy. Obsah zprávy je IED rámcově definován
a počítá se s maximálním využitím existujících dat. Pokud provozovatel
takové nebezpečné látky nepoužívá, pak základní zprávu nezpracovává.
Podstatná je změna požadavků IED na provádění kontrol v místě
zařízení. Četnost inspekcí je stanovena na základě posouzení rizik.
Podle tohoto posouzení bude probíhat minimálně jednou za 1 rok u
nejvíce rizikových zařízení a jednou za 3 roky u zařízení
s nízkým rizikem
Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených
s nečinností
Problematiku integrované prevence a omezování znečišťování v ČR řeší
zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o
integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o
integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZIP“
nebo „stávající zákon“), který transponoval směrnici Rady 96/61/ES, ze
dne 24. září 1996, o integrované prevenci a omezování znečištění. Do
legislativy ČR byla rovněž implementována směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2008/1/ES, ze dne 15. ledna 2008, o integrované
prevenci a omezování znečištění (kodifikované znění), která nahradila
původní směrnici.
V současné době, na úrovni národní legislativy, upravují oblast
integrované prevence kromě ZIP i prováděcí právní předpisy k ZIP,
kterými jsou vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti
o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění,
ve znění vyhlášky č. 363/2010 Sb., a nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o
způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších
dostupných technikách.
Od data účinnosti (1. 1. 2003) ZIP došlo k jeho několikanásobné
novelizaci (zákony
č. 521/2002 Sb., č. 437/2004 Sb., č. 695/2004 Sb., č. 444/2005 Sb., č.
222/2006 Sb.,
č. 230/2006 Sb., č. 25/2008 Sb., č. 227/2009 Sb.,č. 281/2009 Sb. a
85/2012 Sb.).
K hlavním důvodům novelizace zákona na základě IED i vyhodnocení
aplikační praxe patří nutnost posílení role nejlepších dostupných
technik, zvýšení důrazu na ochranu půdy
a podzemních vod, potřeba jednoznačného vymezení inspekce zařízení v
režimu integrované prevence, optimalizace postupů při výměně informací
o BAT, zajištění podpory nově vznikajícím technikám a zavedení
informačního systému o integrované prevenci.
V platné legislativě je upravena provázanost stávajícího zákona se
složkovými a dalšími zvláštními obecně závaznými právními předpisy v
oblasti ochrany životního prostředí (zákon o ochraně ovzduší, vodní
zákon, zákon o odpadech, zákon o posuzování vlivů na životní
prostředí, zákon o vodovodech a kanalizacích, zákon o ekologické újmě,
zákon o prevenci závažných havárií, zákon o ochraně veřejného zdraví,
lázeňský zákon, zákon o veterinární péči atd.). Diskutovaná
legislativní provázanost a vztah ZIP a složkových zákonů
se po stránce formální nemění. Posuzovaný návrh novely ZIP by měl
zohlednit nové požadavky v legislativě (viz citované zákony).
Cílem novelizace je dosáhnout dalšího snížení emisí znečišťujících
látek a zlepšení ŽP při současném zvýšení efektivity povolovacího
procesu, snížení nadbytečné administrativní zátěže a optimalizaci
legislativních povinností.
Shrnutí hlavních cílů návrhu nového zákona
*
Úprava definic pojmů a terminologie.
*
Úpravy a rozšíření průmyslových činností v příloze č. 1.
*
Posílení role nejlepších dostupných technik.
*
Stanovování emisních limitů v povolovacích řízeních podle závěrů
o BAT.
*
Zavedení zvláštních podmínek pro ochranu půdy a podzemních vod.
*
Vymezení inspekce IPPC zařízení.
*
Optimalizace postupů při výměně informací o BAT, nové nastavení
systému výměny informací o BAT.
*
Podpora nově vznikajících technik.
*
Přezkum závazných podmínek integrovaného povolení v návaznosti na
vydání nebo revizi Referenčních dokumentů o nejlepších dostupných
technikách (BREF) a další změny v právní úpravě přezkumu.
*
Rozšíření účasti veřejnosti v povolovacích řízeních.
*
Revize výše a aplikace poplatků stanovených zákonem o správních
poplatcích v souvislosti s vedením správního řízení o žádosti o
vydání integrovaného povolení, a o jeho změnách.
*
Transpozice a implementace níže jmenovaných právních předpisů
Evropské unie.
*
Zajištění vazby problematiky integrované prevence na zákon č.
167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o
změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
*
Posílení role krajských úřadů (KÚ) při vymezování zařízení.
*
Optimalizace právní úpravy činnosti odborně způsobilých osob.
*
Zjednodušení odvolacího řízení.
*
Přechod a zrušení integrovaného povolení, přechod zařízení mimo
režim integrované prevence.
*
Optimalizace nahrazovaných správních aktů.
*
Úpravy a doplnění skutkových podstat správních deliktů a
optimalizace výše sankcí.
*
Zavedení informačního systému integrované prevence.
Riziko neplnění legislativních požadavků transpozice IED ve
stanovených termínech
je spojeno se sankcemi, které může Evropská komise (EK) uplatnit vůči
těm členským státům, které tyto požadavky neplní, případně nepřijímají
vhodná opatření k řešení vzniklé situace. Naléhavost této situace je
dána objemem legislativních a organizačních prací spojených s její
implementací, která je spojena mj. s transpozicí změn v sedmi
zapracovávaných evropských směrnicích do právních předpisů
upravujících různé oblasti ochrany ŽP (úplné názvy citovaných směrnic,
které jsou IED zrušeny, jsou detailně uvedeny dále v textu). Na
posuzovaný návrh novely stávajícího zákona musí proto souběžně
navazovat i novelizace dalších hlavních zákonů upravujících ochranu
ŽP, konkrétně zákona o ochraně ovzduší.
Charakteristika současného stavu integrovaného povolování
Integrovaná prevence a omezování znečištění (Integrated Pollution Prevention
and Control, IPPC) je pokročilým způsobem regulace vlivu průmyslových
a zemědělských činností na životní prostředí.
Hlavní důraz je kladen na preventivní přístup, volbu vhodných
technologických postupů, spotřebovávané suroviny a energii,
odstraňování vedlejších produktů a odpadů.
Integrovaná prevence překonává princip složkového přístupu, který
často vedl k přenosu znečištění z jedné složky životního prostředí do
druhé, a strategii koncových technologií, které odstraňují vzniklé
znečištění převážně pomocí filtrů, odlučovačů a jiných technických
zařízení.
Vyššího stupně ochrany životního prostředí je dosahováno použitím tzv.
nejlepších dostupných technik (BAT), které představují výrobní postupy
nejvíce šetrné k životnímu prostředí, které jsou aplikovatelné za
standardních technických a ekonomických podmínek. Souhrn evropských
nejlepších dostupných technik je uveden v referenčních dokumentech o
BAT (BREF), které připravuje EK ve spolupráci se zástupci průmyslu a
dalšími spolupracujícími institucemi z členských států, a to
prostřednictvím Evropské kanceláře IPPC v Seville.
Praktickou aplikací principu IPPC je integrované povolování
průmyslových a zemědělských zařízení. Pro získání integrovaného
povolení musí právnická nebo fyzická osoba podnikající, provozující
průmyslovou nebo zemědělskou činnost vymezenou v příloze č. 1 k ZIP,
předložit příslušnou žádost na krajský úřad, který povolení vydává (v
případě zařízení s vlivem na životní prostředí okolních států vydává
povolení Ministerstvo životního prostředí). Integrované povolení
nahrazuje většinu složkových správních aktů (zejména
v oblasti ochrany ovzduší, vod a nakládání s odpady).
V letech 2003 – 2007 prošla zařízení na území ČR, která měla povinnost
mít platné integrované povolení k provozu zařízení k 30. říjnu 2007,
procesem integrovaného povolování a disponují tak platným IP. Počet
vydaných IP dle jednotlivých krajů a průmyslových činností k datu
31.12.2010 pro ilustraci viz tabulka č. 1.
Dosavadní transpozice a implementace právních předpisů ES do zákona
o integrované prevenci
Stávající zákon o integrované prevenci transponoval a implementoval
následující právní předpisy ES ve vztahu k integrované prevenci a
omezování znečištění:
*
Směrnice Rady 96/61/ES, ze dne 24. září 1996, o integrované
prevenci a omezování znečištění. Tato směrnice již byla zrušena a
nahrazena novým předpisem, kterým je:
*
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES, ze dne 15. ledna
2008,
o integrované prevenci a omezování znečištění (kodifikované
znění).
*
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES, ze dne 26.
května 2003,
o účasti veřejnosti na přípravě některých plánů a programů
týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady
85/337/EHS a 96/61/ES ve věci účasti veřejnosti
a přístupu k právní ochraně.
*
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18.
ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů
znečišťujících látek a kterým
se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES.
*
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října
2003
o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů
ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES.
Seznam platných právních předpisů ES, které jsou v rámci sloučení
do transponované směrnice (IED) novelizovány a jsou součástí její
transpozice
a implementace:
*
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES, ze dne
15.1.2008,
o integrované prevenci a omezování znečištění. Zrušena IED k
datu 7.1.2014.
*
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES, ze dne
4.12.2000,
o spalování odpadů. Zrušena IED k datu 7.1.2014.
*
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES, ze dne
23.10.2001,
o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z
velkých spalovacích zařízení. Zrušena IED k datu 1.1.2016.
*
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES, ze dne
21.4.2004,
o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících
při používání organických rozpouštědel v některých barvách a
lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel. Zrušena IED k datu
7.1.2014.
*
Směrnice Rady 1999/13/ES, ze dne 11.3.1999, o omezování emisí
těkavých organických sloučenin vznikajících při používání
organických rozpouštědel
při některých činnostech a v některých zařízeních. Zrušena IED k
datu 7.1.2014.
*
Směrnice Rady 78/176/EHS, ze dne 20.2.1978, o odpadech z
průmyslu oxidu titaničitého. Zrušena IED k datu 7.1.2014.
*
Směrnice Rady 82/883/EHS, ze dne 3.12.1982, o postupech
monitorování ŽP ovlivněného vypouštěním odpadů z průmyslu oxidu
titaničitého a dozoru nad ním. Zrušena IED k datu 7.1.2014.
*
Směrnice Rady 92/112/EHS, ze dne 15.12.1992, o postupech
harmonizace programů snižování a úplného vyloučení znečišťování
odpady z průmyslu oxidu titaničitého. Zrušena IED k datu
7.1.2014.
Každý členský stát je povinen sdělit EK znění hlavních ustanovení
vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti
transponované IED.
Směrnice 78/176/EHS, 82/883/EHS, 92/112/EHS, 1999/13/ES, 2000/76/ES
a 2008/1/ES se zrušují s účinkem ode dne 7. ledna 2014, avšak lhůty k
provedení některých opatření stanovené těmito směrnicemi zůstávají v
platnosti.
Směrnice 2001/80/ES se zrušuje s účinkem od dne 1. ledna 2016, avšak
lhůty k provedení některých opatření stanovené touto směrnicí
zůstávají v platnosti.
Dále s transponovanou směrnicí (IED) souvisí některé další právní
předpisy EU, které sice nejsou předmětem transpozice, avšak jsou brány
v potaz v průběhu procesu integrovaného povolování. Jde například o
následující směrnice ES:
*
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES, ze dne
21.5.2008,
o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu.
*
Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2001/81/ES, ze dne
23.10.2001,
o národních emisních stropech pro některé znečišťující látky.
*
Směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva
používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší
směrnice 93/12/EHS.
*
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES, ze dne
23.4.2009,
kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci
benzinu, motorové nafty
a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení
emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde
o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a
kterou se ruší směrnice 93/12/EHS.
*
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES, ze dne
23.4.2009,
o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a
následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.
*
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES, ze dne
23.4.2009,
o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady
85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES,
2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES)
č. 1013/2006.
*
Směrnice Rady 75/440/EHS, ze dne 16. června 1975, o požadované
jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských
státech.
*
Směrnice Rady 76/464/EHS, ze dne 4. května 1976, o znečištění
způsobeném určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního
prostředí Společenství
a návazné směrnice Rady.
*
Směrnice Rady 78/659/EHS, ze dne 18. července 1978, o jakosti
povrchových vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu
života ryb.
*
Směrnice Rady 80/68/EHS, ze dne 17. prosince 1979, o ochraně
podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami
doplněná směrnicemi Rady 90/656/EHS a 91/692/EHS.
*
Směrnice Rady 91/271/EHS, ze dne 21. května 1991, o čištění
městských odpadních vod.
*
Směrnice Rady 91/676/EHS, ze dne 12. prosince 1991, o ochraně
vod
před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.
*
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, ze dne 23.
října 2000, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti
vodní politiky.
*
Směrnice Rady 86/278/EHS, ze dne 12. června 1986, o ochraně
životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren
odpadních vod v zemědělství,
ve znění směrnice 91/692/EHS a nařízení č. 807/2003.
*
Směrnice Rady 87/217/EHS, ze dne 19. března 1987, o předcházení
a snižování znečištění životního prostředí azbestem, ve znění
směrnice 91/692/EHS a nařízení
č. 807/2003.
*
Směrnice Rady 91/689/EHS, ze dne 12. prosince 1991, o
nebezpečných odpadech, ve znění směrnic 94/31/ES a 2008/98/ES a
nařízení č. 166/2006.
*
Směrnice Rady 96/59/ES, ze dne 16. září 1996, o odstraňování
polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů
(PCB/PCT).
*
Směrnice Rady 1999/31/ES, ze dne 26. dubna 1999, o skládkách
odpadů,
ve znění nařízení č. 1882/2003 a č. 1137/2008.
*
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES, o omezení
používání některých nebezpečných látek v elektrických a
elektronických zařízeních.
*
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES, ze dne 27.
ledna 2003,
o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, ve znění
směrnic 2003/108/ES, 2008/34/ES a 2008/112/ES.
*
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES, ze dne 5.
dubna 2006,
o odpadech, ve znění směrnice 2008/98/ES.
*
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES, ze dne 15.
března 2006,
o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice
2004/35/ES.
*
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES, ze dne 6. září
2006,
o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a
akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS, ve znění směrnic
2008/11/ES, 2008/12/ES a 2008/103/ES.
*
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 2008/98/ES, ze dne
19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic.
*
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 95/46/ES, ze dne 24.
října 1995
o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních
údajů a o volném pohybu těchto údajů.
Tabulka č. 1 Počet vydaných IP dle krajů ČR a kategorií průmyslových
činností (podle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci)
Kraj / Kategorie činnosti
1
2
3
4
5.1
5.2
5.3
5.4
6.
6.6
Celkem
Jihomoravský kraj
8
21
18
15
11
1
0
13
23
79
189
Kraj Královéhradecký
4
16
3
7
9
0
0
7
14
29
89
Moravskoslezský kraj
21
51
7
15
20
0
0
11
15
20
160
Olomoucký kraj
5
16
5
8
4
0
0
12
23
15
88
Pardubický kraj
8
11
7
41
7
0
0
10
12
39
135
Plzeňský kraj
3
8
5
13
6
0
0
13
14
30
92
Středočeský kraj
12
30
10
41
16
0
0
19
20
63
211
Ústecký kraj
14
17
19
64
14
1
0
9
9
36
183
Kraj Vysočina
2
12
3
2
3
0
0
8
16
28
74
Jihočeský kraj
8
9
7
1
7
0
0
19
26
56
133
Karlovarský kraj
4
1
4
2
4
0
0
3
6
7
31
Liberecký kraj
4
11
3
7
6
1
0
6
6
7
51
MHMP
7
4
2
6
6
1
0
1
5
0
32
Zlínský kraj
5
10
5
9
8
0
0
9
12
12
70
Česká republika
105
217
98
231
121
4
0
140
201
421
1538
Stav k 31.12.2010
Zdroj dat: CENIA, IS IPPC
II. Návrh variant řešení
2.1. Hlavní varianty
*
Nulová varianta – směrnice 2010/75/EU nebude v části upravující
oblast integrované prevence transponována a nedojde k novelizaci
zákona
o integrované prevenci. Bez transpozice zůstanou i další části
IED, které nahrazují dosavadní směrnice ES.
*
Varianta I – novela stávajícího zákona. Dojde k transpozici
směrnice 2010/75/EU v bodech, které jsou ve směrnici řešeny
odlišným způsobem nebo jsou zcela nově zařazeny a ke změnám z toho
vyplývajícím. Ostatní paragrafy zákona o integrované prevenci
nebudou pozměněny s výjimkou těch, kde bude vhodné do novely
promítnout poznatky z aplikace stávajícího zákona a zpřesnit znění
některých problematických stávajících ustanovení. Transpozice
dalších směrnic jmenovanou směrnicí dotčených
a absorbovaných bude provedena v rámci novel příslušných
složkových zákonů a prováděcích předpisů k nim. Tato varianta
odpovídá posuzovanému návrhu novely.
*
Varianta II – novela stávajícího zákona. Dojde k transpozici
směrnice 2010/75/EU v bodech, které jsou ve směrnici řešeny
odlišným způsobem
a ke změnám z toho vyplývajícím. Ostatní paragrafy zákona o
integrované prevenci nebudou pozměněny. Současně bude předmětnou
novelou zákona o integrované prevenci též provedena transpozice
věcného a právně-systematického obsahu dalších směrnic jmenovanou
směrnicí rušených. (Poznámka: Jedná se o výše již specifikované směrnice
78/176/EHS, 82/883/EHS, 92/112/EHS, 1999/13/ES, 2001/80/ES,
2000/76/ES
a 2008/1/ES.)
*
Varianta III – nový zákon nahradí stávající zákon o integrované
prevenci. Nový zákon provede veškeré změny vyplývající z
transpozice směrnice 2010/75/EU, ovšem s omezením výhradně na
oblast správního, organizačního a administrativního zajištění
integrované prevence tak,
jak to činí zákon stávající. Změny vyplývající z transpozice
věcných směrnic ES rušených v rámci směrnice 2010/75/EU budou
provedeny v rámci parciálních transpozic složkových právních
předpisů.
*
Varianta IV – nový komplexní rozšířený zákon, který nahradí
stávající zákon o integrované prevenci, ale i příslušné části
dalších národních právních předpisů (složkových zákonů a jejich
prováděcích právních předpisů), které dosud transponovaly znění
směrnic transponovanou směrnicí rušených a komplexně
nahrazovaných, jejichž výčet je uveden výše.
2.2. Dílčí varianty
Varianty pro jednotlivé paragrafy návrhu nového zákona (novely) jsou
rozebrány samostatně. Nejvýznamnější body návrhu jsou analyzovány ve
struktuře samostatné dílčí RIA:
*
Cíl
*
Analýza současného stavu
*
Varianty
*
Vyhodnocení nákladů a užitků
*
Návrh řešení
III.
Body novelizace
HLAVA I – úvodní ustanovení
§ 1 Účel a předmět zákona, § 2 Základní pojmy
Cíl – Provést úpravu § 1 ve smyslu jeho upřesnění a doplnění.
Realizovat revizi dosud používaných základních pojmů (definic) a
stanovit nové pojmy, které zavádí IED. Jejich potřebnost prokázala
praxe v oblasti integrované prevence.
Analýza současného stavu
Pojednávanou problematiku upravují ustanovení § 1 odst. 2 a 3 a § 2
stávajícího zákona.
Náležitosti systému výměny informací o BAT, činnost technických
pracovních skupin (TPS) a Fóra pro výměnu informací o BAT upravuje v
současné době nařízení vlády
č. 63/2003 Sb. Stávající informační systém integrované prevence je
provozován bez explicitní právní úpravy.
Stávající definice pojmů „zařízení“ a „integrované povolení“ vyžadují
zpřesnění. Pojem „zařízení“ je třeba upřesnit ve vztahu k tzv.
dobrovolným žádostem o vydání IP.
Úpravu vyžaduje definice pojmu „podstatná změna v provozu zařízení“ v
souvislosti
se změnou definice příslušného pojmu v IED. Jako vhodná byla
vyhodnocena úprava pojmu „provozovatel zařízení“, aby bylo
jednoznačné, ve kterých případech se za provozovatele zařízení
považuje vlastník zařízení.
Stávající zákon nemohl obsahovat některé pojmy, které jsou obsaženy v
textu transponované směrnice, a to v souvislosti se zásadním záměrem
kodifikovat na úrovni EU
co nejvyšší stupeň závaznosti „referenčních dokumentů o BAT“, „závěrů
o BAT“, „úrovní emisí spojených s BAT“.
Problematiku ochrany půdního prostředí stávající zákon speciálně
neupravuje.
Pojmy „veřejnost“ a „dotčená veřejnost“ byly obsaženy již ve směrnici
96/61/ES, ve znění směrnice 2003/35/ES, a nové požadavky na účast
veřejnosti v IED nevyvolávají nutnost transpozice daných pojmů do
zákona o integrované prevenci zavedením jejich definic.
Pojem „nejlepší dostupné techniky“ není ve stávajícím zákoně definován
plně v souladu s novou definicí tohoto pojmu použitou v transponované
směrnici.
Varianty
Varianta 0 – Ponechání současného stavu.
Varianta 1 – Odpovídá návrhu novely zákona. Obsah a předmět zákona
je rozšířen především o zmocnění k systémovým opatřením v oblasti
informačních aktivit, upravuje vedení informačního systému integrované
prevence. Jsou zpřesněny definice pojmů uvedené ve stávajícím zákoně,
například „zařízení“, „integrované povolení“, „provozovatel“, „emisní
limit“, „podstatná změna“, „nejlepší dostupná technika“ a některé
další. Zavádí se pojmy z nové směrnice, jako jsou „závěry o BAT“,
„nově vznikající technika“, „referenční dokument o BAT“, „půda“,
„základní zpráva“.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Ve variantě 1 je zaručena správná transpozice základních pojmů nově
stanovených nebo upravených transponovanou směrnicí. Nebyla
identifikována samoúčelnost, nadbytečnost nebo ekonomická
nepřijatelnost navrhovaných řešení a opatření.
Návrh řešení
Z důvodu nutné transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2010/75/EU, o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování
znečištění), lze doporučit variantu 1.
HLAVA II – integrované povolení
§ 3 Žádost o vydání integrovaného povolení, § 3a Předběžná informace o
žádosti,
§ 4 Obsah žádosti, § 4a Základní zpráva
Cíl – Všestranné zpřesnění a dílčí úpravy náležitostí a postupu
žádosti o vydání integrovaného povolení.
Analýza současného stavu
V současnosti je postup podávání a vyřizování žádosti upraven v § 3 a
následujících stávajícího zákona. Obsah žádosti je předepsán v § 4.
Prováděcím právním předpisem, který vymezuje náležitosti žádosti je
vyhláška č. 554/2002 Sb., ve znění vyhlášky
č. 363/2010 Sb. Formu podání žádosti o vydání integrovaného povolení
stanoví § 3 zákona. Žádost může být podána v listinné podobě nebo v
elektronické a listinné podobě.
Kontrola úplnosti žádosti je prováděna podle § 3 odst. 4 zákona a je v
současné podobě zaměřena na formální kontrolu dodaných podkladů a dat.
Popis obsahu žádosti v § 4 odst. 1 písm. c) je terminologicky
nepřesný.
Institut předjednání žádosti a vydání předběžné informace o žádosti
není v současné podobě dostatečně využíván, přestože existuje možnost
požádat KÚ o vydání předběžné informace o žádosti podle § 29 písm. i)
zákona. Pro případy odlišnosti obsahu obou podob žádosti
(elektronické, resp. písemné) zákon nepamatuje na určení té podoby,
která bude závazná a rozhodující.
Varianty
Varianta 0 – Ponechání současného stavu.
Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Terminologie § 4 odst. 1
písm. c)
je uvedena do souladu s pojmem „zařízení“, tj. namísto „popis zařízení
a s ním přímo spojených činností“ je použito pojmu „popis zařízení“.
Dále se jedná o doplnění náležitostí obsahu žádosti o požadavky
vyplývající z transponované směrnice (základní zpráva, výjimka z
uplatňování BAT, atd.). Povinnost předkládání tzv. „základní zprávy“
(o stavu, resp. znečištění půdního prostředí a podzemních vod) není
posuzovaným návrhem novely stanovena obligatorně pro všechna zařízení,
ale jen pro zařízení splňující kritéria stanovená v § 4a odst. 1.
Základní zprávu mohou podle § 4a odst. 4 zpracovat pouze odborně
způsobilé osoby podle § 3 zákona o geologických pracích.
Novelou je jednoznačně stanoveno, že posuzování úplnosti žádosti
zahrnuje i posouzení, zda je zařízení vymezeno v souladu se zákonem a
prováděcím právním předpisem,
tj. s vyhláškou č. 554/2002 Sb.
Zpřesňuje se ustanovení § 4 odst. 1 písm. l) stávajícího zákona v
části týkající
se předkládání, resp. nepředkládání návrhů plánů odpadového
hospodářství, návrhů bezpečnostního programu prevence závažné havárie
a bezpečnostní zprávy. Ty nadále nebudou jako přílohy k žádosti
vyžadovány. Předkládány budou pouze na vyžádání povolovacího úřadu. V
tomto ohledu tedy dojde ke snížení administrativní zátěže
provozovatelů.
Návrh novely dává možnost elektronického podání žádosti, což však činí
i stávající zákon.
V ustanovení § 4 odst. 1 písm. m) je v návaznosti na § 14 odst. 5 nově
zákonem stanoveno zařazení odborného posouzení části žádosti, ve které
je předkládán návrh závazných podmínek provozu zařízení.
V novém § 3a novela zákona nově upravuje povinnost povolovacího úřadu
poskytnout provozovateli zařízení na jeho žádost předběžnou informaci
podle § 139 správního řádu
o úplnosti žádosti a o souladu vymezení zařízení v žádosti s přílohou
č. 1 k zákonu.
Poznámka: V současné době upravuje formu obsahu a náležitosti žádosti
o vydání IP prováděcí právní předpis k ZIP, kterým je vyhláška č.
554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného
povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění,
ve znění vyhlášky č. 363/2010 Sb. Tato vyhláška bude v nadcházejícím
období novelizována tak, aby vyhovovala novelizovanému znění zákona.
Přínosy a dopady její novely budou hodnoceny samostatně v rámci
legislativního procesu přípravy a schvalování předpisu.
Varianta 2 – Je obsahově téměř totožná s variantou 1 s tím rozdílem,
že základní zprávu mohou zpracovat provozovatelé sami nebo i jiné
osoby než osoby odborně způsobilé osoby podle § 3 zákona o
geologických pracích.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Nulová varianta není proveditelná z důvodu nezbytnosti transpozice
právního předpisu EU, které odpovídá varianta 1.
Ekonomické dopady na vybrané provozovatele zařízení bude mít zejména
povinnost doložení „základní zprávy“, jejíž splnění si vyžádá
jednorázové náklady na straně provozovatele zařízení. (Základní zprávu
mohou zpracovávat pouze osoby způsobilé podle zákona o geologických
pracích.) Tyto náklady budou nižší v případech, kdy provozovatelé
budou mít k dispozici akceptovatelné výsledky realizovaných
geologických (hydrogeologických) a hydrologických průzkumů území, ve
kterém je zařízení umístěno. Dle dostupných informací existují
zařízení, která mají k dispozici podklady již z realizovaných
hydrogeologických a inženýrskogeologických průzkumů, které jsou
nezbytné pro vypracování základní zprávy. Jedná se zejména o skládky
odpadů (cca 200) a některá nová zařízení (cca 100). Celkový počet
zařízení, kde budou k dispozici akceptovatelné výsledky průzkumů, je
tedy cca 300. Pořizovací cena základní zprávy v takovém případě bude
činit
cca 30 tis. Kč (průměrné náklady na odbornou činnost 6 tis. Kč/den, v
rozsahu
cca 5 pracovních dnů). V případě, kdy nebudou k dispozici vůbec žádné
využitelné podkladové materiály, a bude nutné provést kompletní
hydrogeologické průzkumy, může pořizovací cena základní zprávy činit
až 750 tis. Kč. Počet zařízení v této skupině nebude velký (max. 50) –
může se jednat o rozsáhlá stávající zařízení s delší historií, kde
bude nutné provést větší množství vrtů různé metráže, dále laboratorní
analýzy dle příslušných ČSN. Další skupinou budou taková zařízení, kde
již určité využitelné podklady jsou k dispozici, ale bude nutné
doplnit např. další vrty či laboratorní analýzy. Může se jednat o cca
300 zařízení (zejména zemědělská zařízení), kde se pořizovací cena
Základní zprávy může pohybovat okolo 100 tis. Kč. U zbývajícího počtu
zařízení, cca 250, bude nutné doplnit rozsáhlejší informace (může se
jednat o větší areály) a v takovém případě lze očekávat náklady
na pořízení Základní zprávy ve výši cca 300 tis. Kč. Všechny ceny jsou
uvedeny bez DPH. Celkové náklady na pořízení základních zpráv tak lze
očekávat ve výši 151,5 mil. Kč
bez DPH. (Ceny byly orientačně zjišťovány u 3 společností s licencí na
hydrogeologické
a inženýrskogeologické práce.) Ocenění administrativních prací jako
nákladů provozovatelů není ve výše uvedených částkách zohledněno.
Dopady na činnost povolovacích úřadů lze očekávat při zpracovávání
rozhodnutí o vydání IP (předjednání žádostí), zejména však nezbytnost
postupně v závislosti
na zveřejnění závěrů o BAT provést přezkumy a případná změnová řízení
u jednotlivých zařízení. (Závěry o BAT budou zveřejňovány postupně po
dobu několika let – podle pracovních materiálů EK nejspíše až do r.
2019 či 2020.) Zatížení KÚ bude nerovnoměrné s ohledem na geografické
rozmístění zařízení v rámci ČR. Rovněž budou KÚ muset vyhodnocovat
odborná posouzení v případech žádostí o výjimky z úrovně emisí
spojených s BAT. Většinu diskutovaných dopadů zvládnou KÚ v rámci
svého dosavadního personálního a materiálního vybavení, pokud se jedná
o čisté dopady, tzn. navýšení nákladů oproti nárokům z uplatňování
stávajícího zákona, pak tyto jsou specifikovány dále v textu v rámci
hodnocení dopadů na str. 34.
V souvislosti se získáváním předběžné informace o žádosti tak podle
nově vloženého § 3a vzniknou dopady na organizaci práce a časové
nároky zejména u zaměstnanců KÚ. Předpokládá se vznik nákladů na tuto
činnost, avšak stanovení výše nákladů
je s ohledem na neznámý počet potenciálních předběžných informací o
žádosti neproveditelné. Tyto náklady však ve většině případů budou
kompenzovány snížením pracnosti při vyřizování konečné žádosti.
Dopady budou u obou variant pozitivní, protože v inovovaném procesu
integrovaného povolování dojde ke zmapování situace o stavu půdního
prostředí v okolí zařízení integrované prevence, tj. podniků s
intenzívní průmyslovou, zemědělskou a potravinářskou výrobou a
zařízení nakládání s odpady.
Variantu 2 nedoporučujeme k realizaci především z důvodu odborného
zpracování základní zprávy, tak jak je to i u jiných podkladů pro
vydání IP, jako například dokumentace EIA, rozptylová studie,
vyjádření OZO apod.
Návrh řešení
Z důvodu požadované transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2010/75/EU, o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování
znečištění) je nutné doporučit variantu 1.
§ 5 Odborná podpora výkonu státní správy, § 5a Informační systém
integrované prevence, § 6 Odborně způsobilá osoba
Cíl – Zajistit odbornou podporu výkonu státní správy v oblasti
integrované prevence, včetně veřejně dostupného informačního systému
integrované prevence.
Analýza současného stavu
Odborná podpora výkonu státní správy (Lit. 1) je v souladu s § 5, 6 a
11 stávajícího zákona zajišťována prostřednictvím příspěvkové organice
MŽP, kterou je CENIA, česká informační agentura životního prostředí. V
rámci této činnosti zpracovává CENIA odborná vyjádření pro povolovací
úřady, a to jako vyjádření odborně způsobilé osoby k obsahu celé
žádosti, popř. jako vyjádření k aplikaci BAT. Dále CENIA zpracovává
odborná stanoviska
pro podporu rozhodovacího procesu OPVIP. V současné době (období po
ukončení legislativou vynucených termínů pro získání povolení) se
celkově jedná o cca 100 – 120 odborných vyjádření ročně.
Institut odborně způsobilé osoby (OZO), založený ustanovením § 6
zákona, slouží k zajištění odborného podkladu pro rozhodování úřadu
při vydání nebo změně integrovaného povolení, a to v podobě vyjádření
odborně způsobilé osoby, které si úřad může vyžádat
k posouzení žádosti. Vyjádření si úřad může vyžádat k celé žádosti
nebo k části žádosti týkající se aplikace BAT. Odborně způsobilou
osobou může být na základě pověření právnická nebo fyzická osoba,
která prokáže odbornou způsobilost podle § 6 odst. 3 zákona. Takovou
osobu MŽP na základě zkoušky a po dohodě s Ministerstvem průmyslu a
obchodu (MPO) a Ministerstvem zemědělství (MZe) zapíše do Seznamu
odborně způsobilých osob
s uvedením věcně vymezeného rozsahu odborné způsobilosti, tj.
kategorií průmyslových činností podle přílohy č. 1 zákona, pro něž
platí odborná způsobilost. Podle § 46 odst. 5 zákona se na postup
podle § 6 a § 11 nevztahuje správní řád. V letech 2003-2007 povolovací
úřady využívaly téměř výhradně agenturu (v několika případech došlo k
pokusům o využití komerčních firem s příslušnou OZO, ale získaná
vyjádření dle sdělení úřadů neodpovídala požadované kvalitě), a to
zejména z praktických (časových, odborných) a ekonomických důvodů.
V současnosti existuje informační systém integrované prevence
přístupný na webové stránce MŽP. Systém slouží jako knihovna vybraných
dokumentů a zprostředkovává některé informace o povolovacím procesu
IPPC v ČR. Uvedený systém dosud není legislativně zakotven. Tento stav
mění posuzovaný návrh novely zákona v novém § 5a.
Varianty
Varianta 0 – Ponechání současného stavu.
Varianta 1 – Odpovídá návrhu novely zákona. Záměrem je zachovat
odbornou podporu výkonu státní správy v zákoně. V rámci integrované
prevence jsou řešeny složité otázky nejen technického charakteru.
Zajistit experty pro všechny kategorie činností dle přílohy 1
k zákonu, znalé příslušných BAT, je velmi složité. Agenda IPPC
vyžaduje rozsáhlý záběr znalostí. V rámci přípravy posuzovaného návrhu
byla vyhodnocena efektivita institutu odborně způsobilých osob a bylo
konstatováno, že je potřeba OZO zachovat. Znění § 6 stávajícího zákona
zůstane variantou 1 věcně nezměněno, ale zpřesněno. Institut OZO
zůstává zachován, § 6 je doplněn o podrobnější úpravu podmínek zápisu
do Seznamu odborně způsobilých osob, stanovení odpovědnosti a případné
sankcionování OZO. V novele § 11 stávajícího zákona dochází k bližšímu
vymezení struktury vyjádření OZO
a stanovení povinných náležitostí vyjádření OZO. V zákoně je nově
stanovena povinnost povolovacího úřadu vypořádat se v odůvodnění
rozhodnutí vedle jiného i s vyjádřením OZO tak, aby bylo zřejmé, jak
byla vyřešena otázka stanovení BAT pro dané zařízení.
V novém § 5a novela zákona kodifikuje informační systém integrované
prevence
(IS IPPC), který spravuje MŽP. Definuje ho jako celostátní informační
systém veřejné správy. Údaje v něm vedené jsou zpřístupněny
veřejnosti. .V souvislosti s IS IPPC je doplněn § 29 zákona a nově
formulována kompetence MŽP tento informační systém řídit a provozovat.
Další požadavky na zveřejňování informací a zajištění přístupu
veřejnosti k informacím podle ZIP, jakož i informování orgánů EU,
uvádí posuzovaný nový zákon s odkazem na využití IS IPPC.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Při realizaci varianty 1 je potřeba uvažovat s dopady na SR a
podnikatelskou sféru. Implementace nového ustanovení § 5 v současné
době představuje formální akt institucionalizace již existujícího
informačního systému IPPC, který existuje nezávisle
na legislativním zmocnění a vznikl na základě potřeb a povinností
spojených s výkonem agendy IPPC. Aktuální podoba systému je však
poplatná době a podmínkám, v nichž vznikala a je spíše nouzovým než
ideálním řešením, jež má zabezpečovat informační (zveřejňovací)
povinnosti dané zákonem o IPPC (současný IS je pro podporu
povolovacího procesu dle nového pojetí velmi obtížně využitelný).
Stávající informační systém bude v souvislosti s jeho životním cyklem
ve střednědobém horizontu (r. 2014 a násled.) nahrazen kompletně novým
řešením, které již od základu bude vycházet z aktuálních potřeb
spojených s výkonem agendy IPPC. S vytvořením návazného systému je
počítáno v rámci projektu MŽP SIRIUS kofinancovaného z evropských
strukturálních fondů. V současné době je projekt ve fázi výběru jeho
zhotovitele. Z hlediska financování je česká účast na projektu
zabezpečena. Z tohoto důvodu neznamená plánovaný přechod na
nový-navazující IS IPPC nový požadavek na veřejné finance. Na
přechodné období, než stávající systém IPPC bude nahrazen novým
(2012-2013), bude nicméně nutné realizovat nezbytné úpravy
funkcionalit(upgrade) stávajícího systému, umožňující aktivní práci s
IS IPPC novým subjektům (KHS, ČIŽP), vkládání dalších dokumentů a s
tím související přestrukturování stávajících dat. Především se jedná o
zavedení informací a dat k novému institutu základní zprávy podle §
4a, resp. zpráv o plnění závazných podmínek stanovených IP, resp. o
provádění kontrolní činnosti podle zásad transponované směrnice a
zpráv o výsledcích monitorování. Na základě zkušeností s předchozími
aktualizacemi IS IPPC lze odhadnout, že si úpravy systému vyžádají
částku 800 až 1 200 tis. Kč.
Rovněž lze předpokládat, že výhledově bude nutné doplnit ISPOP o
formuláře k ohlašování pro potřeby IPPC (formulář ročního hlášení o
plnění podmínek IP). Dále bude nutné na straně IS IPPC vybudovat
webové služby, schopné konzumovat služby ISPOP (přebírat z ISPOP
data).
Na provozovatele zařízení mohou mít diskutovaná ustanovení zákona
ojediněle dopady
v oblasti HW (předpokládáme, že IS bude budovaný jako veřejně
přístupný a licence k HW/SW budou náklady SR), tj. pořízení PC, popř.
jejich upgrade. Jiné náklady mohou vzniknout při zaškolování
zaměstnanců provozovatelů za účelem používání ISPOP. Tyto náklady
nepovažujeme za signifikantní.
U povolovacích úřadů nevzniknou v souvislosti se zveřejňováním žádné
vyčíslitelné dopady. Pracovníci úřadů s IS běžně pracují již nyní.
Vkládání dalších vymezených dokumentů standardním způsobem nepřináší
nové nároky. U ostatních institucí, kterým nově připadne povinnost
zveřejňovat, lze považovat dopady za minimální. IS je koncipován tak,
že nepožaduje zvláštní proškolení (bude k dispozici aktualizovaná
verze příručky uživatele systému) či znalosti (jeho potenciální
nástupci budou koncipováni analogicky).
Zabezpečení odborné podpory výkonu státní správy, včetně výkonu OZO
prostřednictvím agentury, bude znamenat zajištění min. 8,5 pracovních
úvazků agentury (tj. 1700 člověkodnů, cca 240 – 260 vyjádření za rok).
V porovnání se stávajícím stavem pracovních úvazků
u agentury, který činí pro zajištění agendy IPPC 6,5 pracovních
úvazků, to znamená nárůst
o 2 pracovníky. To si vyžádá celkové mzdové náklady ve výši cca 3,45
mil. Kč/rok (z toho nárůst 0,8 mil. Kč/rok) a provozní náklady
(zejména cestovné spojené s prohlídkou zařízení
a účastí na jednání o žádosti) ve výši min. 0,7 mil. Kč/rok (z toho
nárůst cca 0,1 mil. Kč/rok). Průměrné náklady na zpracování jednoho
vyjádření, včetně prohlídky zařízení za účelem ověření správnosti
údajů uvedených v žádosti, účasti na ústním jednání o žádosti a vedení
centrálního archívu žádostí, včetně příloh a vyjádření, dosáhnou cca
17 tis. Kč na jedno vydané integrované povolení. Celkové náklady pak
dosáhnou cca 4,15 mil. Kč/rok (z toho nárůst dopadů na SR oproti
stávajícímu stavu o 0,9 mil. Kč). V případě navýšení pouze
o 2 pracovní úvazky nebude zajištěna zastupitelnost ve většině
kategorií průmyslových činností a nebude možné zajistit dodržení
zákonem stanovených lhůt pro zpracování vyjádření OZO při případném
krátkodobém nárůstu požadavků na zpracování vyjádření OZO ze strany
KÚ.
V případě využití komerčních firem, zapsaných na seznamu OZO, lze
uvažovat s požadavkem na zabezpečení jejich tržeb na jednoho
pracovníka ve výši cca 5 tis. Kč/den. Při zachování postupu pro
zpracování průměrného vyjádření (tj. 1 den-prohlídka zařízení, ověření
správnosti informací; 2 dny-zpracování informací o žádosti, včetně
BAT, 3 dny-zpracování textu vyjádření, včetně BAT, kontrola, tisk, 1
den-jednání o žádosti) lze dovodit cenu 1 vyjádření ve výši 35 tis. Kč
bez DPH. Celková průměrná cena vyjádření, kterou by musel povolovací
úřad uhradit je 42 tis. Kč. K těmto nákladům je potřeba přičíst blíže
nespecifikované náklady na administrativu - zpracování a schválení
objednávky a náklady na realizaci platby úřadem apod. Celkové dopady
na SR budou 10,4 mil. Kč/rok. Výdaje SR tak budou o 6,25 mil. Kč
vyšší. Nevýhodou takového řešení je také skutečnost, že agentura
(resp. MŽP) nebude disponovat centrálním archívem žádostí.
Návrh řešení
Z důvodu optimalizace stávajících ustanovení zákona v souvislosti s
transpozicí Směrnice EP a Rady 2010/75/EU, o průmyslových emisích
(integrované prevenci a omezování znečištění) a s cílem snižovat
náklady na státní správu lze k realizaci doporučit variantu 1,
přestože si vyžádá určité náklady (viz výše).
§ 7 až 13 Řízení o vydání integrovaného povolení a odvolací řízení
Cíl – Stanovení nových nástrojů k provádění správního řízení při
podávání, předjednání, posuzování a konečného vyřizování žádostí o
udělení integrovaného povolení nebo
o provedení jeho změn. Zpřesnění nástrojů stávajících.
Analýza současného stavu
Stávající zákon upravuje postupy řízení v ustanoveních § 3, § 7 až 13,
§ 46. Řízení
je zahájeno podáním žádosti o vydání integrovaného povolení. Obsah a
formu podání žádosti a další podrobnosti spojené s podáním žádosti
řeší § 3 a 4 zákona a na základě zmocnění v § 4 odst. 3 také prováděcí
právní předpis, kterým je vyhláška č. 554/2002 Sb., v platném znění.
V § 7 zákon vymezuje účastníky řízení. V § 8 zákon stanovuje, komu
úřad rozesílá žádost
k vyjádření, podrobnosti zveřejnění žádosti a stanovuje možnost, aby
se každý v dané lhůtě
k žádosti vyjádřil. Ustanovení § 8 také upravuje ochranu chráněných
údajů, § 9 stanovuje lhůty a náležitosti vyjádření příslušných
správních úřadů a účastníků řízení. mezi nimiž není explicitně
jmenována ČIŽP. Podle platné právní úpravy se ČIŽP v povolovacím
řízení vyjadřuje z hlediska svých kompetencí v oblasti ochrany
ovzduší. Nejsou tak plně využívány rozsáhlé zkušenosti ČIŽP jak v
oblasti technické (znalost jednotlivých provozů i odvětví),
tak v oblasti správní (problematika vymahatelnosti integrovaných
povolení). Práva dotčených států v souvislosti s provozem zařízení
chrání § 10. Ty mohou vydat v rámci projednávání žádosti svá vyjádření
a trvat na jejich projednání. Podle § 11 si povolovací úřad může
k posouzení žádosti vyžádat vyjádření odborně způsobilé osoby – tento
proces je popsán
a hodnocen výše. V § 12 se upravuje institut ústního jednání o
žádosti, které se koná vždy, pokud o to požádá účastník řízení, v
ostatních případech to záleží na úvaze KÚ. V § 13
je stanoven obsah a náležitosti integrovaného povolení, podmínky pro
vydání, resp. zamítnutí integrovaného povolení. Ustanovení § 13 též
upravuje speciální postup při odvolání proti rozhodnutí o vydání nebo
zamítnutí IP, rovněž stanoví povinnost zveřejnění rozhodnutí
o vydání integrovaného povolení. Dále je v § 46 odst. 5 stanoveno, že
na správní řízení podle tohoto zákona se subsidiárně uplatní správní
řád.
Za aktuální problémy správní praxe lze považovat zejména obtíže při
vymezování zařízení, dále podávání žádostí o vydání integrovaného
povolení pro části zařízení
(i v případě, že je provozováno jedním provozovatelem, ale jedná se o
zařízení většího rozsahu) a v některých případech záměrné rozdělování
zařízení mezi více provozovatelů tak, aby nebylo možné zákon o
integrované prevenci na zařízení z administrativně správních důvodů
uplatnit.
Varianty
Varianta 0 – Ponechání současného stavu.
Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Posiluje kompetence KÚ
(MŽP)
při vymezování zařízení tak, aby nedocházelo k zužujícímu přístupu a
účelové dezintegraci zařízení větších průmyslových celků. Zpřesňuje (§
3) v oblasti uplatňování institutu předjednání žádosti.
Zpřesňuje nastavení odvolacího procesu. Návrh zachovává stávající
situaci ve využívání vyjádření OZO, nově pouze omezuje možnost vyžádat
si vyjádření OZO k celé žádosti
na zvláště složité případy. Nově zákon stanovuje minimální požadavky
na obsah vyjádření OZO (§ 11 odst. 2 návrhu novely).
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Variantu 0 nelze doporučit k realizaci.
Dopady varianty 1 nesměřují explicitně na ČIŽP, jejíž postavení v
povolovacím procesu se v porovnání se stávajícím zákonem nemění. Účast
ČIŽP je podstatněji rozšířena po stránce kontrolní činnosti, nikoliv
po zde diskutované stránce účasti na povolovacím řízení,
tzn., že dopady na ČIŽP jsou nulové oproti stávajícímu stavu. Naopak v
případě kontrolní činnosti budou podstatné (viz specifikace dále v
textu k § 20b).
Dopady na povolovací orgány a provozovatele zařízení jsou uvedeny na
jiných místech této zprávy v rámci hodnocení dopadů souvisejících a
věcněji zaměřených ustanovení posuzovaného návrhu.
Dopady na další účastníky řízení jsou nulové, s výjimkou pozitivního
dopadu (přínosu) pro vlastníky zařízení, pokud tito nejsou zároveň
jeho provozovateli. Vlastnická práva jsou citlivěji ošetřena.
Návrh řešení
Z důvodu transpozice Směrnice EP a Rady 2010/75/EU, o průmyslových
emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) je doporučována
varianta 1.
§ 13, § 14, § 15, § 15a Způsob stanovení závazných podmínek provozu
zařízení
a podmínek pro ukončení provozu zařízení v rozhodnutí o žádosti o
vydání IP
Cíl – Upřesnění popisu náležitostí rozhodnutí o udělení integrovaného
povolení
a stanovení závazných podmínek provozu v návaznosti na nové pojmy a
postupy specifikované transponovanou směrnicí.
Analýza současného stavu
V současnosti je způsob stanovení závazných podmínek provozu zařízení
v rozhodnutí
o udělení integrovaného povolení upraven § 14 a § 15 stávajícího
zákona. V § 13 odst. 6 zákona je stanoveno, že závazné podmínky
provozu musí vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by
jinak byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů
(složkových zákonů), podle kterých by byla vydána rozhodnutí,
stanoviska, vyjádření a souhlasy,
které se nahrazují integrovaným povolením. V § 14 se stanoví způsob a
podrobnosti stanovení emisních limitů a dalších závazných podmínek
provozu, zmiňuje jejich vazba na nejlepší dostupné techniky a upravuje
možnost stanovení přechodné výjimky z emisních limitů
při uskutečnění opatření vedoucího ke snížení znečištění. § 15
upravuje možnost stanovení dodatečných podmínek ke splnění standardu
kvality životního prostředí a další pravidla vztahující se ke
standardu kvality životního prostředí a BAT. Postupnou novelizací
stávajícího zákona došlo k tomu, že ochrana lesa a přírody a krajiny
nespadá do oblasti integrované prevence. Ochranu zvířat upravují
veterinární předpisy a právní předpisy
k zajištění dobrých životních podmínek zvířat. Stanoviska orgánu
ochrany veřejného zdraví
se mají zabývat pouze otázkou dodržení hygienických limitů pro hluk a
vibrace a nikoli nad rámec tohoto vymezení, jak k tomu dnes dochází z
důvodu nepřesnosti příslušného ustanovení. Na rozdíl od ostatních
vyjádření příslušných správních úřadů je úřad vždy povinen zahrnout do
integrovaného povolení podmínky uvedené ve vyjádření (stanovisku)
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, které se dotýkají zájmů
chráněných podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Toto zvláštní
postavení vyjádření KHS se nejeví jako důvodné. Dále existují
nejasnosti týkající se povinnosti povolovacího úřadu vypořádat
se v integrovaném povolení rovněž s požadavky k ochraně životního
prostředí uvedenými
v závěru zjišťovacího řízení posuzování vlivu záměrů na ŽP (v případě,
že se nepokračuje
v posuzování záměru zakončeným stanoviskem).
Varianty
Varianta 0 – Ponechání současného stavu.
Varianta 1 – Odpovídá návrhu předmětné novely zákona. Zohledňuje (Lit
1.) veškeré aspekty vyplývající pro náležitosti rozhodnutí a podmínky
povolení z transponované směrnice. Nově je do zákona vkládáno
ustanovení § 15a a § 13 odst. 4 písm. b) upravující podmínku, že při
úplném ukončení činnosti zařízení musí být přijata nezbytná opatření k
navrácení místa provozu zařízení do stavu splňujícího stanovená
kritéria. Nově se upravuje § 13 odst. 4 písm. d) zákona tak, že
vypouští slova „lesa“ a „přírody a krajiny“, což znamená zrušení
návaznosti problematiky integrované prevence na správní akty z oblasti
ochrany lesa, přírody a krajiny. Rovněž je zrušena návaznost na
problematiku ochrany zvířat, která není předmětem integrované prevence
v pojetí praktikovaném EU – slovo „zvířata“ je novelou z textu zákona
vypuštěno, má však určitý význam v jeho příloze č. 1. V rámci vztahu
ke stavebnímu zákonu je zdůrazněno, že IP řeší jakýkoliv stav
provozování zařízení, tedy
i zkušební provoz zařízení. Zpřesňuje se postup stanovení podmínek
integrovaného povolení podle § 13 odst. 4, např. pod písm. f), g) a j)
– předpokládá se vydání metodiky pro úřady ke způsobu stanovení
závazných podmínek provozu zařízení. Podstatné je také nové postavení
vyjádření orgánu ochrany veřejného zdraví na úrovni ostatních
vyjádření příslušných správních úřadů.
Návaznost zákona na zákon o posuzování vlivů na ŽP je posílena
stanovením povinnosti povolovacímu úřadu vypořádat se v IP rovněž s
požadavky k ochraně životního prostředí uvedenými v závěru
zjišťovacího řízení (v případě, že se nepokračuje v posuzování záměru
ukončeném stanoviskem). Nově je také povolovací úřad povinen v
odůvodnění rozhodnutí
o IP výslovně a detailně vypořádat s mírou aplikace BAT u zařízení,
zejména uvést z použití jakých BAT jsou odvozeny emisní limity a další
závazné podmínky provozu zařízení,
a jak bylo v rozhodnutí zohledněno vyjádření odborně způsobilé osoby
(případné návrhy
z tohoto vyjádření vypořádat). Tzv. „obecně závazná pravidla“ nejsou
implementována
a to na základě možností volby daných transponovanou směrnicí. Obdobně
se výslovně nestanoví požadavky na energetickou účinnost ve vazbě na
problematiku CO2. Varianta 1 transponuje povinnost uvedení opatření k
sledování (monitorování) odpadů, což je provedeno v rámci novely § 13
odst. 4 zákona. Nový odstavec v § 14 zákona upravuje zcela nový
požadavek IED, aby výsledky monitorování emisí byly k dispozici pro
táž časová období
a referenční podmínky jako v případě úrovní emisí spojených s BAT“.
Novelizuje se též § 13 odst. 4 písm. k) zákona, kde se stanovuje
minimální roční frekvence předkládání informací
o výstupech monitoringu a o plnění závazných podmínek povolení. V
citovaném § 13
se rovněž nově stanovuje povinnost uvést v povolení „podmínky pro
posouzení dodržování mezních hodnot emisí nebo odkaz na platné
požadavky uvedené jinde“. Zásadní je i nová úprava v § 14 ZIP, která
povolovacímu úřadu dovoluje nahradit nebo doplnit mezní hodnoty emisí
„ekvivalentními parametry nebo jinými technickými opatřeními, která
zajistí rovnocennou úroveň ochrany ŽP“.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Nulová varianta je z důvodu povinnosti transpozice nerealizovatelná.
Ve variantě 1 je vyřešeno postavení KHS, jako orgánu hygienické
služby, v rámci povolovacího řízení, a to tak, že role KHS je přesně
specifikována a zjednodušena omezením její působnosti pouze na
problematiku ochrany před hlukem a vibracemi a neionizujícím zářením,
kterými zařízení působí na své okolí. Na rozdíl od dosavadní praxe
odpadnou podmínky, které KHS požadovaly v rámci IP bez dostatečného
zmocnění stávajícím zákonem i zákonem o veřejném zdraví.
Administrativní zátěž se sníží jak primárně u povolovacích orgánů, tak
sekundárně u provozovatelů. Celkově lze tento příznivý dopad
kvantifikovat
na průměrnou hodnotu cca 0,1 mil. Kč/rok na straně povolovacích orgánů
(snížení administrativní zátěže cca 8 člověkohodin /rok při 40 nových
žádostech/rok). Příznivý dopad na straně provozovatelů nově
spadajících zařízení bude cca 0,2 mil. Kč/rok (snížení administrativní
zátěže cca 0,1 mil. Kč/rok a snížení nákladů na plnění zákonem o IPPC
nestanovených požadavků cca 0,1 mil. Kč/rok).
Vyhotovení každoroční zprávy o výsledcích monitoringu přinese
provozovatelům administrativní zátěž a náklady na pořízení zprávy.
Náklady se budou lišit podle typu zařízení a rozsahu prováděného
monitoringu. U skládek a zemědělských zařízení se budou pohybovat od
10 do 15 tis. Kč. U většiny průmyslových zařízení budou náklady na
pořízení monitorovací zprávy dosahovat cca 30 tis. Kč, u velkých
zařízení mohou naopak dosáhnout až řádu statisíců. Celkové náklady na
administraci ročních zpráv lze odhadnout ve výši 42 mil. Kč
bez DPH Zákon bude ovšem umožňovat využití již jednou podaných
informací (prostřednictvím ISPOP), v takovém případě dojde spíše ke
snížení administrativní náročnosti při zpracování zprávy. Náklady na
vlastní pořízení podkladů pro sestavení roční zprávy považujeme za
nutné náklady spojené s provozem zařízení, a proto zde nejsou
zmiňovány. Na straně povolovacích úřadů nepovede předložení každoroční
zprávy ke zvýšení nákladů. Povinnost předložení dokumentu o plnění
podmínek je již nyní součástí většiny integrovaných povolení.
Sjednocení požadavků na zprávy může naopak vést naopak k určitým
pozitivním efektům a zjednodušení práce povolujících orgánů.
Nově upravený § 14 odst. 3 sice předepisuje povolovacímu úřadu
vycházet ze závěrů
o BAT, avšak v následujícím odstavci 4 písm. b) je připuštěno i
stanovení jiných emisních limitů pokud jde o hodnoty, období a
referenční podmínky, přičemž tyto EL musí zajistit,
„že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí
spojené s BAT. Další zmírnění dopadů zákona na provozovatele je
provedeno v novém § 14 odst. 5, který umožňuje povolovacímu orgánu
stanovit mírnější EL. Postup lze použít, pouze pokud v jeho důsledku
nedojde k závažnému znečištění životního prostředí a odborné posouzení
prokáže,
že by dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými
technikami popsanými
v závěrech o BAT vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená
přínosům pro životní prostředí, a to z důvodů zeměpisné polohy daného
zařízení nebo místních podmínek životního prostředí a také technické
charakteristiky zařízení. Pro dotčené provozovatele je dopad uvedených
ustanovení pozitivní, protože jejich aplikace znamená možnost
provozování některých zařízení i za podmínek, kdy by to za ortodoxního
plošného uplatňování parametrů závěrů o BAT nemělo být možné. V § 15
odst. 1 je provozovatelům umožněna výjimka z plnění standardů kvality
ŽP, pokud uskuteční dodatečné podmínky stanovené v rámci IP.
V § 15 se obecně řeší situace, kdy předpisy národní legislativy jsou
přísnější než kritéria závěrů o BAT.
Návrh řešení
Z důvodu požadavku na transpozici Směrnice EP a Rady 2010/75/EU, o
průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) je
realizace varianty 1 nezbytná.
§ 16 Základní povinnosti provozovatele zařízení, § 16a Plnění podmínek
IP
Cíl – Nově stanovit a specifikovat povinnosti provozovatele zařízení v
oblasti integrované prevence.
Analýza současného stavu
V současnosti je příslušná problematika povinností provozovatelů
zařízení upravena
v § 16 stávajícího zákona. Provozovatel je povinen provozovat zařízení
v souladu s IP, ohlašovat povolovacímu úřadu změny v provozu zařízení,
spolupracovat s příslušnými správními úřady při kontrole dodržování
podmínek IP, vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu
zařízení stanovených v IP a neprodleně hlásit úřadu všechny mimořádné
situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek do
ŽP.
Provozovatel zařízení nesmí podle § 16 odst. 2 bez platného
integrovaného povolení zařízení provozovat.
Zákon by bylo vhodné novelizací posílit ve věci stanovení povinnosti
provozovatele spolupracovat s příslušnými správními úřady při kontrole
dodržování podmínek integrovaného povolení a při přezkumu. Ustanovení
§ 36 stávajícího zákona je třeba novelizovat tak, aby bylo
jednoznačné, že se vztahuje i na kontrolu, nejen na přezkum.
Varianty
Varianta 0 – Ponechání současného stavu.
Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Základní povinnosti
provozovatele stanovené v § 16 stávajícího zákona byly rozšířeny o
nové základní povinnosti podle čl. 7 a 8 transponované směrnice (např.
povinnost přijmout opatření k omezení dopadů na životní prostředí a k
zamezení dalších možných mimořádných událostí nebo havárií; povinnost
v případě porušení podmínek integrovaného povolení ihned informovat
povolovací úřad
a zároveň přijmout opatření). Povinnosti provozovatele při ukončení
činnosti zařízení jsou stanoveny v § 15a. Přitom jsou odlišeny dopady
na životní prostředí legislativně upravené zákonem č. 167/2008 Sb., o
předcházení ekologické újmě, od dopadů tímto zákonem neupravených.
Byla zpřesněna formulace základní povinnosti provozovatele
spolupracovat s
příslušnými správními úřady při kontrole dodržování podmínek
integrovaného povolení a při přezkumu. Důrazněji je uložena
provozovateli povinnost neprodleně informovat o vzniku mimořádné
události povolovací úřad a dále i ČIŽP jako kontrolní orgán. Doplňuje
se povinnost plnit uložená nápravná opatření a zpřísňují sankce za
porušení povinností. Nový
§ 16a ukládá každému provozovateli zařízení podávat každoročně zprávu
o plnění podmínek IP v elektronickém vyhotovení (elektronický formulář
zprávy dosud není vyhotovený).
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Varianta 1 – rozšiřuje současné znění § 16 o změny a nová ustanovení
vyplývající z povinnosti transpozice. (Naopak, varianta 0 je v tomto
případě nerealizovatelná, neboť tak nečiní.) Věcně se povinnosti
provozovatelů změní s ohledem na povinnost předkládat unifikovanou
roční zprávu výhradně elektronickou cestou. Dopady novely na
provozovatele jsou akceptovatelné, pokud neuvažujeme teoretické dopady
sankcí za neplnění nových povinností.
Návrh řešení
Z důvodu nutné transpozice Směrnice EP a Rady 2010/75/EU, o
průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) lze
doporučit k realizaci variantu 1.
§ 17 Přechod integrovaného povolení, § 20 Zánik a zrušení
integrovaného povolení,
§ 20a Sloučení integrovaných povolení
Cíl – Stanovení přesných pravidel k provádění a postupům při zániku,
zrušení nebo přechodu integrovaného povolení.
Analýza současného stavu
Zánik, resp. přechod integrovaného povolení v současné době upravuje
ustanovení § 17
a § 20 stávajícího zákona. V § 17 zákon stanoví: „Práva a povinnosti z
integrovaného povolení přecházejí na právního nástupce provozovatele
zařízení a jsou pro něj závazné. Právní nástupce je povinen oznámit
přechod integrovaného povolení úřadu do 10 dnů ode dne účinnosti
převodu nebo přechodu práv a povinností podle zvláštního právního
předpisu“
(např. obchodní zákoník). Při konkrétním uplatňování znění stávajícího
zákona se na závadu vyskytují skutečnosti, že za porušení povinnosti
oznámit přechod IP ve stanovené lhůtě není stanovena sankce, že
stávající zákon neupravuje zpětný přechod zařízení IP do složkového
režimu povolování a že lhůta 8 let pro zánik IP, pokud není využíváno
bez vážného důvodu, je příliš dlouhá.
Varianty
Varianta 0 – Ponechání současného stavu.
Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Předepisuje se zaznamenání
změny provozovatele zařízení v IS IPPC. Porušení povinnosti právního
nástupce oznámit úřadu v zákonem stanovené lhůtě přechod IP nově
podléhá sankci. V souvislosti se zavedením této sankce se lhůta pro
ohlášení přechodu integrovaného povolení prodlužuje z 10 na 15 dnů.
Nově se zavádí zrušení IP. Do zákona byly zařazeny kompetence KÚ nebo
MŽP
ke zrušení IP z důvodů specifikovaných v § 20 zákona. Byla zkrácena
lhůta 8 let
pro zánik/zrušení integrovaného povolení na 4 roky v případech, kdy IP
nebude využíváno. Byly stanoveny zásady procesu zrušení a zániku
integrovaného povolení mj. pro případy snížení prahové kapacity
zařízení pod hodnotu uvedenou v příloze 1 zákona. Povolovací úřad
(pouze na žádost provozovatele zařízení) rozhodne o sloučení dvou nebo
více IP, která byla vydána pro zařízení provozované stejným
provozovatelem na stejném místě,
do jednoho IP.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Varianta 1 nepřináší prakticky žádné negativní dopady na výkon státní
správy, SR
ani na podnikatelskou veřejnost. Řeší naopak optimaliizaci procesu
převodu IP i činnosti
při zániku IP – v těchto případech lze identifikovat snížení
pracnosti, resp. zjednodušení postupů v oblasti povolování jak u KÚ
tak i u provozovatelů
Zejména u velkých průmyslových komplexů, v jejichž rámci je vystaveno
více IP pro více zařízení, povolovací úřad na žádost provozovatele
zařízení rozhodne o sloučení dvou nebo více integrovaných povolení,
která byla vydána pro zařízení provozované stejným provozovatelem, do
jednoho integrovaného povolení. Provozovatelé ponesou při příležitosti
sdružování více IP přechodné náklady spojené s jednorázovým nárůstem
administrativní zátěže při použití výše uvedeného postupu.
Celkové náklady, resp. přínosy z uplatňování posuzovaných ustanovení
nebudou podstatné, protože lze očekávat velmi nízký počet řízení v
předmětných záležitostech.
Návrh řešení
Z důvodu nutné transpozice Směrnice EP a Rady 2010/75/EU, o
průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění),
lze doporučit variantu 1, která vykazuje minimální známé dopady jak na
státní správu, tak na podnikatele.
§ 18 a § 19 Přezkum integrovaného povolení
Cíl – Stanovení postupů, povinností a kompetencí při provádění
přezkumu integrovaného povolení. Dosažení stavu průběžné kontrolní
činnosti nad plněním závazných podmínek IP.
Analýza současného stavu
V současnosti upravuje oblast provádění přezkumu integrovaného
povolení § 18 a 19 stávajícího zákona. Zákon stanoví v § 18 odst. 1,
že úřad provede přezkum alespoň každých
8 let, především za účelem ověření, zda nedošlo ke změně okolností
vedoucí ke změně závazných podmínek integrovaného povolení. V § 18
odst. 2 zákona jsou uvedeny všeobecně závazné důvody k přezkumu
závazných podmínek IP (závažné porušení podmínek integrovaného
povolení, změna v BAT, provozní bezpečnost, změna emisních limitů nebo
standardů kvality životního prostředí, závažné znečištění životního
prostředí a trvalé překračování standardu kvality životního
prostředí). Dalším důvodem přezkumu je ohlášení změny v provozu
zařízení provozovatelem. Podle § 18 odst. 4 zákona může přezkum mít
formu místního šetření nebo formu přezkumu podkladů předložených
provozovatelem. Úřad je v souladu s § 18 odst. 5 zákona povinen o
provedení přezkumu neprodleně informovat ČIŽP a KHS.
Podle stávajícího zákona není každá relevantní změna jiných právních
předpisů důvodem přezkumu IP. Zákon nestanovuje nejzazší termín
provedení přezkumu a aktualizace závazných podmínek integrovaného
povolení. Nedostatky v aktualizaci podmínek integrovaných povolení
přinášejí obtíže při vymáhání plnění požadavků složkových zákonů,
které integrované povolení dosud (do data) nezohlednilo. Důvodem pro
přezkum závazných podmínek integrovaného povolení dosud není podnět z
kontrolní činnosti ČIŽP nebo KHS. Takový stav lze označit za nesoulad
mezi legislativními požadavky a povolovací praxí.
Varianty
Varianta 0 – Ponechání současného stavu.
Varianta 1 – Odpovídá návrhu novely zákona. Stanovuje požadavky, které
směrnice zmiňuje ve vztahu k přezkumu povolení (např. aktualizace
BREF, závěry o BAT, stanovení lhůty přezkumu a další). Dochází ke
zpřesnění názvu § 18 zákona vypuštěním slova „plnění“
Zobecňují se důvody uvedené pod § 18 odst. 2 písm. d), aby nebyly
omezeny jako dosud pouze na změny emisních limitů nebo standardů
kvality životního prostředí, ale aby každá změna jiných právních
předpisů, která má nebo by mohla mít dopad na závazných podmínek
integrovaného povolení, byla důvodem k přezkumu IP. Nově je stanovena
jako důvod k přezkumu situace, kdy je zveřejněno rozhodnutí o závěrech
BAT. Každý přezkum u zařízení se musí zabývat zdůvodněním udělení
výjimek z emisních limitů, pokud jsou součástí platného IP. Povolovací
úřady mohou provést přezkum na základě ohlášení změny v provozu
zařízení, nebo na základě podnětu z kontrolní činnosti ČIŽP nebo KHS,
nebo tehdy, je-li v místě provozu zařízení dlouhodobě překračován
standard kvality ŽP.
Mění se § 18 odst. 5 zákona v tom smyslu, aby úřad informoval o
plánovaném přezkumu s předstihem. K přezkumu nemůže KÚ na základě
daného ustanovení přizvat ČIŽP nebo krajskou hygienickou stanici
(KHS), což bylo v předchozích verzích návrhu novely zákona původně
zamýšleno. Harmonizuje se znění novelizovaného zákona se zákonem o
státní kontrole.
Na základě výsledků přezkumu je úřad oprávněn uložit provozovateli
zařízení provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě, nebo rozhodnout
o správním deliktu, vyzvat provozovatele k podání žádosti o změnu
integrovaného povolení, případně zahájit řízení
o změně IP z moci úřední. V krajním případě může i omezit či zastavit
provoz zařízení.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Varianta 0 není proveditelná vzhledem k podstatným změnám, které ve
věci přezkumu IP nastolila transponovaná směrnice.
Varianta 1 bude mít vícečetné dopady jak na výkon státní správy, tak
na podnikatelské subjekty provozující zařízení podléhající zákonu.
Dopady na výkon státní správy a SR: V úvodních letech účinnosti
novelizovaného zákona bude, zejména vlivem vydání nových závěrů o BAT,
dále vlivem změn EL nebo standardů kvality ŽP, provedených na základě
jiných právních předpisů, využití přezkumu IP vynuceno prakticky u
všech zařízení s platným IP. Období přezkumné činnosti (a případných
změn IP) bude časově ohraničeno lhůtou 4 let od vydání rozhodnutí o
závěrech BAT. Nároky na povolovací úřady, jejichž vyčíslení je
provedeno na str. 34, se budou odvíjet od postupného zveřejňování
závěrů o BAT pro jednotlivé kategorie činností.).
Dopady na podnikatelskou veřejnost celkově dosáhnou odhadem cca 15
mil. Kč. Celkem bude nutno přezkumy provést u cca 1 500 zařízení.
Období průběhu přezkumných řízení specifikovalo MŽP na léta 2013 až
2020 v závislosti na termínech vydání jednotlivých závěrů o BAT. Roční
průměrný roční dopad na celou podnikatelskou veřejnost tak bude činit
1,88 mil. Kč/rok.
Po provedení prvních přezkumů budou již další přezkumy probíhat
rámcově v takovém rozsahu, jaký odpovídá stávajícímu stavu (nicméně
bude nutné respektovat vazbu na případné aktualizace závěrů o BAT, což
budou muset povolovací úřady zohlednit v plánování přezkumů).
Dopady diskutovaných ustanovení návrhu novely na ŽP a lidské zadraví
lze očekávat pozitivní (přínosy). Varianta 1 zajišťuje provedení
opatření a opravných změn IP v případech, kdy nevhodně stanovené
závazné podmínky přispívají k neplnění standardů kvality ŽP v lokalitě
zařízení a jeho okolí.
Návrh řešení
Z důvodu zohlednění významu přezkumu IP jako jednoho ze dvou hlavních
nástrojů provádění integrované prevence a nutné transpozice Směrnice
EP a Rady 2010/75/EU, o průmyslových emisích (integrované prevenci a
omezování znečištění), lze doporučit variantu 1.
§ 19a Řízení o změně integrovaného povolení
Cíl – Všestranně legislativně ošetřit provádění nezbytných změn
integrovaného povolení. Zejména v případech změn, které nejsou
podstatné, snížit administrativní zátěž na minimum. Zajistit účast
veřejnosti a poskytování informací na optimální úrovni. Zjednodušení
postupů při provádění správních řízení o žádostech ve věcech změn,
které nejsou podstatné,
resp. změn vyvolaných novelizacemi obecně závazných právních předpisů.
Analýza současného stavu
Stávající zákon uvádí pravidla provádění změn IP zejména ve svém §
19a, který stanoví specifické podmínky a postupy k řízení o změně IP.
Pokud povolovací úřad na základě přezkumu nebo ohlášení plánované
změny v provozu zařízení dojde k závěru, že se jedná
o podstatnou změnu v provozu zařízení, vyzve provozovatele zařízení k
podání žádosti
o změnu integrovaného povolení, přičemž může stanovit, které
náležitosti žádosti
se nevyžadují. V řízení se postupuje přiměřeně podle § 3 až 15 zákona,
včetně zveřejnění změny integrovaného povolení na internetu. Podle §
19a odst. 2 zákona povolovací úřad, pokud dojde k závěru, že se
nejedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, provede změnu IP z moci
úřední.
Varianty
Varianta 0 – Ponechání současného stavu.
Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Transponuje veškeré
požadavky
na změny povolení vyplývající z transponované směrnice (např. účast
veřejnosti, změny povolení při aktualizaci BREF atd.). Nově výslovně
stanoví možnost přímého podání žádosti o změnu integrovaného povolení
provozovatelem, tj. umožňuje ohlášení plánované změny podle § 16 odst.
1 písm. b) zákona alternativně rovněž formou podání žádosti o změnu
integrovaného povolení (resp. současného ohlášení plánované změny v
provozu s podáním žádosti o změnu integrovaného povolení). Návrhem je
zpřesněn postup v případě vedení
správního řízení o změně integrovaného povolení podle § 19a odst. 2
zákona, zejména vymezení účastníků řízení. Na žádost provozovatele
vydá KÚ úplné znění příslušného integrovaného povolení.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Varianta 1 je optimalizací současného stavu v povolování změn IP (tedy
varianty 0). Provádí podstatná vylepšení postupů při zahajování
změnových řízení a významně snižuje administrativu a to jak na straně
povolovacích orgánů (KÚ, MŽP) tak na straně provozovatelů Aplikace
většiny dalších aspektů nově řešených novelou (slučování IP, zpětný
přechod
do složkového režimu, zpracování úplného znění IP) bude mj. řešitelná
v etapě provádění prvních přezkumů IP (viz výše). Předpokládáme, že
dopady těchto změn zákona jsou součástí provádění přezkumných řízení
(viz vyčíslení na str. 24, resp. 34).
Návrh řešení
Varianta 1 zjednodušuje některé postupy na straně provozovatelů.
Provádí transpozici relevantních souvisejících ustanovení Směrnice EP
a Rady 2010/75/EU, o průmyslových emisích (integrované prevenci a
omezování znečištění). Tyto cíle nulová varianta nemůže naplnit. Lze
doporučit variantu 1.
§ 19b Opatření k nápravě a zastavení provozu zařízení
Cíl – Umožnit provádění opatření k nápravě vážných závad v provozování
zařízení
a v mezních případech i omezení nebo zastavení provozu zařízení za
tímto účelem.
Analýza současného stavu
Stávající zákon umožňuje ukládání nápravných opatření provozovateli
pouze povolovacímu orgánu (KÚ) a to jedině jako důsledek negativních
zjištění v rámci přezkumu. Rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu
zařízení umožňuje stávající zákon ČIŽP v § 34 písm. b) pokud by dalším
provozem zařízení nastalo nebo hrozilo závažné poškození životního
prostředí nebo značné materiální škody, resp. KHS v § 35 písm. c),
pokud by nastalo nebo hrozilo závažné poškození zdraví člověka.
Varianty
Varianta 0 – Ponechání současného stavu.
Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Na rozdíl od stávajícího
zákona opravňuje nově zařazený § 19b k ukládání nápravných opatření
kromě KÚ i ČIŽP. Pokud provozovatel zařízení uložená opatření k
nápravě ve stanovené lhůtě neprovede, jsou KÚ a ČIŽP nebo KHS zmocněny
vydat rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho
části. Rozhodnutím o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho
části nejsou dotčeny právní účinky podmínek IP týkající se ukončení
provozu zařízení. V případě KHS jejich kompetence k ukládání
nápravných opatření a rozhodování o omezení nebo zastavení provozu
zařízení upravuje zákon o veřejném zdraví.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Varianta 1 zpřesňuje výklad některých ustanovení stávajícího zákona.
Posiluje kompetence při vynucování plnění ustanovení zákona především
u ČIŽP. Materiální dopady na SR hodnocené ustanovení nepřináší. K
provozovatelům je nový § 19b citlivější než dosavadní znění zákona,
protože u naprosté většiny případů budou provozovatelům ukládána
nápravná opatření a až po jejich případném nesplnění přichází do úvahy
ukládání sankcí včetně omezení nebo i zastavení provozu.
Návrh řešení
Varianta 1 zpřesňuje postupy orgánů integrované prevence při neplnění
povinností stanovených provozovatelům zákonem nebo integrovaným
povolením. Současně pamatuje
na řešení mimořádných situací vzniklých neplněním povinností, při
nichž hrozí nebezpečí poškození lidského zdraví nebo bezprostředního
závažného dopadu na ŽP. Nulová varianta by byla pro zmíněné případy
hůře aplikovatelná. Lze doporučit variantu 1.
§ 20b a § 20c Kontrola zařízení
Cíl – V souladu s transponovanou směrnicí zcela nově vytyčit kontrolní
systém k provádění pravidelných kontrol zařízení podléhajících systému
integrované prevence.
Analýza současného stavu
Ustanovení rovnocenné nově navrhovanému § 20b ve stávajícím zákoně
neexistuje. Tento nový paragraf ustanovuje systém pravidelných kontrol
u zařízení a lhůty k jejich provádění, zatímco stávající znění zákona
předpokládá výkon kontrol méně častý a méně plánovitý,
a to především z důvodů existence podnětu nebo stížnosti k činnosti
konkrétního zařízení nebo také jeho zařazením do plánu inspekcí ČIŽP
na kalendářní rok, přičemž není výslovně stanovena zásada podchytit
kontrolami všechna existující zařízení.
V současnosti není kontrola zařízení v zákoně o integrované prevenci
výslovně upravena, jsou stanoveny pouze kompetence ČIŽP a KHS k
provádění kontrol a případných sankcí
v ustanovení § 34 až 38 stávajícího zákona. Na základě zmocnění zákona
ČIŽP kontroluje plnění povinností stanovených zákonem nebo
integrovaným povolením a rozhoduje
o správních deliktech podle § 37 zákona. Dále je ČIŽP oprávněna omezit
nebo zastavit provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším
provozem nastalo nebo hrozilo závažné poškození životního prostředí
nebo značné materiální škody. Kontrolní činnost podle zákona provádí
rovněž KHS, a to na základě § 35 zákona, podle kterého kontroluje
plnění závazných podmínek integrovaného povolení, které se dotýkají
ochrany veřejného zdraví, a rozhoduje
o správních deliktech podle § 37 zákona. Dále je KHS oprávněna omezit
nebo zastavit provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším
provozem nastalo nebo hrozilo závažné poškození lidského zdraví. Také
KÚ rozhodují o správních deliktech podle § 37 zákona. Ustanovení § 16
odst. 1 písm. c) zákona ukládá provozovateli povinnost spolupracovat s
příslušnými správními úřady při kontrole dodržování podmínek
integrovaného povolení.
§ 36 stanovuje pořádkovou pokutu za neplnění této povinnosti.
Stávající zákon nezajišťuje dostatečnou vzájemnou informovanost
jednotlivých kontrolních orgánů.
Varianty
Varianta 0 – Ponechání současného stavu.
Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Vzhledem ke značnému
věcnému rozsahu transponovanou směrnicí nově stanovených požadavků na
kontrolní činnost u zařízení,
jsou v posuzovaném návrhu novely zákona stanovena zcela nová
ustanovení. Hlavním kontrolním orgánem je ČIŽP, pro vyhrazenou oblast
ochrany veřejného zdraví pak také KHS (zejména ochrana před hlukem).
Zařízení v režimu IPPC budou zahrnuta do plánů kontrol ČIŽP, resp. KHS
na období daného kalendářního roku – zákon stanoví i náležitosti
tohoto plánu. Byla doplněna povinnost kontrolních orgánů informovat
příslušný krajský úřad
a kontrolní orgán, který se kontroly neúčastní (KHS informuje ČIŽP a
naopak),
o plánovaných kontrolách, uložených pokutách a opatřeních k nápravě.
Novinkou je také upřesnění předmětu kontroly v § 20b odst. 1 tak, že
kontrola zařízení zahrnuje veškeré činnosti, včetně prohlídek na
místě, monitorování emisí a kontrol dokumentace a podkladů, dále pak i
ověření vlastního monitorování, kontrol používaných technik a
vhodnosti řízení zařízení z hlediska ŽP. Zařízení bude kontrolováno
především z hlediska dodržování podmínek stanovených v IP a správnosti
postupů monitoringu provozu a okolí zařízení. Stanoveny jsou i
intervaly mezi dvěma po sobě následujícími prohlídkami u konkrétního
zařízení. Tento interval nesmí být delší než 1 rok u zařízení, jehož
provoz znamená nejvyšší riziko pro ŽP a lidské zdraví. U provozů s
nejnižším rizikem nesmí být diskutovaný interval delší než 3 roky. Ve
zprávách o kontrole zpracovaných pracovníky ČIŽP, resp. KHS podle §
20b odst. 10 posuzovaného návrhu novely budou uvedena příslušná
zjištění a návrhy na opatření, včetně opatření nápravných. Účelem
zprávy je primárně informovat veřejnost. Zpráva je zpracovávána
paralelně k standardnímu postupu ČIŽP. Ve lhůtě 4 měsíců od provedení
kontroly v místě provozu zařízení je ČIŽP, resp. KHS povinna zprávu
zveřejnit prostřednictvím informačního systému IPPC.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Vzhledem k tomu, že nulová varianta není udržitelně realizovatelná, je
třeba posuzovat zejména dopady nového ustanovení § 20b v aplikaci
varianty 1, tzn. podle znění posuzovaného návrhu novely zákona o
integrované prevenci. Tento návrh přináší dopady nového systému
kontrol u zařízení v podobě nárůstu nákladů především na straně ČIŽP.
Odhadujeme, že takový přístup si vyžádá posílení lidských zdrojů
oproti současnosti
o 1 pracovníka na každý OI, včetně ředitelství, tj. celkem 11
pracovníků, což představuje nárůst mzdových nákladů ve výši 4,35 mil.
Kč/rok, ostatních nákladů (např. cestovné) ve výši
cca 1,25 mil. Kč/rok.
V případě KHS bude celkové zvýšení nákladů resortu zdravotnictví činit
cca 1,5 mil. Kč/rok. Tato suma představuje náklady na provedení
kontroly u 750 zařízení v kalendářním roce včetně mezd a režií, tzn. v
průměru cca 2 000 Kč/zařízení.
Přehled celkových nákladů očekávaných v souvislosti s novelizací
zákona o integrované prevenci viz tabulka č. 2.
Každý provozovatel obligatorně vynaloží v souvislosti s kontrolou
zařízení v průměru minimálně 10 tis. Kč, tzn. celkově za
podnikatelskou sféru cca 7,5 mil. Kč/rok celkem. Jedná se o náklady
spojené zejména se spoluprací s ČIŽP a KHS při vlastní kontrole a s
tím spojenou administrativní činnost.
Návrh řešení
Z důvodu nutné transpozice Směrnice EP a Rady 2010/75/EU, o
průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a z
důvodu potřeby pravidelně kontrolovat
a monitorovat provoz u konkrétních zařízení, včetně sledování
rizikovosti jejich provozu
a jejich vlivu na kvalitu ŽP a lidské zdraví, jednoznačně doporučujeme
variantu 1.
HLAVA IV – systém výměny informací o nejlepších
dostupných technikách
§ 27 Systém výměny informací o BAT
Cíl – Zdokonalení systému výměny informací o BAT po stránce
organizační a věcné, zároveň s jeho podstatným zjednodušením a
racionalizací. Komplexní zpřístupnění informací o nejlepších
dostupných technikách provádět v rámci zavedených postupů (portál IPPC
MPO).
Analýza současného stavu
Současná právní úprava systému výměny informací o BAT (Lit. 1) vychází
ze stávajícího zákona (§ 27) a z nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o
způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších
dostupných technikách. Systém výměny informací o BAT
je založen na:
- sledování vývoje BAT v ČR,
- zajišťování autorizovaných překladů BREF,
- předávání a zveřejňování informací o BAT a zveřejňování seznamu
zařízení,
- hodnocení aplikace BAT,
- předávání výsledků hodnocení BAT Evropské komisi.
Aktivity systému výměny informací o BAT koordinuje MPO ve spolupráci s
MŽP, MZe, ČIŽP, krajskými úřady a agenturou (CENIA). Způsob a rozsah
zabezpečení systému výměny informací o BAT je stanoven nařízením vlády
č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny
informací o BAT. Systém výměny informací zahrnuje rovněž práci
technických pracovních skupin (TPS).
MPO zřizuje shromáždění odborníků s názvem Fórum pro výměnu informací
o nejlepších dostupných technikách, do něhož jmenují zástupce MPO,
MŽP, MZe, ČIŽP, KÚ a agentura, za účelem zabezpečení výměny informací
o vývoji nejlepších dostupných technik a k přípravě jednotného postupu
při jednáních v příslušných evropských orgánech, zejména v Evropském
fóru pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách
svolávaném Evropskou komisí a evropských technických pracovních
skupinách pro přípravu dokumentů Evropských společenství o nejlepších
dostupných technikách.
Celkově lze konstatovat, že systém výměny informací o BAT splnil svou
úlohu v úvodní fázi integrovaného povolování; v současné době a
vzhledem k potřebám, které jsou spojené
s implementací transponované směrnice, je nutné posílit jeho úlohu.
Varianty
Varianta 0 – Ponechání současného stavu.
Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Posuzovaná novela upravuje
systém výměny informací o BAT, který zabezpečují MŽP, MPO, MZe. Dále
se na systému podílejí agentura, ČIŽP, KÚ, občanská sdružení, obecně
prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy a hospodářské komory. V
rámci systému výměny informací MŽP, MPO a MZe zajišťují v oblastech
své působnosti zřízení a činnost TPS, překlady relevantních dokumentů
ES k BAT, informování orgánů veřejné správy, provozovatelů a
veřejnosti o BAT, zveřejňování informací souvisejících s BAT a nově
vznikajícími technikami způsobem umožňujícím dálkový přístup
(internetové stránky ministerstev). Vedoucí TPS jmenují citovaná tři
ministerstva podle oblasti své působnosti. Zohledňují se požadavky na
výměnu informací o BAT z transponované směrnice. Provádí se zpřesnění
kompetencí výše uvedených ministerstev ve vztahu k zabezpečení systému
výměny informací o BAT za účelem zvýšení efektivity tohoto systému.
Pravomoci, které MPO v současnosti reálně vykonává, však zůstávají
zachovány. Novela výslovně stanoví a nově zařazuje problematiku
technických pracovních skupin, jejich úkolů a základní organizační
zajištění TPS přímo do zákona. Fórum pro výměnu informací organizuje a
svolává jednou ročně MPO.
Zrušuje nařízení vlády č. 63/2003 Sb.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Varianta 1 provádí racionalizaci a optimalizaci činnosti TPS, které by
nově měly spočívat zejména v zajištění odborné kvality překladů závěrů
o BAT, v činnosti v aktivních obdobích provádění změn BREF, případně v
organizaci činností při implementaci změn BREF. Působnost TPS se také
rozšiřuje na oblast nově vznikajících technik. Dopady na výkon státní
správy a SR se oproti stávajícímu stavu mění (viz výše). V souvislosti
s tím lze očekávat dopady na SR, odhadem ve výši cca 4,5 mil. Kč
celkem za období let 2013 až 2020, spojené s podporou činnosti TPS,
zejména v oblasti úhrad nezbytných zahraničních cest delegátů ČR na
akce organizované střediskem JRC v Seville.
Návrh řešení
Varianta 1 provádí významné zpřesnění legislativní úpravy v oblasti
systému výměny informací o BAT. Relevantním způsobem také podporuje
plnění cílů transpozice
a implementace Směrnice EP a Rady 2010/75/EU, o průmyslových emisích
(integrované prevenci a omezování znečištění). Proto ji lze doporučit
k realizaci.
§ 27a Nově vznikající techniky, § 27b Zpřístupňování informací orgánům
EU
Cíl – V souladu se zákonem o zpřístupňování informací, a se zákonem o
zpřístupňování informací o životním prostředí komplexně a exaktně
zajistit provádění zpřístupňování informací orgánům EU. Vytvořit
legislativní podporu vývoji a uplatňování nově vznikajících technik
popsaných v referenčních dokumentech o BAT.
Analýza současného stavu
V současnosti nejsou aspekty oblasti upravené v § 27a, resp. § 27b
posuzované novely stávajícím zákonem řešeny buď vůbec, nebo pouze
neurčitě (obecně).
Varianty
Varianta 0 – Ponechání současného stavu.
Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Novela transponuje
požadavky
na zpřístupňování informací stanovené transponovanou směrnicí. Nově
vznikající techniky budou na základě nového ustanovení § 27a ve fázích
vývoje a uplatňování podporovány MŽP, MPO a MZe v oblastech jejich
působnosti.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Dopady a náklady spojené s realizací aktivit podle nového § 27b
posuzované novely jsou řešitelné v rámci stávajícího příspěvku ze SR
do jeho kapitoly 315 – MŽP, obdobně jako aktivity podle návrhu § 27a z
kapitol citovaných ministerstev. Pro komunikaci a výměnu informací
bude využitý stávající portál ippc.cz, provozovaný MPO.
Návrh řešení
Z důvodu nutné transpozice Směrnice EP a Rady 2010/75/EU, o
průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění),
která klade důraz na postupy poskytování informací o nových technikách
a na reportingovou činnost, lze jednoznačně doporučit variantu 1.
Nulová varianta není realizovatelná.
HLAVA V – výkon státní správy
§ 28 až § 36 Orgány a základní postupy při výkonu státní správy
integrované prevence
Cíl – Stanovení nových kompetencí správním orgánům integrované
prevence a zpřesnění kompetenčních ustanovení stávajícího zákona.
Zajistit důraz na provádění kontrolní činnosti
v zařízení.
Analýza současného stavu
Kompetence orgánů integrované prevence stávající zákon upravuje v § 28
až 35.
Za stávajícího stavu právní úpravy se na výkonu státní správy v
oblasti integrované prevence podílejí MŽP, MPO, MZe, MZd, krajské
úřady, ČIŽP a KHS.
Ministerstvo životního prostředí:
- je ústředním orgánem státní správy pro oblast integrované prevence,
- poskytuje předběžnou informaci o úplnosti žádosti a rozhoduje o
žádosti o vydání integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz
může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,
provádí přezkum závazných podmínek takového integrovaného povolení,
- rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím krajského úřadu a ČIŽP,
- podílí se ve vymezené oblasti na výměně informací o BAT a v této
oblasti i hodnotí aplikaci BAT, předává celkové výsledky tohoto
hodnocení Evropské komisi,
- provádí metodickou činnost v oblasti integrované prevence,
- plní úkoly ve vztahu k ES, podává zprávy o plnění příslušných
směrnice ES a koordinuje převzetí a zavádění práva ES v oblasti
integrované prevence,
- provádí zápis do Seznamu odborně způsobilých osob.
Ministerstvo průmyslu a obchodu:
- zabezpečuje systém výměny informací o BAT, dále jeho naplňování ve
vymezené oblasti a hodnocení aplikace BAT v této oblasti,
- vyjadřuje s v oblasti své působnosti k odvolání nebo rozkladu proti
rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení.
Ministerstvo zemědělství:
- podílí se ve vymezené oblasti na výměně informací o BAT a v této
oblasti i hodnotí aplikaci BAT,
- vyjadřuje se v oblasti své působnosti k odvolání nebo rozkladu proti
rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení.
Ministerstvo zdravotnictví:
- vyjadřuje se v oblasti své působnosti k odvolání nebo rozkladu proti
rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení.
Krajské úřady:
- poskytují předběžnou informaci o úplnosti žádosti,
- rozhodují o žádosti o vydání integrovaného povolení,
- provádí přezkum závazných podmínek takového integrovaného povolení,
- rozhodují o správních deliktech podle § 37 zákona,
- vyzývají provozovatele k podání žádosti o vydání integrovaného
povolení podle § 42 zákona,
- hodnotí aplikaci BAT a předává informace o jejich vývoji příslušným
správním úřadům,
- rozhodují o zastavení provozu zařízení nebo jeho části podle § 19
zákona,
- jsou dotčeným (podle § 9 odst. 1 zákona „příslušným“) správním
orgánem v řízení podle zákona v případě zařízení, jehož provoz může
významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu.
Česká inspekce životního prostředí:
- kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo
integrovaným povolením,
- omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by
jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození životního
prostředí nebo značné materiální škody,
- rozhoduje o správních deliktech podle § 37 zákona,
- hodnotí aplikaci BAT a předává informace o jejich vývoji příslušným
správním úřadům.
Krajská hygienická stanice:
- posuzuje žádost z hlediska ochrany veřejného zdraví,
- kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo
integrovaným povolením, které se dotýkají ochrany veřejného zdraví,
- omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by
jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození zdraví
člověka,
- rozhoduje o správních deliktech podle § 37 zákona.
Jako určitý problém se v průběhu dosavadní praxe ukazovala neexistence
ustanovení
o rozhodování v pochybnostech, co se týče určení, zda zařízení spadá
nebo nespadá
do působnosti zákona o integrované prevenci.
Varianty
Varianta 0 – Ponechání současného stavu.
Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Zohledňuje v kompetenčních
ustanoveních požadavky transponované směrnice. Pokrývá kompetencemi
jednotlivých orgánů výkon působností stanovených novelou zákona.
Zejména doplňuje kompetenci MŽP
k vydání stanoviska v případě nejasností o zařazení konkrétního
zařízení pod působnost zákona.
Rozšiřuje kompetence MŽP o výkon funkce příslušného správního orgánu
pro vstup
do řízení vedených v souladu s transponovanou směrnicí v jiných
členských státech EU, pokud je předmětem takového řízení zařízení,
jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí ČR.
Pověřuje krajské úřady kompetencí k prověření provozu, který nemá
vydané integrované povolení[(§ 33 písm. j)].
Na zjištění, že zařízení má mít integrované povolení je navázána výzva
krajského úřadu
k podání žádosti o vydání integrovaného povolení.
Změnami oproti stávajícímu zákonu jsou postiženy zejména kompetence
ČIŽP, které jsou podstatně rozšířeny v oblasti provádění pravidelných
kontrol. Dopady těchto změn v provádění kontrolní činnosti jsou
vyčísleny výše v podkapitole věnované § 20b a 20c.
Upřesnění přináší posuzovaná novela do kompetencí KHS, které budou
zpracovávat vyjádření k žádostem výlučně v oblasti ochrany před
nepříznivými účinky hluku, vibracemi a neionizujícím zářením.
Upřesňují se i ostatní stávající kompetence KHS, a to zejména ve vazbě
na působnost KHS podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Dále jsou
kompetence KHS rozšířeny v oblasti kontrolní činnosti. Dopady těchto
změn v provádění kontrolní činnosti jsou vyčísleny výše v podkapitole
věnované § 20b a 20c.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Základním závěrem při hodnocení jednotlivých variant je nepřijatelnost
nulové varianty, protože v zákoně musí být novelou učiněny změny v
kompetencích a aktivitách orgánů státní správy integrované prevence, a
to z důvodů transpozičních (např. problematika ochrany půdy, BREF a
závěrů o BAT), z důvodů věcných (dobudování informačního systému,
zpřesnění postupů rozhodovacích řízení, zjednodušení administrativy),
i z důvodů odstranění nepřesností stávajícího zákona.
V případě varianty 1, která odpovídá posuzovanému návrhu novely
zákona, nebudou dopady nulové zejména v případě MŽP, krajských úřadů a
ČIŽP.
Dopady na MŽP:
V oblasti kompetencí a aktivit zcela nově stanovených posuzovanou
novelou nepřinese nová kompetence MŽP k rozhodování v případě
nejasností o zařazení konkrétního zařízení pod působnost zákona ani
kompetence nároky na personální ani materiální vybavení. Významné
přeshraniční vlivy spojené s následným řízením za účasti sousedních
států nelze
na základě dosavadních zkušeností předpokládat (nejsou informace o
tom, že by v rámci EU již bylo realizováno).
Dopady na KÚ:
V oblasti stávajících kompetencí a aktivit, u kterých posuzovaná
novela vyvolá přechodnou nebo trvalou intenzifikaci dosavadního výkonu
KÚ se jedná především
o vydávání rozhodnutí u zařízení, která byla do přílohy č. 1 k zákonu
nově zařazena. Jedná se především o zařízení pro nakládání s odpady,
kterých mohou být až desítky, a nově zařazené a definované kategorie
průmyslových činností dle přílohy č. 1 (cca 100 zařízení). V této
souvislosti lze pravděpodobně konstatovat, že bude nutno otevřít i
některá další IP
a zmíněné nové činnosti nakládání s odpady v rámci těchto rozhodnutí
nově zařadit dle zákona. Těchto případů může být cca 100. Přechodné
ustanovení stanoví pro realizaci popsané jednorázové kampaně
povolovacích řízení přechodné období 2,5 let. Vzhledem k tomu lze
konstatovat, že kampaň přinese KÚ nároky v podobě personálních
požadavků. Náklady na tuto činnost lze odhadnout v průměru na 0,5
pracovní úvazek pro každý z povolovacích úřadů, tj. cca 2,75 mil. Kč
celkem. Jedná se o průměrnou hodnotu, která dozná proporcionální
odchylky ve vazbě na četnost povolovacích řízení v jednotlivých
krajích
(viz tabulka č. 1). Po uplynutí přechodného období se bude jednat
spíše o výjimečnou situaci (jednotky případů v rámci České republiky)
a související náklady budou tudíž minimální.
Dopady na provozovatele dotčených zařízení lze rozdělit na dvě
oblasti, a to oblast nově zařazených zařízení (očekávané náklady
spojené s žádostí o vydání IP celkem cca 50 mil. Kč) a ostatní „nově
zařazená“ zařízení, kde se tyto náklady stanou součástí výše
ohodnocených postupů předchozích ustanovení novely (viz změny IP).
Dopady na ČIŽP: viz výše kontrolní činnost dle návrhu novely.
Dopady na KHS: viz výše kontrolní činnost dle návrhu novely.
Návrh řešení
Z důvodu nutné transpozice Směrnice EP a Rady 2010/75/ES, o
průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění),
lze doporučit variantu 1.
HLAVA VII
Přechodná, společná a zmocňovací ustanovení
§ 45 odst. 1 a 3 Vazba na stavební zákon
Cíl – Optimalizace návaznosti procesu integrovaného povolování na
stavební zákon,
resp. stavební řízení.
Analýza současného stavu
Ustanovení § 45 odst. 1 stávajícího zákona se praví, že „stavební
povolení podle zvláštního právního předpisu (stavební zákon) pro
zařízení [§ 2 písm. a)] nelze vydat
bez pravomocného integrovaného povolení. Provozovatel zařízení, který
podal žádost
o stavební povolení do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a jestliže
do tohoto data nebylo
pro toto zařízení vydáno stavební povolení, je povinen doložit
integrované povolení současně
s návrhem na zahájení kolaudačního řízení“. Lze konstatovat, že
stávající právní úprava vazby IP na stavební povolení je vyhovující.
Varianty
Varianta 0 – Ponechání současného stavu.
Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Optimalizuje a posiluje
vazbu na stavební zákon (stavební povolení) zejména při provádění změn
IP, které nejsou podstatné. Ustanovení
§ 45 odst. 3 zákona týkajícího se vazby stavebního povolení na
povolení podstatné změny
v provozu zařízení podle zákona o integrované prevenci bylo rozšířeno,
aby řešilo každou změnu IP (nikoliv pouze podstatnou), jejíž provedení
vyžaduje stavební povolení nebo rozhodnutí o změně stavby před
dokončením a zároveň změnu integrovaného povolení.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Při aplikaci varianty 1 se nepředpokládá nárůst nákladů v činnostech
KÚ ani stavebních úřadů. Hodnoceným opatřením by se zamezilo opomíjení
integrovaného povolení v případech, kdy předmětná změna IP není
vyhodnocena jako změna podstatná,
a disproporcím mezi podmínkami povolení podle stavebního zákona a
integrovaného povolení. Podmínky, které vyplynou z řízení o změně
integrovaného povolení, nelze ve stavebním řízení zohlednit, pokud
není změna integrovaného povolení provedena před vydáním příslušného
rozhodnutí podle stavebního zákona. Koordinace povolovacích řízení
směřujících k provozu zařízení je zásadní pro efektivní fungování
státní správy na tomto úseku. Dopady novely předmětného ustanovení na
provozovatele zařízení nebudou v porovnání se současným stavem
podstatné. Každou změnu u zařízení vyžadující zároveň změnu IP a
zároveň vedení řízení o povolení stavby je vhodné považovat
potencionálně
za změnu podstatnou. Tato zásada byla většinou uplatňována i v
uplynulém období; nové znění její aplikaci zpřesňuje a posiluje.
Návrh řešení
Z důvodu významného zpřesnění a vzájemného provázání ustanovení zákona
se stavebním zákonem lze doporučit variantu 1.
Přílohy k zákonu
Příloha č. 1 k zákonu
Cíl – Všestranné terminologické i věcné zpřesnění obsahu přílohy č. 1
u všech relevantních položek. Příloha stanoví kategorie průmyslových
činností.
Analýza současného stavu
Příloha č. 1 k zákonu vymezuje kategorie průmyslových činností,
jejichž provoz spadá
do působnosti integrované prevence. Zde vymezené prahové hodnoty
kapacit se vztahují
k projektovaným výrobním kapacitám anebo jinému parametru zařízení.
Pokud stejný provozovatel provozuje více zařízení na stejném místě,
která spadají pod totéž označení,
pak se prahové hodnoty z těchto zařízení sčítají.
Varianty
Varianta 0 – Ponechání současného stavu.
Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Transponuje do přílohy č.
1 všechny změny vyplývající z přílohy transponované směrnice, a které
spočívají v rozšíření přílohy
a zpřesňujících změny formulací. Například doplňuje u kategorie 3.5
specifikaci, a u kategorie 6.5 nahrazuje výraz „konfiskáty živočišného
původu“ za „vedlejší produkty živočišného původu“.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
K variantě 1 nejsou identifikovatelné negativní dopady na SR.
Podnikatelům, jejichž zařízení jsou v příloze č. 1 nově jmenována,
vznikla povinnost podat ve stanoveném přechodném období 7.1.2013 –
7.7.2015 žádost o vydání IP tak, aby od 7.7.2015 již plnili požadavky
zákona (náklady viz výše).
Návrh řešení
Lze jednoznačně doporučit variantu 1, oproti variantně 0 obsahuje
všechny nové prvky uvedené v transponované směrnici.
Tabulka č. 2 Souhrnná kvantifikace přínosů a nákladů všech ustanovení
posuzovaného návrhu novely zákona nově navržených nebo upravených
oproti zákonu stávajícímu
Orgán/
subjekt
Ustanovení
Účinnost
Mzdové prostř.
- Přínosy
Režijní náklady
Admin. náklady*
Jednorázové náklady
Celkové náklady
Způsob financování
MŽP
§ 5a
Od účinnosti zákona
-
-
-
1,20
1,02
SR prostřednictvím kapitoly 315
MŽP, MPO, MZE
§ 27
Období 2013 - 2020
-
-
4,50
-
4,50
SR prostřednictvím kapitol uvedených ministerstev

Hlava V
Od účinnosti zákona
do 7.7.2015
2,75/rok
- 0,10/rok
-
-
2,65/rok
Příspěvek SR do rozpočtu krajů – příspěvek na výkon státní správy –
přílohy č. 5 a 7 zákona o SR
ČIŽP
§ 20b
Od účinnosti zákona
4,35/rok
-
1,25/rok
-
5,60/rok
SR prostřednictvím kapitoly 315
KHS
§ 20c
Od účinnosti zákona
1,10/rok
-
0,40/rok
-
1,50/rok
SR prostřednictvím kapitoly MZd
CENIA
§ 5, § 6, § 11
a další
Od účinnosti zákona do 7.7.2015
0,80/rok
-
0,10/rok
-
0,90/rok
SR prostřednictvím kapitoly 315
Podnikatelé
§ 4, § 4a
Období 2013-2020
-
-
-
151,50 (cca 18,94/rok)
151,5 (cca 18,94 rok)
Finance podniku
Podnikatelé
§ 35 písm. a) § 13 odst. 4
Od účinnosti zákona
-
-
42,00/rok*
-
42,00/rok
Finance podniku
Podnikatelé
§ 35 písm. a) § 13 odst. 4
Od účinnosti zákona
do 7.7.2015
- 0,20/rok
-
-
- 0,20/rok
Finance podniku
Podnikatelé
§ 18, § 19
Období 2013-2020
-
-
-
15,00 (1,88/rok)
15,00 (1,88/rok)
Finance podniku
Podnikatelé
§ 20b
Od účinnosti zákona
-
-
7,50/rok
-
7,50/rok
Finance podniku
Podnikatelé
Příloha č. 1
Od účinnosti zákona
do 7.7.2015
-
-
50,00*
(20,00/rok*)
-
50,00 (20,00/rok)
Finance podniku
Poznámka: Náklady jsou uvedeny v mil. Kč bez DPH.
Tabulka č. 3 Souhrnná kvantifikace přínosů a nákladů posuzovaného
návrhu novely zákona v jednotlivých letech po náběhu účinnosti
Kalendářní rok
Dopady na státní rozpočet1)
Dopady na podnikatele2)
Dopady3) novely ZIP celkem
Mzdové prostředky
Přínosy
Režijní a jednorázové náklady
Rok celkem
Administrativní náklady
Přínosy
Režijní a jednorázové náklady
Rok celkem
+ Dopady
- Přínosy
2013
9,00
- 0,10
3,51
12,41
62,00
- 0,20
28,32
90,12
102,53
2014
9,00
- 0,10
2,31
11,21
62,00
- 0,20
28,32
90,12
101,33
2015
7,23
- 0,05
2,26
9,44
52,00
- 0,10
28,32
80,22
89,66
2016
5,45
-
2,21
7,66
42,00
-
28,32
70,32
77,98
2017
5,45
-
2,21
7,66
42,00
-
28,32
70,32
77,98
2018
5,45
-
2,21
7,66
42,00
-
28,32
70,32
77,98
2019
5,45
-
2,21
7,66
42,00
-
28,32
70,32
77,98
2020
5,45
-
2,21
7,66
42,00
-
28,32
70,32
77,98
Vysvětlivky: 1) Bez započtení přínosů pro životní prostřední a zdraví
obyvatel z důvodů obtížné vyčíslitelnosti i stanovení alokace na
jednotlivé příjemce těchto přínosů. Jejich celkový objem však bude
dosahovat řádu celkových dopadů zákona uváděných v tabulce.
2) Jedná se o souhrnné dopady na celou skupinu cca 1 600 provozovaných
zařízení IPPC.
3) Hodnoty v tabulce jsou uvedeny v mil. Kč/rok, v případě nákladů bez
započtení DPH.
Poznámka: V rámci meziresortního připomínkového řízení MF formou
zásadní připomínky zdůraznilo, že „u veškerých dopadů na státní
rozpočet je nutno uvést, že tyto prostředky mohou být poskytovány
pouze v rámci prostředků státního rozpočtu schváleného na příslušný
rok pro příslušnou kapitolu“, což tímto činíme.
Konzultované subjekty
*
Věcný podklad zákona byl postupně prezentován, projednáván a
podrobován operativnímu připomínkování v rámci činnosti pracovní
skupiny ustavené rozhodnutím náměstka ministra – ředitele sekce
technické ochrany životního prostředí
(NM-ŘSTOŽP). Jednání PS se uskutečnila v termínech 2.3.2011,
30.3.2011, 11.4.2011, 18.4.2011, 26.4.2011, 20.6.2011, 2.8.2011.
Do PS byli oficiálně přizváni, resp. nominováni zástupci
Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu
a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva zdravotnictví,
ČIŽP, všech 14 KÚ, Hospodářské komory ČR, Svazu chemického
průmyslu ČR, Teplárenského sdružení ČR, Svazu výrobců cementu ČR,
Svazu výrobců vápna ČR, Hutnictví železa, a.s., Potravinářské
komory ČR, atd.
*
V průběhu činnosti PS v období leden – červen 2011 na základě
jejích jednání popsaných v předchozím odstavci formulovali
zástupci jmenovaných úřadů
a institucí své připomínky k materiálu věcného podkladu. Věcný
podklad (záměr) byl dvoustupňově připomínkován a konzultován se
subjekty jmenovanými v předchozím odstavci rovněž v rámci činnosti
uvedené PS. K předběžnému vypořádání prvního cyklu připomínek
(který proběhl v časovém rámci 15.6. až 15.7.2011) bylo svoláno
jednání PS dne 20.6.2011. Pro 2. cyklus připomínkování bylo
uskutečněno jednání
o vypořádání dne 2.8.2011. Konečné vypořádání připomínek bylo
uzavřeno k datu 30.8.2011. Konzultovanými subjekty zde byly: MPO,
MZe, MZd, KÚ, ČIŽP, CENIA, atd.
*
Příprava návrhu nového zákona byla prezentována a konzultována se
zástupci krajských úřadů. Podrobně byly diskutovány otázky spjaté
s aktivitami KÚ stanovenými zákonem.
*
Byly provedeny konzultace s oddělením IPPC a EIA a oddělením
odpadového hospodářství úseku technické ochrany ŽP CENIA a
účtárnou.
*
Potřeba personálního posílení ČIŽP v důsledku rozšířené agendy
návrhem nového zákona byla konzultována se zástupci ČIŽP dne
17.8.2011. ČIŽP prozatím nevznesla své konkrétní požadavky na
personální posílení v rámci vnitřního připomínkového řízení.
Výsledky konzultace jsou zahrnuty a zhodnoceny
(viz vyhodnocení dopadů a přínosů § 20b a v tabulce č. 2).
*
Problematika a orientační cena základních zpráv byla konzultována
s držiteli licence pro provádění hydrogeologických a
inženýrskogelogických prací. Zde byla kritizována zaváděná
definice „půdy“, způsob, dosud známý obsah a smysl základní zprávy
(poukázáno bylo mj. na rozdíl v přístupu mezi požadavky směrnice a
tezemi návrhu novely zákona) aj.
*
Úprava ukládání sankcí provedená posuzovaným návrhem novely byla
konzultována s odborem integrované prevence ředitelství ČIŽP.
IV.
Návrh řešení – závěrečné shrnutí
Nulová varianta není akceptovatelná, protože požadavky IED, včetně
části týkající
se integrované prevence, je nutné transponovat do právního řádu ČR.
Neplnění požadavků IED ve stanovených termínech je spojeno se
sankcemi, které může Evropská Komise uplatnit vůči těm členským
státům, které tyto požadavky neplní.
Nástroje, které má současný zákon o integrované prevenci k dispozici,
je třeba rozšířit
a doplnit o právní úpravu aktivit, které transponovaná směrnice uvádí
jako zcela nové (ochrana půdy a podzemních vod), nebo je podstatně
novelizuje (aplikace BAT).
Vybrána byla varianta I – novela stávajícího zákona, která zohlední
změny vyplývající z transpozice směrnice IED a zároveň zefektivní, tam
kde to bylo identifikováno, nástroje, které stávající zákon uplatňuje.
Návrh jednotlivých změn je podrobně rozebrán v kapitole III – body
novelizace.
Varianty II, III a IV byly zamítnuty z následujících důvodů:
Varianta II
Vzhledem k nutnosti novelizace zákona o integrované prevenci v rámci
transpozice IED je nanejvýš vhodné, aby byly současně v tomto zákoně
provedeny i změny, jejichž potřebnost vyplývá z vyhodnocení stávající
povolovací praxe. V případě výběru varianty II by však nedostatky
platného znění zákona zůstaly neodstraněny.
Varianta III
Transpozice IED nevyžaduje základní systémové změny vnitrostátní
právní úpravy integrované prevence. Nahrazení současného zákona novým
zákonem o integrované prevenci tedy není nezbytné.
Varianta IV
IED zahrnuje přepracovanou stávající směrnici IPPC (2008/1/ES) a šest
dalších směrnic v oblasti průmyslových emisí (viz výše). Požadavky IED
v oblasti IPPC (kapitola II) se týkají pouze průmyslových činností
uvedených v příloze I této směrnice. Lze říci, že na zařízení v režimu
IPPC se vztahují zvláštní požadavky procesního charakteru a požadavky
na způsob stanovení podmínek povolení. Nové požadavky IED týkající se
oblasti IPPC systémově navazují na požadavky směrnice 2008/1/ES. Nové
požadavky IED vyplývající z dalších zahrnutých směrnic jsou oproti
tomu zpravidla věcného charakteru (hodnoty emisních limitů apod.).
Přijetí nového komplexního zákona o průmyslových emisích by vyžadovalo
rozsáhlé změny složkových zákonů a prováděcích právních předpisů k
nim, zejména v oblasti ochrany ovzduší. Společná ustanovení IED
(kapitola I) nevyžadují transpozici IED do jednoho komplexního zákona.
Lze tedy konstatovat, že výběr varianty IV. by namísto zjednodušení,
větší přehlednosti a systematičnosti právní úpravy vedl k jejímu
většímu roztříštění, větší složitosti a menší přehlednosti, což by
bylo v rozporu se zásadou právní jistoty.
Implementace a vynucování
Návrh novely stávajícího zákona o integrované prevenci zpracovává a
předkládá MŽP, které je ústředním orgánem státní správy v oblasti
integrované prevence, a proto bude zodpovědné za implementaci
navržených změn. MŽP bude podle novely zákona mimo jiné zodpovědné za
zpracování hlavních programových a metodických dokumentů v oblasti
integrované prevence a za zajištění spolupráce mezi ním a dalšími
zúčastněnými orgány státní správy (MPO, MZe, MZd, ČIŽP, KÚ). Součástí
implementace bude také agentura CENIA, která bude vydávat vyjádření k
žádostem, bude poskytovat odbornou podporu výkonu státní správy,
podílet se na zajišťování údajů pro IS IPPC a na jeho provozování,
bude k dispozici provozovatelům a přijímat jejich elektronické výkazy
a ohlášení prostřednictvím ISPOP.
Dalšími odpovědnými orgány budou krajské úřady jako orgány povolovací.
Kontrolní činnost a dohled nad plněním povinností vyplývajících ze ZIP
ve vztahu k provozovatelům zdrojů znečišťování bude vykonávat i nadále
ČIŽP, dále pak též MŽP, KHS a KÚ.
Ze základních zásad činnosti správních orgánů podle znění správního
řádu vyplývá
pro krajské úřady povinnost spolupracovat s ostatními orgány
integrované prevence a zároveň se jim dostává možnosti vyžadovat od
těchto orgánů pro své potřeby informace k zajištění výkonu státní
správy v oblasti ochrany ovzduší v přenesené působnosti.
Ekonomickým nástrojem v oblasti integrované prevence jsou správní
poplatky za podání žádosti o vydání IP nebo žádosti o jeho podstatnou
změnu.
Posuzování a vyhodnocování procesu integrované prevence a jejich
monitorování, plnění reportingových povinností vůči orgánům EU, vedení
informačního systému integrované prevence a zveřejňování informací,
resp. dohled nad jejich zveřejňováním prováděným zejména povolovacími
orgány bude rovněž vykonávat MŽP. Monitoring a vyhodnocování stupně
znečištění ŽP budou vykonávat osoby zřízené ministerstvem (ČHMÚ, VÚV
TGM, ČGS, CENIA). Informace o BREF a závěry o BAT a jejich překlady
budou v rámci svých působností zpřístupňovat prostřednictvím
informačního systému integrované prevence MŽP, MPO a MZe.
Informační systém integrované prevence provozovaný na portálu
celostátní informační sítě zprostředkuje potřebné informace z oblasti
integrovaného povolování, jako jsou
přehled zařízení, provozovatelů, informace o průběhu povolovacího
řízení, kontrole apod., včetně informací o používání BAT.
Vynucování plnění povinností vyplývajících z návrhu nového zákona a
ukládání pokut
za správní delikty budou zajišťovat i nadále převážně ČIŽP, KHS a KÚ.
Členění sankcí
je oproti platné legislativě přehlednější. Horní hranice výše sankcí
byla zvýšena na 2 mil. Kč resp. 10 mil. Kč, aby nebyla na nižší úrovni
než jsou horní hranice pokut podle složkových právních předpisů.
Navrhované zvýšení maximálních hranic sankcí za porušení zákona
o integrované prevenci je logickým předpokladem, jak z hlediska
případné vymahatelnosti postavit zákon o integrované prevenci na
úroveň zákonů složkových. Pokud například
dle zákona o odpadech lze původci uložit sankci za nakládání s
nebezpečnými odpady
v rozporu se souhlasem příslušného orgánu státní správy ve výši až 50
mil. Kč, pak
by úměrně tomu měla odpovídat i pokuta dle ZIP, pokud by provozovatel
nakládal
s nebezpečnými odpady v rozporu s IP.
Pokuty za správní delikty uložené inspekcí a KHS vybírá a vymáhá
místně příslušný celní úřad. Pokud pokutu ukládá ČIŽP nebo KHS, pak
její výnos je z 50 % příjmem SFŽP a z 50 % příjmem kraje, na jehož
území je zařízení umístěno. Jestliže pokutu za správní delikt
právnické nebo podnikající fyzické osoby ukládá KÚ, je výnos pokuty
příjmem jeho rozpočtu, přičemž polovina tohoto příjmu je návrhem
novely účelově určena k ochraně životního prostředí.
Jedním ze stěžejních vynucovacích nástrojů je posuzovanou novelou nově
nastavený kontrolní systém integrované prevence. Hlavním kontrolním
orgánem je ČIŽP, pro vyhrazenou oblast ochrany veřejného zdraví pak
také KHS (zejména ochrana před hlukem). Zařízení v režimu IPPC budou
zahrnuta do plánů kontrol ČIŽP, resp. KHS na období daného
kalendářního roku – zákon stanoví i náležitosti tohoto plánu. Byla
doplněna povinnost kontrolních orgánů informovat příslušný krajský
úřad a kontrolní orgán, který se kontroly neúčastní (KHS informuje
ČIŽP a naopak), o plánovaných kontrolách, uložených pokutách
a opatřeních k nápravě. Novinkou je také to, že podle § 20b odst. 1 se
za kontrolu zařízení považují veškeré činnosti, včetně prohlídek na
místě, monitorování emisí a kontrol dokumentace a podkladů, dále pak i
ověření vlastního monitorování, kontrol používaných technik a
vhodnosti řízení zařízení z hlediska ŽP. Zařízení bude kontrolováno
především z hlediska dodržování podmínek stanovených v IP a správnosti
postupů monitoringu provozu a okolí zařízení. Stanoveny jsou i
intervaly mezi dvěma po sobě následujícími prohlídkami
u konkrétního zařízení. Tento interval nesmí být delší než 1 roku u
zařízení, jehož provoz znamená nejvyšší riziko pro ŽP a lidské zdraví.
U provozů s nejnižším rizikem nesmí být diskutovaný interval delší než
3 roky. Ve zprávách o kontrole zpracovaných pracovníky ČIŽP, resp. KHS
podle § 20b odst. 10 posuzovaného návrhu novely budou uvedena
příslušná zjištění a návrhy na opatření, včetně opatření nápravných.
Účelem zprávy je primárně informovat veřejnost a je zpracovávána
paralelně k standardnímu postupu ČIŽP. Provozovatel se může ke zprávě
vyjádřit. Po projednání a vypořádání vyjádření provozovatele je ČIŽP,
resp. KHS povinna zprávu zveřejnit v informačním systému IPPC.
Na rozdíl od stávajícího zákona opravňuje nově zařazený § 19b k
ukládání nápravných opatření jak povolovací orgány (KÚ, případně MŽP),
tak i ČIŽP a KHS v oblastech jejich působnosti. Pokud provozovatel
zařízení uložená opatření k nápravě ve stanovené lhůtě neprovede, jsou
KÚ, ČIŽP nebo KHS zmocněny vydat rozhodnutí o omezení nebo zastavení
provozu zařízení nebo jeho části.
Přezkum účinnosti
V první etapě po datu účinnosti posuzované novely zákona bude
stěžejním hlediskem dosažení stavu, ve kterém všichni provozovatelé,
kterých se to bude týkat, obdrželi rozhodnutí o provedení změny IP v
termínech předepsaných zákonem s využitím možností daných přechodnými
ustanoveními. Důležitou součástí tohoto úsilí bude naplňování procesu
pořizování a schvalování základních zpráv o stavu půdního prostředí a
podzemních vod v místě zařízení a v jím dotčeném okolí.
Současně bude zahájeno monitorování a vyhodnocování plnění
následujících kriterií:
*
Míra dostupnosti závěrů o BAT a jejich překladů pro všechny
kategorie průmyslových činností dle přílohy č. 1 k zákonu.
Zajišťování informovanosti provozovatelů o BAT prostřednictvím IS
IPPC zejména u odvětví, kde závěry o BAT dosud nebyly TWG
formulovány a vydány.
*
Plnění monitorovacích a reportingových činností vůči příslušným
orgánům EU.
*
Plnění plánů integrované kontrolní činnosti a výsledky vyhodnocení
jejich plnění.
*
Míra plnění závazných podmínek stanovených IP u jednotlivých
zařízení a potažmo
i její celkový statisticky vyhodnocený stav u jednotlivých odvětví
a skupin zdrojů.
*
Plnění norem kvality ŽP v místě zařízení a v jeho okolí dotčeném
jeho provozem. Vyhodnocování plnění norem kvality a formulace
závěru o pozitivním nebo negativním vlivu provozu zařízení.
*
Plnění předepsaných limitních hodnot kvality ovzduší (imisní
limity, cílové imisní limity, atd.) v místě zařízení a jeho
převládajících emisních stopách a stabilita a trvalá udržitelnost
úrovně znečištění ovzduší v tomto zákonném rámci.
První hodnocení míry splnění výše uvedených ukazatelů a přezkum
účinnosti nového zákona lze doporučit k datu 7.7.2015, především s
ohledem na datum předpokládaného vstupu nového zákona v účinnost
(nejpozději do 7.1.2013) a na ukončení lhůt přechodných období
stanovených pro výkon povolovacích řízení podle nového zákona.
Použitá literatura:
V rámci hodnocení dopadů nového zákona bylo využito následujících
expertíz:
1.
Okruhy pro novelu zákona o integrované prevenci vyplývající ze
směrnice
o průmyslových emisích a ze stávající povolovací praxe [MŽP, OPVI,
Praha, květen 2011]
2.
Analýza nových požadavků směrnice o průmyslových emisích na
provozovatele zařízení v oblasti ochrany půdy a podzemních vod.
[Vodní zdroje EKOMONITOR, Chrudim, F. Kopecký, listopad 2010]
3.
Analýza požadavků směrnice o průmyslových emisích ve vazbě na
problematiku právních předpisů o ekologické újmě. [Česká
společnost pro právo životního prostředí, Praha, Kolektiv autorů,
listopad 2010]
4.
Dopady změn v kategoriích průmyslových činností Směrnice EP a Rady
o průmyslových emisích v chemickém průmyslu. [TECHEM CZ, s.r.o.,
Praha, listopad 2010]
5.
Studie – rámcový popis dopadů změn uvedených v návrhu směrnice
Evropského parlamentu a Rady o průmyslových emisích v oblasti
odpadového hospodářství.
[CZ BIJO a.s., Praha, P. Peták v Praze, listopad 2010]
6.
Hodnocení dopadu implementace směrnice EU o průmyslových emisích
do českého právního řádu pro spalovací zařízení o jmenovitém
tepelném příkonu větším než 50 MW v ČR, včetně výroby dálkového
tepla z těchto zdrojů. [SPF Group, v.o.s., Praha, ve spolupráci s
e-Academia, P. Honskus a kol., prosinec 2010]
7.
Technická zpráva – Podklady k hodnocení dopadů změn v návrhu
směrnice.
[Orgrez, a.s., Ostrava, Kolektiv autorů, listopad 2010]
8.
Hodnocení dopadů implementace směrnice EU o průmyslových emisích
do českého právního řádu pro zařízení na výrobu cementářského
slínku a na výrobu vápna v ČR. [Výzkumný ústav maltovin Praha
spol. s r.o., listopad 2010]'
9.
Hodnocení dopadů implementace směrnice EU o průmyslových emisích
do českého právního řádu v chemickém průmyslu ČR [Svaz chemického
průmyslu ČR, Praha, říjen 2010]
10.
Hodnocení dopadů implementace směrnice EU o průmyslových emisích
do českého právního řádu pro zařízení na výrobu surového železa a
oceli a pro další vybrané průmyslové činnosti v ČR. [Svaz sléváren
ČR, Hutnictví železa, a.s., Praha, V. Toman,
J. Hlavinka, listopad 2010]
11.
Analýza a identifikace problémových okruhů povolovacího procesu
podle zákona č. 76/2002 Sb. Z hlediska stávající povolovací praxe
a nových požadavků směrnice
o průmyslových emisích. [E. Bauerová, Liberec, listopad 2010]
12.
Novinky z integrované prevence – vývoj české a evropské
legislativy, aktivity MŽP a EK (přednáška) [J. Maršák, J. Slavík,
E. Bauerová, Praha, 2010]
Kontakty:
CENIA, oddělení EEaM, e-mail: [email protected], tel. 267225325
Seznam použitých zkratek
BAT
Nejlepší dostupné techniky
ČHMÚ
Český hydrometeorologický ústav
ČIŽP
Česká inspekce životního prostředí
EIA
Posuzování vlivů na ŽP (angl. Environment Impact Assessment)
EL
Emisní limit(y)
EP a R
Evropský parlament a Rada
ES
Evropská společenství
EU
Evropská unie
HW
Hardware
IED
Směrnice EP a R č. 2010/75/ES, o průmyslových emisích (angl.
Industrial Emissions Directive)
IPPC
Integrovaná prevence a omezování znečišťování (angl. Integrated
Pollution Prevention and Control)
IS IPPC
Informační systém integrované prevence
ISPOP
Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností
KHS
Krajská(é) hygienická(é) stanice

Krajský(é) úřad(y)
MD
Ministerstvo dopravy ČR
MF
Ministerstvo financí ČR
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
MZd
Ministerstvo zdravotnictví ČR
MZe
Ministerstvo zemědělství ČR
MŽP
Ministerstvo životního prostředí ČR
SR
Státní rozpočet
SW
Software
TPS
Technická pracovní skupina
ZIP
Zákon o integrované prevenci
ŽP
Životní prostředí
b) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem
České republiky
Předkládaný návrh zákona je plně v souladu s Ústavou a ústavním
pořádkem České republiky.
c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právem EU a
mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána
Předložený návrh zákona je transpozičním právním předpisem ve vztahu
ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU, o průmyslových
emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (přepracované
znění). Navrhovaná právní úprava je s požadavky dané směrnice plně v
souladu. Návrh je tedy plně slučitelný s právem EU.
Řešené oblasti se netýkají žádné mezinárodní smlouvy, kterými je Česká
republika vázána.
B. Zvláštní část
K části první - změna zákona o integrované prevenci
K čl. I
K bodu 1 - § 1 odst. 1
Odkaz na právo Evropských společenství byl nahrazen odkazem na právo
Evropské unie. Poznámka pod čarou č. 1 byla současně aktualizována
tak, že je v ní uvedena pouze IED.
K bodům 2 až 4 - § 1 odst. 2
Předmět zákona byl upraven tak, aby příslušná ustanovení odpovídala
zákonu o integrované prevenci ve znění navrhované novely.
K bodu 5 - § 2 písm. e)
Definice zařízení byla upřesněna ve vztahu k tzv. dobrovolným žádostem
o vydání integrovaného povolením.
K bodu 6 - § 2 písm. d)
Definice byla upřesněna tak, že se vztahuje na všechny emise ve smyslu
§ 2 písm. c), nikoli pouze na emise znečišťujících látek.
K bodům 7 až 9 - § 2 písm. e)
Definice nejlepších dostupných technik byla v souladu s příslušnou
definicí v IED upřesněna ve svém dosahu v tom smyslu, že BAT jsou
jednoznačně chápány jako základ pro stanovení nejen emisních limitů,
ale i dalších závazných podmínek provozu zařízení, a že hodnocení
techniky jako nejlepší se vztahuje k ochraně životního prostředí jako
celku.
K bodu 10 - § 2 písm. g)
Definice integrovaného povolení byla uvedena do souladu s definicí
zařízení tím, že z ní byla vyňata slova „včetně provozu činností přímo
spojených s provozem zařízení v místě“. Tyto přímo spojené činnosti
jsou již zahrnuty v definici zařízení.
K bodu 11 – 2 písm. h)
Definice pojmu „změna v provozu zařízení“ v § 2 písm. h) byla
vypuštěna v návaznosti na vypuštění definice daného pojmu ve směrnici
o průmyslových emisích.
K bodu 12 - § 2 písm. h)
Definice provozovatele zařízení byla upřesněna tak, aby bylo zcela
jednoznačné, že např. v případě skončení nájmu se za provozovatele
zařízení považuje vlastník zařízení bez ohledu na to, zda sám zařízení
reálně provozuje či nikoli.
K bodu 13 - § 2 písm. i)
Stávající definice podstatné změny v provozu zařízení byla upravena v
souladu se změnou definice v IED v tom smyslu, že posouzení charakteru
změny již není výslovně vázáno na uvážení úřadu. Použití správní úvahy
při posuzování, zda se v konkrétním případě jedná o podstatnou změnu
či nikoli však vzhledem ke způsobu vymezení podstatné změny („která
může mít významné nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo životní
prostředí“) zůstává zachováno.
Změna dané definice se týká též případů, kdy se změna vždy považuje za
podstatnou. Podle stávajícího znění zákona o integrované prevenci se
změna nebo rozšíření zařízení vždy považují za podstatné, pokud samy o
sobě překračují prahové hodnoty uvedené v příloze č. 1 k tomuto
zákonu. Nově je v souladu s IED režim podstatné změny vázán nikoli na
překročení, ale na dosažení daných prahových hodnot.
Dále je do definice v souvislosti s příslušnou změnou v § 19a (řízení
o změně integrovaného povolení), která vychází z IED, doplněno, že za
podstatnou změnu se vždy považuje změna v užívání, způsobu provozu
nebo rozsahu zařízení, která zahrnuje výjimku z úrovní emisních limitů
spojených s nejlepšími dostupnými technikami (§ 14 odst. 5) nebo která
vyplývá z výsledků přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení
provedeného z důvodu znečištění životního prostředí v důsledku provozu
zařízení, které významně přesahuje standard kvality životního
prostředí [§ 18 odst. 2 písm. d)].
Nad rámec nových požadavků směrnice o průmyslových emisích byl pojem
„podstatná změna“ též doplněn v souladu čl. 54 této směrnice resp. již
čl. 4 odst. 8 směrnice 2000/76/ES o spalování odpadů, z důvodu možné
nedostatečné transpozice čl. 4 odst. 8 do národní legislativy. Použitá
terminologie („tepelné zpracování odpadu“) je v souladu s návrhem
nového zákona o ochraně ovzduší, který byl schválen vládou dne 20. 7.
2011. V tomto zákoně jsou pojmy "spalování odpadu" a "spoluspalování
odpadu" ve smyslu směrnic 2000/76/ES a 2010/75/EU nahrazovány
souhrnným pojmem „tepelné zpracování odpadu“, přičemž se dále
rozlišuje, zda toto zpracování probíhá ve spalovnách nebo v jiných
zařízeních. Důvodem pro změnu terminologie je především skutečnost, že
původní termín spalování odpadu zahrnuje také procesy zpracování
odpadu, při kterých nedochází ke spalování (oxidaci za přístupu
vzduchu), především pyrolýzu a plazmové procesy, a tak užití pojmu
spalování není odborně zcela správné. Co do vymezení obsahu nových
pojmů oproti stávajícím nedochází ke změně a stejně jako dosud
zahrnují jak využití, tak odstranění odpadu. Zařízení pro
spoluspalování odpadu je v návrhu zákona o ochraně ovzduší resp.
prováděcích předpisů opsáno jako "zařízení pro tepelné zpracování
odpadu jiné než spalovna".
K bodu 14 - § 2 písm. j) až p)
Jedná se o definice pojmů nově zavedených ve směrnici průmyslových
emisích. Znění definic se neodchyluje od směrnice.
K bodu 15 - § 3 odst. 1
Stávající legislativní zkratka „úřad“ se nově zavádí na tomto místě,
neboť původně byla zavedena v části definice podstatné změny, která se
zrušuje.
K bodu 16 - § 3 odst. 4
Nově se stanoví, že v případě podání žádosti o vydání integrovaného
povolení v listinné a elektronické podobě nebo v případě doplnění
podkladů v listinné podobě podle § 3 odst. 2 je rozhodující znění
listinné podoby žádosti. Dříve stanovila přednost listinné podoby
žádosti vyhláška č. 554/2002 Sb., novelou této vyhlášky č. 363/2010
Sb. bylo příslušné ustanovení zrušeno z toho důvodu, že bylo nad rámec
zmocnění v zákoně.
K bodu 17 - § 3 odst. 5
Účelem provedeného doplnění je zejména zajistit, aby předmětem
integrovaného povolení bylo celé zařízení ve smyslu § 2 písm. a)
zákona o integrované prevenci, včetně všech přímo spojených činností.
K bodům 18 a 19 - § 3 odst. 6
V § 3 odst. 6 se upřesňuje další doplnění žádosti během řízení o
vydání integrovaného povolení a část ustanovení se vypouštění pro
duplicitu se správním řádem. Stávající § 3 odst. 6, upravující
zastavení řízení o vydání integrovaného povolení, se zrušuje pro
nadbytečnost z důvodu duplicity se správním řádem.
K bodu 20 - § 3a
Institut předběžné informace o úplnosti žádosti o vydání integrovaného
povolení je již v zákoně o integrované prevenci zakotven, a to v rámci
ustanovení upravujících kompetence krajských úřadů [§ 29 písm. i)].
Tento institut však není dostatečně využíván, přestože využívání
předběžných informací ve svém důsledku znamená zrychlení a
zefektivnění řízení o vydání o vydání integrovaného povolení. Proto se
nově navrhuje předběžná informace o úplnosti žádosti v samostatném
paragrafu. V navrženém ustanovení se odkazuje na § 139 správního řádu,
který upravuje institut předběžné informace, a výslovně je v něm
stanoveno, že předběžná informace se vztahuje i k souladu vymezení
žádosti o vydání integrovaného povolení se zákonem o integrované
prevenci a prováděcím právním předpisem, kterým je vyhláška č.
554/2002 Sb.
K bodu 21 - § 4 odst. 1
Zrušuje se pro nadbytečnost povinnost provozovatele, který žádá o
vydání integrovaného povolení, dokládat výpis z obchodního rejstříku
nebo jiné evidence.
K bodu 22 - § 4 odst. 1 písm. c)
Ustanovení je obdobně jako definice integrovaného povolení [§ 2 písm.
i)] uvedeno do souladu s definicí zařízení [§ 2 písm. a)]. Dále se v
návaznosti na změnu textace v příloze č. 1 kategorie zařízení
nahrazuje kategorií činnosti a doplňuje se určení hlavní činnosti.
Bližší pokyny k vymezení hlavní činnosti budou obsaženy v novele
vyhlášky č. 554/2002 Sb.
K bodu 23 - § 4 odst. 1 písm. f)
Ustanovení se upřesňuje tak, že se od zdrojů emisí jsou výslovně
odlišeny zdroje hluku, vibrací a neionizujícího záření a mezi údaji o
vlivech zařízení jsou výslovně uvedeny vlivy na zdraví lidí.
K bodu 24 - § 4 odst. 1 písm. g)
Do příkladného výčtu údajů v rámci charakteristiky stavu území se
doplňuje stávající stav půdy a podzemních vod, a to v návaznosti na
důraz na ochranu půdy a podzemních vod v IED a na platné znění
vyhlášky č. 554/2002 Sb. (kapitola 9, bod 6). Stanovený požadavek se
týká i provozovatelů, kteří nemají povinnost předkládat základní
zprávu (§ 4a).
K bodu 25 - § 4 odst. 1 písm. i)
Textace ustanovení upravena tak, aby bylo v souladu s příslušným
ustanovením v IED. Navazuje na novou legislativu v oblasti odpadového
hospodářství, která stanoví hierarchii způsobů nakládání s odpady (§
9a zákona o odpadech)
K bodu 26 - § 4 písm. l)
Navrhuje se, aby plán odpadového hospodářství, bezpečnostní program
prevence závažné havárie a bezpečnostní zpráva již nebyly obligatorní
součástí žádosti o vydání integrovaného povolení. IED povinné
předkládání těchto dokumentů nepožaduje, jedná se o dokumenty, které
nejsou schvalovány v rámci integrovaného povolení a z vyhodnocení
aplikační praxe vyplývá, že v rámci řízení o vydání integrovaného
povolení jsou povolujícími úřady velmi málo využívány. Úřad si bude
moci tyto dokumenty vyžádat, pokud to posoudí jako potřebné v
konkrétním případě. U plánů odpadového hospodářství navrhovaná novela
zákona o odpadech, která již byla předložena vládě, počítá se zrušením
povinnosti zpracovávat plány odpadového hospodářství u původců.
K bodu 27 - § 4 odst. 1 písm. m)
Ustanovení je doplněno v návaznosti na novou úpravu způsobu stanovení
závazných podmínek provozu v § 14.
K bodu 28 - § 4 odst. 1 písm. p)
Textace ustanovení byla upřesněna tak, aby lépe odpovídala jeho účelu
(uvedení přehledu náhradních řešení).
K bodu 29 - § 4 odst. 1 písm. q)
V souvislosti s § 4a odst. 1 se doplňuje základní zpráva jako
náležitost žádosti o vydání integrovaného povolení.
K bodu 30 - § 4a
Na základě nových požadavků IED se do zákona o integrované prevenci
zavádí institut základní zprávy, která je v příslušném definičním
ustanovení vymezena jako informace o stavu znečištění půdy a
podzemních vod příslušnými nebezpečnými látky. Těmito nebezpečnými
látkami se rozumějí látky nebo směsi vymezení v čl. 3 nařízení ES č.
1272/2008.
V odstavci 1 je vymezen okruh zařízení, jejichž provozovatelé jsou
povinni zajistit vypracování základní zprávy a předložení základní
zprávy úřadu ke schválení. Jedná se o zařízení, v nichž jsou požívány,
vyráběny, nebo ze zařízení vypouštěny nebezpečné látky, které mohou
způsobit znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení.
V odstavci 2 je rámcově vymezen obsah základní zprávy a stanoveno
zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu, který stanoví formu a
podrobnější náležitosti základní zprávy.
V odstavci 3 jsou stanoveny odborně způsobilé osoby podle § 3 zákona o
geologických pracích jako výhradní zpracovatelé základní zprávy.
Aby zpracování základní zprávy neznamenalo pro provozovatele zbytečné
náklady, je v odstavci 4 umožněno využít pro zpracování základní
zprávy dokumenty týkající se znečištění půdy a podzemních vod v místě
zařízení zpracované podle jiných právních předpisů, jejichž příkladmý
výčet je uveden v poznámce pod čarou.
Provozovatelé stávajících zařízení v režimu integrované prevence a
zařízení nově zařazovaných do režimu integrované prevence, která
splňují podmínky podle § 4a odst. 1, předkládají základní zprávu ke
schválení podle příslušných přechodných ustanovení.
K bodu 31 - § 5
Zavedení legislativní zkratky „ministerstvo“ pro Ministerstvo
životního prostředí a související úprava.
K bodu 32 - § 5a
Nově do zákona zaváděný informační systém integrované prevence, jehož
hlavním cílem je plnění povinností ze zákona o integrované prevenci
týkajících se zveřejňování informací a přístupu k veřejnosti k
informacím, navazuje na již reálně existující informační systém IPPC.
U dosavadního informačního systému IPPC se jevilo jako problematické,
že není dostatečně legislativně zakotven a nejsou upraveny jeho
základní parametry. Stávající informačním systém IPPC by také nebyl
dostačující ve vztahu k novým požadavkům IED na informování
veřejnosti.
Informační systém integrované prevence spravuje ministerstvo. V
odstavci 4 je uveden výčet údajů, které jsou v tomto systému vedeny za
účelem zveřejnění.
K bodu 33- § 6
Na základě vyhodnocení aplikační praxe je § 6, který upravuje podmínky
činnosti odborně způsobilých osob, komplexně upraven. Požadavky na
činnost odborně způsobilých osob se celkově zpřísňují.
Odstavec 1 ve shodě se stávajícím odstavcem 1 stanoví, co se rozumí
odbornou způsobilostí a váže vznik odborné způsobilosti na zápis do
Seznamu odborně způsobilých osob.
V odstavcích 2 až 6 se stanoví podmínky pro zápis do Seznamu odborně
způsobilých osob. Oproti stávající právní úpravě se zejména stanoví
povinnost žadatele o zápis do daného seznamu prokázat dostatečné
odborné znalosti zkouškou a povinnost žadatele prokázat bezúhonnost.
Odstavec 7 odpovídá stávajícímu odstavci 4, který upravuje
problematiku střetu zájmů.
V odstavci 8 jsou v návaznosti na další doplňovaná ustanovení
rozšířeny důvody výmazu ze Seznamu odborně způsobilých osob.
V odstavci 9 jsou stanoveny podmínky pro opětovné podání žádosti o
zápis, pokud byla odborně způsobilá osoba z předmětného seznamu
vymazána.
V odstavci 10 se nově stanoví, že zápis je platný na dobu určitou,
nejdéle na dobu 5 let. Toto časové omezení je žádoucí z hlediska
veřejného zájmu na ochraně životního prostředí, neboť v režimu
integrované prevence jsou zařízení, která mají rozhodující podíl na
znečišťování životního prostředí způsobeném průmyslovou činností.
Proto je nutno zajistit, aby odborná vyjádření k aplikaci nejlepších
dostupných technik, vydávaná v rámci řízení o vydání integrovaného
povolení nebo jeho podstatné změny, byla zpracovávána na vysoké
odborné úrovni.
V odstavci 11 se stanoví podmínky prodloužení platnosti zápisu na
žádost odborně způsobilé osoby.
Odstavec 12 upravuje ověřování odborné způsobilosti v návaznosti na
zveřejnění nového dokumentu o nejlepších dostupných technikách, nových
závěrů o nejlepších technikách nebo jejich změn.
V odstavci 13 je nově zavedena kontrola výkonu činnosti odborně
způsobilých osob.
Odstavce 14 až 16, kterou upravují podmínky pro dočasné poskytování
odborných vyjádření osobami z jiných členských států, obsahově
odpovídají stávajícím odstavcům 6 až 8.
K bodu 34 - § 7 odst. 1 písm. b)
Do okruhu účastníků řízení o vydání integrovaného povolení je výslovně
zahrnut vlastník zařízení, aby bylo zajištěno, že bude vždy účastníkem
řízení o vydání integrovaného povolení nebo jeho změně v případě
podstatné změny v zařízení. Podle dosavadní právní úpravy vlastníkovi
zařízení zpravidla náleží postavení účastníka řízení na základě § 7
odst. 2 zákona o integrované prevenci.
K bodu 35 - § 8 odst. 2
Drobné úpravy související se zavedením informačního systému
integrované prevence.
K bodu 36 - § 11 odst. 1
Navrženou novelou se více zdůrazňuje primární zaměření vyjádření
odborně způsobilých osob na použití nejlepších dostupných technik.
Proto se stanoví, že úřad si může vyjádření odborně způsobilé osoby k
celé žádosti vyžádat jen ve zvláště složitých případech.
K bodu 37 - § 11 odst. 2 a 3
V odstavci 2 se nově se stanoví minimální obsahové náležitosti
vyjádření odborně způsobilé osoby k použití nejlepších dostupných
technik.
V odstavci 3 se dosavadní lhůta 45 dnů pro zaslání odborného vyjádření
zkracuje na 30 dnů, s tím, že do 5 pracovních dnů úřad buď vyjádření
odborně způsobilé osoby zveřejní, nebo jej vrátí odborně způsobilé
osobě k dopracování. Doba vyvěšení vyjádření odborně způsobilé osoby
na úřední desce úřadu se zkracuje z 30 dnů na 15 dnů. Současně bude
toto vyjádření zveřejněno v informačním systému integrované prevence
bez časového omezení. Zkrácení doby zveřejnění na úřední desce úřadu
souvisí s navrhovanou změnou v § 12 odst. 1, podle které se v případě,
že si úřad vyžádal vyjádření odborně způsobilé osoby, může ústní
jednání konat až po uplynutí doby, po kterou bylo odborné vyjádření
zveřejněno na úřední desce úřadu. Uvedené změny byly provedeny též v
návaznosti na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 5 As
49/2005-129 ze dne 25. 10. 2006, podle kterého musí být účastníkům
řízení poskytnuta minimálně lhůta odpovídající době zveřejnění
vyjádření odborně způsobilé osoby na úřední desce úřadu k tomu, aby se
s vyjádřením jakožto podkladem pro rozhodnutí seznámili a případně si
připravili kvalifikované námitky. Pokud se za účelem naplnění daného
rozsudku koná ústní jednání až po uplynutí doby 30 dnů pro vyvěšení
vyjádření odborně způsobilé osoby na úřední desce úřadu, podstatně se
tím prodlužuje délka povolovacího řízení. Dobu 15 dnů lze pro účely
seznámení se s vyjádřením odborně způsobilé osoby a přípravy námitek
považovat za dostačující.
K bodu 38 - § 11 odst. 4
Úprava postupu v případě vrácení odborného vyjádření odborně způsobilé
osobě k dopracování, navazuje na navrhované znění odstavců 2 a 3.
K bodům 39 a 40 - § 12 odst. 1 a 2
V odstavci 1 se zrušují se stanovené lhůty pro svolání ústního jednání
(do 5 dnů po uplynutí lhůty pro zaslání vyjádření podle § 9 odst. 1
nebo 3, do 5 dnů od obdržení vyjádření odborně způsobilé osoby),
protože k tomuto časovému omezení nebyly shledány relevantní důvody.
Dále se v souvislosti s navrhovaným zkrácením doby pro vyvěšení
vyjádření odborně způsobilé osoby z 30 na 15 dnů v § 11 odst. 3 nově
navrhuje, že ústní jednání se může konat až po uplynutí této doby.
V odstavci 2 byl v návaznosti na posun v číslování odstavců v
souvislosti s novou úpravou vyjádření odborně způsobilé osoby změněn
odkaz.
K bodu 41 - § 13 odst. 1
Pro duplicitu se správním řádem byla vypuštěna poslední věta,
upravující možnost prodloužení lhůty pro rozhodnutí o žádosti o vydání
integrovaného povolení.
K bodu 42 - § 13 odst. 3 písm. c) a d)
V návaznosti na uvedení definice integrovaného povolení do souladu se
definicí zařízení, podle které jsou tzv. přímo spojené činnosti
součástí zařízení, se zrušuje požadavek na popis činností spojených se
zařízením.
K bodu 43 - § 13 odst. 3 písm. e)
Doplňuje se nové ustanovení, které výslovně stanoví uvést v
integrovaném povolení výčet správních aktů vydávaných podle složkových
právních předpisů, které se nahrazují integrovaným povolením.
K bodu 44 - § 13 odst. 4 písm. b)
Znění daného ustanovení se mění tak, aby odpovídalo IED. Změna souvisí
s doplněním požadavků na ukončení provozu zařízení v čl. 22 IED, který
je transponován do nového § 15a zákona o integrované prevenci.
K bodu 45 - § 13 odst. 4 písm. c)
V souladu s novým požadavkem IED se k podmínkám zajišťujícím ochranu
zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady doplňují
opatření k monitorování odpadů, které v zařízení vznikají. Fakticky se
ve většině případů bude jednat o požadavky již stanovené platnou
národní legislativou v oblasti odpadů (povinnost vést evidenci o
nakládání s odpady - § 39 zákona o odpadech a příslušné prováděcí
právní předpisy).
K bodu 46 - § 13 odst. 4 písm. d)
Platné znění daného ustanovení neodpovídá platné legislativě, neboť
vychází ze stavu před přijetím novely zákona o integrované prevenci č.
222/2006 Sb., kterou bylo zrušeno nahrazování integrovaným povolení u
všech do té doby nahrazovaných správních aktů podle zákona o lesích a
zákona o ochraně přírody a krajiny. Co se týče ochrany zvířat, s
ohledem na účel a předmět zákona o integrované prevenci je nad rámec
tohoto zákona stanovit v integrovaném povolení podmínky na základě
veterinárních právních předpisů a právních předpisů na ochranu zvířat.
Z § 46 odst. 3 zákona o integrované prevenci vyplývá, že povinnosti
vyplývající z právních předpisů týkajících se dobrých životních
podmínek zvířat a správních aktů vydaných na jejich základě jsou
integrovaným povolením nedotčeny. I v čl. 14 odst. 7 IED je výslovně
stanoveno, že právní předpisy týkající se dobrých životních podmínek
zvířat nejsou dotčeny.
K bodu 47 - § 13 odst. 4 písm. h)
Do příkladmého výčtu situací odlišných od podmínek běžného provozu se
doplňuje zkušební provoz podle stavebního zákona, aby bylo zcela
jednoznačně stanoveno, že i na zkušební provoz se vztahuje integrované
povolení.
K bodu 48 - § 13 odst. 4 písm. h)
V souladu s IED bylo vypuštěno omezení, že podmínky integrovaného
povolení se mají vztahovat pouze na ty situace odlišné od běžného
provozu, při kterých může vzniknout nebezpeční ohrožení životního
prostředí nebo zdraví člověka.
K bodu 49 - § 13 odst. 4 písm. i)
Požadavek na stanovení způsobu monitorování přenosů byl vypuštěn jako
nadbytečný. Text byl formulačně upřesněn ve vztahu k technickým
opatřením k monitorování emisí. V souladu s IED byl doplněn požadavek
na stanovení podmínek monitoringu emisí pro případy, kdy byly emisní
limity stanoveny postupem podle § 14 odst. 4 písm. b).
K bodu 50 - § 13 odst. 4 písm. k)
Jedná se o úpravu stávajícího znění písmene k) na základě nového
požadavku IED na minimální roční frekvenci předkládání výsledků
monitoringu a dalších požadovaných údajů umožňujících kontrolu plnění
podmínek povolení. Doplněn je na základě IED i zvláštní požadavek na
předkládání výsledků monitorování emisí v případě stanovení emisních
limitů postupem podle § 14 odst. 4 písm. b).
K bodu 51 - 13 odst. 4 písm. l) a m)
Nové požadavky na obsah závazných podmínek provozu stanovených v
integrovaném povolení jsou doplněny na základě IED.
V písmenu l) jsou stanoveny požadavky na obsah závazných podmínek
provozu ve vztahu k ochraně půdy a podzemních vod.
V písmenu m) se jedná o podmínky vztahující se k ověření dodržení
emisních limitů.
K bodu 52 - § 13 odst. 5
Jednoznačně se stanoví, že v rámci vydání integrovaného povolení musí
být stanoveným způsobem vypořádány nejen podmínky uvedené ve
stanovisku k posouzení vlivů na životní prostředí, ale i podmínky
uvedené v závěru zjišťovacího řízení. Toto doplnění se týká případů,
kdy záměr nebyl po vydání závěru zjišťovací zřízení dále posuzován,
tj. v procesu EIA nebylo následně vydáno stanovisko.
Dále se nově upravuje postavení vyjádření (stanoviska) orgánu ochrany
veřejného zdraví z hlediska jeho závaznosti pro rozhodnutí o vydání
integrovaného povolení. Stejně jako u ostatních vyjádření příslušných
správních úřadů bude úřad povinen se s tímto stanoviskem vypořádat a
způsob vypořádání odůvodnit, ale nebude již povinen zahrnout do
integrovaného povolení všechny podmínky uvedené ve vydaném stanovisku,
které se dotýkají zájmů chráněných podle zákona o ochraně veřejného
zdraví. Toto zvláštní postavení stanoviska orgánu ochrany veřejného
zdraví oproti ostatním stanoviskům příslušných správních úřadů bylo
vyhodnoceno jako neopodstatněné.
K bodu 53 - § 13 odst. 5
V souladu s IED se stanoví další náležitosti odůvodnění integrovaného
povolení, týkající se aplikace nejlepších dostupných technik.
K bodu 54 - § 13 odst. 6
Je jednoznačně stanoveno, že pokud byly jednou složkové správní akty
nahrazeny integrovaným povolením, nelze je již pro dané zařízení vydat
podle složkových právních předpisů.
K bodům 55 a 56 - § 13 odst. 7 a 8
Stávající právní úprava odvolacího řízení ve věci odvolání proti
rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení v § 13 odst. 7 je
zjednodušena a upřesněna. Postoupení odvolání MPO, MZE nebo MZD k
vyjádření se nově váže na odvolací důvody, tj. odvolání nemusí být
těmto resortům zasláno k vyjádření vždy. Ve vztahu k aplikaci
nejlepších dostupných technik je v návaznosti na IED upřesněn rozsah
posuzování. Upřesňuje se, že vyjádření MPO, MZE n nebo MZD v odvolacím
řízení je podkladem pro rozhodnutí ministerstva nebo ministra
životního prostředí o odvolání nebo rozkladu.
K bodům 57 až 59 - § 13 odst. 9 až 11
V návaznosti na zřízení informačního systému integrované prevence se
upravuje zveřejňování prvoinstančního rozhodnutí o žádosti o vydání
integrovaného povolení a rozhodnutí o odvolání. Účelem nového odstavce
12 je stanovit, že v informačním systému integrované prevence musí být
po nabytí právní moci zveřejněna rozhodnutí o odvolání s výjimkou
případů, kdy bylo rozhodnutím vydaným v odvolacím řízení rozhodnutí v
prvním stupni zrušeno a věc vrácena k novému projednání, tj. kdy
řízení v dané věci dosud nebylo ukončeno.
K bodům 60 a 61 - § 14 odst. 1
Ve druhé větě jsou od emisních limitů odlišeny příslušné limity pro
hluk, vibrace a neionizující záření podle zákona o ochraně veřejného
zdraví. V souladu s IED se nově doplňuje možnost doplnit nebo nahradit
emisní limity ekvivalentními parametry nebo jinými technickými
opatřeními, která zajistí rovnocennou úroveň ochrany životního
prostředí.
K bodu 62 - § 14 odst. 2
První věta se upřesňuje doplněním slova „znečišťující“ před slovo
„látky“ ve vztahu ke stanovení emisních limitů a dále se upřesňuje v
návaznosti na odlišení příslušných limitů pro hluk, vibrace a
neionizující záření od emisních limitů v odstavci 1.
K bodu 63 - § 14 odst. 2
Na základě nového požadavku IED se výslovně stanovuje, že žádné ředění
před bodem, kde emise opouští zařízení, se při stanovení emisních
limitů nebere v úvahu.
K bodu 64 - § 14 odst. 3
Dosavadní požadavky na stanovení závazných podmínek provozu jsou
upraveny v návaznosti na legislativní zakotvení závěrů o nejlepších
dostupných technikách jako závazného podkladu pro stanovení podmínek
provozu.
K bodu 65 - § 14 odst. 4
V souladu s novými požadavky IED jsou stanovena pravidla pro stanovení
emisních limitů v integrovaném povolení. Oba stanovené možné způsoby
stavení emisních limitů vycházejí ze základního požadavku, aby
skutečné emise vypouštěné ze zařízení nepřekročily úrovně emisí
spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou popsány v
závěrech o nejlepších dostupných technikách.
K bodu 66 - § 14 odst. 5 až 9
V odstavci 5 se stanoví podmínky pro udělení výjimky z úrovní emisí
spojených s nejlepšími dostupnými technikami, tj. pro stanovení
mírnějších emisních limitů, než by byly stanoveny postupem podle § 14
odst. 4 písm. a) nebo b).
Odstavec 6 stanoví postup v případech, kdy jsou závazné podmínky
provozu stanoveny na základě nejlepších dostupných technik, které
nejsou popsány v žádných příslušných závěrech o nejlepších dostupných
technikách, se zvláštními požadavky na případy, kdy příslušné závěry o
nejlepších dostupných technikách neobsahují hodnoty emisí spojené s
nejlepšími dostupnými technikami.
V odstavci 7 jsou řešeny případy, kdy se danou činnost nebo typ
výrobního procesu nevztahují žádné závěry o nejlepších dostupných
technikách nebo se tyto závěry nezabývají všemi možnými dopady
činnosti nebo procesu na životní prostředí.
V odstavci 8 jsou stanoveny zvláštní požadavky na stanovení podmínek
týkajících se monitorování emisí, včetně požadavku na minimální
frekvenci monitoringu půdy a podzemních vod.
Nový odstavec 9, který stanoví možnost dočasné výjimky z emisních
limitů ke zkoušení a použití nově vznikajících technik, nahrazuje
stávající odstavec 6.
K bodu 67 - § 15a
Na základě IED jsou stanoveny nové požadavky týkající se ukončení
provozu zařízení. Provozovatel zařízení je vždy povinen uvést místo
provozu zařízení do stavu, který nebude představovat žádné významné
riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Pro provozovatele, kteří
nejsou povinni zpracovávat základní zprávu, neznamená nová právní
úprava ve srovnání s platnou právní úpravou fakticky žádnou změnu.
Provozovatelé zařízení, pro které musí být zpracována základní zpráva,
musí uvést místo zařízení do stavu uvedeného v základní zprávě a
rovněž vyhodnotit, zda i poté dané místo v důsledku činností
prováděných provozovatelem nepředstavuje významné riziko pro lidské
zdraví nebo životní prostředí. Požadavky § 15a nejsou dotčeny
požadavky zákona č. 167/2008 Sb. o ekologické újmě a o její nápravě,
ve znění pozdějších předpisů.
K bodům 68 až 71 - § 16
Základní povinnosti provozovatelů zařízení se doplňují na základě
nových požadavků IED a některé povinnosti se upřesňují.
§ 16 odst. 1 písm. a) je upřesněn tak, aby bylo jednoznačné, že
povinnost dodržovat integrované povolení zahrnuje i povinnost
dodržovat podmínky provozu stanovené v provozních řádech, havarijních
plánech a případných dalších dokumentech schválených v rámci
integrovaného povolení.
Textace § 16 odst. 1 písm. b) je upravena na základě vymezení této
ohlašovací povinnosti v IED a zrušení definice změny v provozu
zařízení.
Povinnosti stanovené v § 16 odst. 1 písm. c), týkající se spolupráce s
kontrolními orgány, jsou upřesněny.
V § 16 odst. 1 písm. d) je nově výslovně stanovena povinnost
předcházet výskytu havárií a v souladu s IED je doplněna povinnost
ohlašovat porušení podmínek integrovaného povolení.
Nová ustanovení § 16 odst. 1 písm. e) a f) jsou doplněna na základě
požadavků IED na postupy v případech havárií, které mají závažné
dopady na životní prostředí, a porušení podmínek integrovaného
povolení.
Povinnost vést evidenci údajů o plnění podmínek integrovaného povolení
je sice již nyní obsažena v § 16 odst. 1 písm. f), ale prováděcí
právní předpis, na který je odkazováno, nebyl nikdy vydán. V písmeni
g) se tato povinnost nově stanoví s odkazem na požadavky na vedení
evidence stanovené v § 16a odst. 2.
K bodu 72 - § 16a
V návaznosti na požadavek IED na každoroční ohlašování údajů o plnění
podmínek povolení příslušnému orgánu je do zákona vloženo nové
ustanovení, které stanoví frekvenci a způsob ohlašování údajů o plnění
podmínek integrovaného povolení úřadu a upravuje vedení evidence o
plnění těchto podmínek.
V odstavci 1 je stanoveno, že údaje o plnění podmínek integrovaného
povolení je provozovatel povinen předávat každoročně úřadu v
elektronické podobě. Důležité je, že v rámci tohoto plnění může
provozovatel pouze odkázat na shodné údaje, které ohlásil v rámci
plnění ohlašovacích povinností podle jiných právních předpisů (např.
zákon č. 25/2008 Sb., zákon o ochraně ovzduší, zákon o odpadech, vodní
zákon) prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích
povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) nebo prostřednictvím
datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v
oblasti životního prostředí. Například v případě, že v integrovaném
povolení je vyžadováno předložení souhrnné provozní evidence podle
zákona ochraně o ovzduší, je možné pouze odkázat na souhrnnou provozní
evidence zaslanou krajskému úřadu na základě zákona o ochraně ovzduší
prostřednictvím ISPOP.
V odstavci 2 je stanovena povinnost vést pro účely ohlašování údajů o
plnění podmínek integrovaného povolení a tuto evidenci uchovávat po
dobu 5 let. Ohledně vedení této evidence představuje pro provozovatele
významné zjednodušení, že mohou využít údajů shromažďovaných na
základě jiných právních předpisů.
V odstavci 3 je stanoveno, že kontrolní orgány mohou využít údaje
ohlášené provozovatelem na základě jiných právních předpisů
prostřednictvím ISPOP ke kontrole plnění podmínek integrovaného
povolení.
K bodu 73 - § 17
V souvislosti se zavedením sankce za neoznámení přechodu integrovaného
povolení se lhůta pro toto oznámení prodlužuje z 10 na 15 dnů.
K bodu 74 - § 18
Z nadpisu § 18 se vypouští slovo plnění vzhledem k tomu, že primárním
účelem přezkumu je přezkum závazných podmínek integrovaného povolení
za účelem zajištění jejich případné aktualizace, nikoli kontrola
dodržování těchto podmínek
K bodům 75 až 77 - § 18 odst. 2
V návaznosti na změny v § 18 provedené v souvislosti s novými
požadavky IED se u přezkumných důvodů dosavadní písmeno b) zrušuje a
jeho obsah je zahrnut v novém odstavci 4.
Dosavadní písmeno d), nově písmeno c), je doplněno tak, aby se daný
přezkumný důvod jednoznačně vztahoval i na případy, kdy byla přijatá
jiná změna zvláštních právních předpisů, která může mít dopad na
vydané integrované povolení, než je změna emisních limitů nebo
standardů kvality životního prostředí.
Nové písmeno e) v návaznosti na IED stanoví jako důvod přezkumu
případ, kdy byly emisní limity stanovování emisních limitů postup
podle § 14 odst. 4 písm. b) a výsledky monitorování prokázaly, že
emise za běžných provozních podmínek překračovaly úrovně emisí spojené
s nejlepšími dostupnými technikami.
K bodu 78 - § 18 odst. 3
Na základě požadavku IED je doplněn nový obligatorní důvod k přezkumu
a případné následné aktualizaci ve stanovené lhůtě 4 let od zveřejnění
rozhodnutí o závěrech o nejlepších dostupných technikách pro hlavní
činnost zařízení podle přílohy č. 1.
K bodu 79 - § 18 odst. 4 až 6
Odstavec 4 odpovídá stávajícímu odstavci 2 písm. b), zúženému pouze na
případy, kdy se na zařízení nevztahují žádné závěry o nejlepších
dostupných technikách.
V odstavci 5 je na základě IED stanovena povinnost přezkoumat v rámci
každého přezkumu IP důvodnost udělení výjimky z úrovní emisí spojených
s nejlepšími dostupnými technikami. Toto přezkoumání není nutné v
případech přezkumných důvodů neuvedených v IED, tj. když je důvodem
přezkumu jiná změna zvláštních právních předpisů, která může mít dopad
na vydané integrované povolení [odstavec 2 písm. c)] nebo se jedná o
případy, kdy úřad podle odstavce 6 podmínky může přezkoumat.
V odstavci 6 (dříve odstavec 3) jsou uvedeny důvody možného, tj.
nikoli povinného přezkumu. Již podle platného znění zákona lze provést
přezkum na základě ohlášené změny v provozu zařízení podle § 16 odst.
1 písm. b). Nově je výslovně stanoveno, že přezkum lze provést i na
základě podnětu inspekce nebo krajské hygienické stanice. Vzhledem k
tomu, že v praxi dochází k dlouhodobému překračování standardu kvality
životního prostředí v místě provozu zařízení (tj. k překračování
imisních limitů), byla tato situace doplněna jako důvod možného
přezkumu.
K bodům 80 až 82 - § 18 odst. 7 až 11
Co se týče procesního postupu při přezkumu, zůstává zachováno, že se
postupuje podle zákona o státní kontrole, pokud tento zákon nestanoví
jinak. Nově jsou stanoveny do zákona odchylky od zákona o státní
kontrole spočívající v prokazování se služebním průkazem namísto
pověření (odstavec 7), stanovení zvláštních požadavků na rozsah
podkladů pro přezkum (odstavec 10) a zvláštních povinností
provozovatelů zařízení (odstavec 11). Nově se stanoví povinnost úřadu
informovat inspekci a krajskou hygienickou stanici nejen o provedených
přezkumech, ale též o plánovaných přezkumech, uložených sankcích a
nápravných opatřeních.
K bodům 83 až 87 - § 19
Ustanovení o možných postupech úřadu na základě přezkumu je upraveno v
souvislosti s doplněním nového § 19b, která upravuje ukládání
nápravných opatření a omezení nebo zastavení provozu zařízení.
Stávající kompetence úřadu podle § 19 zůstávají zachovány.
Nově se výslovně stanoví kompetence úřadu ukládat na základě přezkumu
pokuty za porušení podmínek IP.
Dále se nově výslovně stanoví, že na základě přezkumu je úřad oprávněn
zahájit z moci úřední řízení o změně integrovaného povolení.
K bodům 88 až 90 - § 19a
Stávající znění je upraveno zejména na základě vyhodnocení dosavadní
povolovací praxe.
Nově se výslovně stanoví možnost, aby provozovatel přímo podal žádost
o změnu integrovaného povolení. Platné znění zákona předpokládá, že
provozovatel ohlásí plánovanou změnu v provozu zařízení a následně
úřad na základě vyhodnocení charakteru změny buď vyzve provozovatele k
podání žádosti o změnu integrovaného povolení, jedná-li se o změnu
podstatnou, nebo zahájí řízení o změně integrovaného povolení z moci
úřední. Podle navrhované úpravy zůstává zachována možnost ohlásit
plánovanou změnu v provozu zařízení, aniž by provozovatel současně
požádal o změnu integrovaného povolení. Pokud provozovatel zvolí
možnost přímo požádat o změnu integrovaného povolení, zůstává
zachována kompetence úřadu k posouzení, zda se jedná o změnu
podstatnou či nikoli. Pokud úřad v případě přímo podané žádosti o
změnu integrovaného povolení shledá, že se nejedná o podstatnou změnu
zařízení, pokračuje dále v řízení podle správního řádu a podle
ustanovení § 19a odst. 4, kde jsou stanoveny zvláštní požadavky na
změnové řízení v případě nepodstatné změny (okruh účastníků řízení,
zajištění vyjádření příslušných správních úřadů, vyžádání podkladů od
provozovatele). Pokud úřad shledá, že se jedná o podstatnou změnu
zařízení, pokračuje v řízení obdobně podle § 3 až 15.
Co se týče nově vymezeného okruhu účastníků změnového řízení o jiné
než podstatné změně podle § 19a odst. 4, cílem je, aby s ohledem na
povahu řízení nebyl zbytečně široký a aby současně nebyl užší, než
kdyby stejná věc byla projednávána ve složkovém režimu. Proto se
navrhuje, aby účastníky řízení byly subjekty uvedené v § 7 odst. 1 a
2, tj. provozovatel zařízení a vlastník zařízení, není-li
provozovatelem zařízení. Postavení účastníků řízení bude náležet též
subjektům uvedeným v § 7 odst. 2, tj. subjektům, které by jinak byly
účastníky řízení o vydání rozhodnutí podle složkových předpisů, které
se nahrazuje integrovaným povolením.
V odstavci 5 je možnost přezkumu na základě ohlášené změny v zařízení
sladěna s možností přímo podat žádost o změnu integrovaného povolení.
V odstavci 6 jsou za účelem zajištění účasti veřejnosti v souladu s
IED vymezeny případy, kdy se změna v zařízení vždy považuje za
podstatnou.
Účelem odstavce 7, který upravuje vydání úplného znění výrokové části
integrovaného povolení, je řešit případy, kdy již bylo integrované
povolení několikrát měněno a je obtížné zjistit jeho aktuální znění.
K bodu 91 - § 19b
Vzhledem k nutnosti transpozice příslušných ustanovení IED se jeví
jako nejvhodnější zavedení zvláštního ustanovení § 19b, upravujícího
opatření k nápravě a omezení nebo zastavení provozu zařízení.
Co se týče opatření k nápravě, nově je kompetence k jejich ukládání na
základě zákona o integrované prevenci svěřena kromě úřadu i inspekci
Nově je též stanoveno, že opatření k nápravě lze uložit i právnímu
nástupci provozovatele zařízení, který není původcem závadného stavu a
že povinnosti vyplývající z rozhodnutí o uložení opatření k nápravě
nebo o omezení či zastavení provozu zařízení přecházejí na právního
nástupce provozovatele. Obligatorní vydání rozhodnutí o omezení nebo
zastavení provozu zařízení podle odstavce 5 vychází z požadavku IED.
K bodu 92 - § 20
Nově v případě stávajících důvodů zániku integrovaného povolení
stanovených v § 20 písm. b) a c) integrované povolení nezaniká, ale
zrušuje se, neboť tento postup byl vyhodnocen jako vhodnější z
hlediska právní jistoty. U důvodu podle písm. c) se současně
požadovaná doba nevyužívání integrovaného povolení zkracuje z 8 let na
4 roky.
V odstavci 3 je řešena dosud zákonem neupravená problematika postupu v
případech, kdy kapacita zařízení poklesne po příslušnou prahovou
hodnotu, nebo kdy provozovatel zařízení, v němž neprobíhá žádná z
činností uvedená v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci a pro
něž bylo dobrovolně požádáno o vydání integrovaného povolení, již
nehodlá toto zařízení v režimu IPPC provozovat.
K bodu 93 - § 20a až 20c
V § 20a se nově stanoví možnost sloučit na žádost provozovatele
zařízení do jednoho integrovaného povolení dvě nebo více integrovaných
povolení vydaných pro zařízení, která provozuje stejný provozovatel na
stejném místě.
V § 20b a 20c jsou transponovány požadavky IED na inspekci v oblasti
životního prostředí. Tato inspekce má svůj přesně vymezený rozsah,
čemuž odpovídá vymezení rozsahu kontroly v § 20b odst. 1. V § 20b jsou
stanoveny požadavky na kontrolu prováděnou inspekcí, § 20c upravuje
kontrolu prováděnou krajskými hygienickými stanicemi.
V § 20b odst. 2 je stanovena povinnost inspektorů inspekce prokazovat
se při kontrole průkazem, který se považuje za doklad o pověřené ke
kontrole. Další ustanovení § 20b stanoví na základě IED požadavky na
kontrolu, které jsou nad rámec požadavků stanovených zákonem o státní
kontrole. Jedná se o požadavky ve vztahu k plánování kontrol,
mimořádných a opakovaných kontrol a zpracovávání a zveřejňování zpráv
z kontrol. V § 20b je rovněž stanovena povinnost inspekce informovat o
plánovaných kontrolách, uložených pokutách a opatření k nápravě úřad
(tj. krajský úřad) a krajskou hygienickou stanici.
V § 20c je v souladu s příslušným kompetenčním ustanovením vymezen
rozsah kontroly prováděné ve vztahu k IPPC zařízením krajskou
hygienickou stanicí. Dále je stanoveno, že se na kontrolu prováděnou
krajskou hygienickou stanicí vztahují požadavky § 20b na kontrolu
prováděnou inspekcí, co se týče zpracovávání a zveřejňování zpráv z
kontrol a informačních povinností vůči ostatním kontrolním orgánům.
K bodu 94 - § 27
Systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách je upraven
tak, aby i s ohledem na nové požadavky IED bylo zajištěno jeho
efektivnější fungování, ovšem se zachováním stávajících reálně
vykonávaných kompetencí jednotlivých dotčených resortů (MŽP, MPO,
MZe). MPO je svěřena i nadále kompetence k organizaci a svolávání Fóra
pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách a zveřejňování
informací o nejlepších dostupných technikách. Nová úprava zahrnuje i
relevantní části nařízení vlády č. 63/2003 Sb., které se touto novelou
zákona o integrované prevenci zrušuje.
K bodu 95 - § 27a a § 27b
Na základě požadavků IED je v § 27a nově stanovena povinnost MŽP, MPO
a MZe, aby v oblastech své působnosti podle tohoto zákona podporovaly
vývoj a uplatňování nově vznikajících technik, zejména nově
vznikajících technik popsaných v referenčních dokumentech o nejlepších
dostupných technikách.
V § 27b jsou nově stanoveny požadavky na zpřístupňování informací
orgánům EU tak, aby odpovídaly požadavkům IED. Dosud bylo plnění
informační povinností vůči EU upraveno pouze obecně v ustanoveních §
29 písm. h) a j) zákona, stanovujících kompetence MŽP a částečně v
nařízení vlády č. 63/2003 Sb. Ustanovení dále zavazuje vyjmenované
subjekty ke spolupráci s MŽP.
K bodu 96
Legislativně-technická úprava.
K bodům 97 až 105 - § 29
Kompetence MŽP jsou celkově upraveny a doplněny tak, aby odpovídaly
navrhovanému znění zákona o integrované prevenci a ustanovením IED
upravujícím procesy na úrovni EU týkající se výměny informací o
nejlepších dostupných technikách a přijímání rozhodnutí o závěrech o
nejlepších dostupných technikách.
Mimo doplnění kompetencí na základě IED je nově výslovně stanovena
kompetence MŽP vydávat v pochybnostech stanoviska k zařazování
činností podle zákona o integrované prevenci [(písmeno l)]. Byla
doplněna kompetence MŽP jako příslušného správního úřadu pro řízení
vedená k zařízením na území jiných států Evropské unie spadajícím do
působnosti směrnice o průmyslových emisích, jejichž provoz může
významně negativně ovlivnit životní prostředí České republiky
[(písmeno n)] a kompetence vyhradit si ve zvláště složitých případech
pravomoc úřadu 1. stupně v řízení o vydání integrovaného povolení nebo
jeho změně [(písmeno p)].
K bodům 106 až 109 - § 30
Kompetence MPO byly upraveny a doplněny tak, aby odpovídaly
navrhovanému znění zákona o integrované prevenci, a aby se MPO na
základě svých kompetencí ke sledování nejlepších dostupných technik
pro vyjmenované kategorie činností odpovídajícím způsobem podílelo na
činnosti České republiky v rámci procesů na úrovni EU týkajících se
výměny informací o nejlepších dostupných technikách a přijímání
rozhodnutí o závěrech o nejlepších dostupných technikách. MPO
zodpovídá za zveřejňování informací o nejlepších dostupných
technikách.
Po dohodě s MPO se do působnosti MPO zařazují nejlepší dostupné
techniky pro kategorie činností 6.9 a 6.10.
K bodům 110 až 112 - § 31
Kompetence Ministerstva zemědělství byly upraveny a doplněny tak, aby
odpovídaly navrhovanému znění zákona o integrované prevenci a obdobným
kompetencím MPO.
K bodům 113 až 118 - § 33
Kompetence krajských úřadů jsou celkově upraveny a doplněny tak, aby
odpovídaly navrhovanému znění zákona o integrované prevenci.
Dále se krajským úřadům nově stanoví kompetence k provedení místního
šetření za účelem zjištění, zda zařízení má mít integrované povolení
[(písmeno j)]. Tato kompetence souvisí s kompetencí krajského úřadu
vyzývat provozovatele zařízení k podání žádosti o vydání integrovaného
povolení [(písmeno d)], která se nově již neomezuje na tzv. stávající
zařízení podle § 42, která měla mít integrované povolení do 31. 10.
2007.
V písmenu o) se nově vymezuje postavení krajského úřadu jako dotčeného
orgánu v řízení o vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení a
kolaudačního souhlasu podle stavebního zákona, pokud se správní akty,
které jsou podkladem pro územní rozhodnutí, stavební povolení nebo
kolaudační souhlas, nahrazují postupem v řízení o vydání integrovaného
povolení. Ve vztahu ke stavebnímu povolení se jen zdůrazňuje
postavení, které krajský úřad již má podle platné legislativy, neboť
podle § 45 odst. 1 nelze bez pravomocného integrovaného povolení vydat
stavební povolení. Lze rovněž považovat za přínosné, aby měl krajský
úřad ze zákona postavení dotčeného orgánu i v územním řízení vzhledem
k tomu, že již v územním řízení jsou posuzovány vlivy stavby na okolí
a není vyloučeno, aby integrované povolení bylo vydáno již ve fázi
před územním rozhodnutím. Co se týče vydání kolaudačního souhlasu, je
vhodné, aby vzhledem k tomu, že integrované povolení je nezbytným
podkladem pro stavební povolení, měl krajský úřad postavení dotčeného
orgánu i v tomto procesu.
K bodu 120 až 123 - § 34
Kompetence inspekce byly upraveny a doplněny tak, aby odpovídaly
navrhovanému znění zákona o integrované prevenci.
Dále se zrušuje stávající kompetence inspekce podle § 34 písm. d)
hodnotit aplikaci nejlepších dostupných technik. Tato kompetence se
zrušuje v návaznosti na materiál „Redukce agend v resortu životního
prostředí“, který byla na základě usnesení vládě č. 53 ze dne 18.
ledna 2012 zaslán předsedovi vlády.
K bodu 124 až 127 - § 35
Kompetence krajské hygienické stanice byly upraveny a doplněny tak,
aby odpovídaly navrhovanému znění zákona o integrované prevenci. V
písmenu a) byl rozsah posuzování žádosti o vydání integrovaného
povolení výslovně omezen na oblast ochrany před nepříznivými účinky
hluku, vibrací a neionizujícího řízení, což odpovídá účelu a předmětu
zákona o integrované prevenci. Rovněž byl upřesněn vztah kompetencí
krajské hygienické stanice podle zákona o integrované prevenci k
zákonu o ochraně veřejného zdraví.
K bodu 128 - § 36
Dané ustanovení o pořádkové pokutě bylo doplněno tak, aby bylo
jednoznačné, že se vztahuje nejen na přezkum, ale i na kontrolu.
K bodu 129 - § 37 odst. 1
Byly doplněny nové správní delikty v návaznosti na nové povinnosti
provozovatelů ohlašovat úřadu každoročně údaje o plnění podmínek
integrovaného povolení, vést evidenci pro účely tohoto ohlašování,
přijmout v případech mimořádných událostí, havárií zařízení nebo
havarijních úniků znečišťujících látek ze zařízení do životního
prostředí neprodleně opatření k omezení dopadů na životní prostředí a
k zamezení dalších možných mimořádných událostí nebo havárií a v
případě porušení závazných podmínek provozu neprodleně přijmout
opatření, která zajistí v nejkratší možné době nápravu stavu
způsobeného porušením těchto podmínek. Tyto povinnosti jsou stanoveny
v § 16 odst. 1 písmenech d) až g).
K bodu 130 - § 37 odst. 2
Byl doplněn nový správní delikt v návaznosti na stávající povinnost
právního nástupce provozovatele zařízení (nového provozovatele
zařízení) oznámit úřadu přechod integrovaného povolení. S ohledem na
zavedení sankce za nesplnění dané povinnosti se v § 17 lhůta pro
oznámení přechodu integrovaného povolení prodlužuje z 10 na 15 dnů.
K bodu 131 - § 37 odst. 3
Slova „v rozporu s podmínkami integrovaného povolení“ byla nahrazena
slovy „v rozporu s integrovaným povolením“, aby tato skutková podstata
správního deliktu odpovídala povinnosti provozovatele provozovat
zařízení v souladu s vydaným integrovaným povolením, stanovené v § 16
odst. 1 písm. a).
K bodu 132 - § 37 odst. 4
Skutková podstata byla upravena v návaznosti na novou úpravu ukládání
opatření k nápravě a omezení nebo zastavení provozu zařízení v § 19b.
K bodům 133 a 134 - § 37 odst. 5
Horní hranice pokut byla zvýšena na 2 000 000 resp. 10 000 000 Kč, aby
nebyla na nižší úrovni než jsou horní hranice pokut podle složkových
právních předpisů.
K bodu 135 - § 38 odst. 3
Jsou upřesněny podmínky pro upuštění od pokuty a s tím související
procesní postupy. Nově je jednoznačně stanoveno, že správní řízení o
správním deliktu lze zastavit výlučně na návrh pachatele -
provozovatele zařízení.
K bodu 136 - § 38 odst. 5
Ustanovení o správních orgánech, které projednávání správní delikty v
prvním stupni, bylo celkově upřesněno. Odlišné vymezení působnosti u
krajského úřadu již není po vynětí integrovaného registru znečišťování
ze zákona o integrované prevenci důvodné. Nově je kompetence dána i
ministerstvu pro případy, kdy se jedná o zařízení, jehož provoz může
významně negativně ovlivnit životní prostředí jiného členského státu
EU, a ministerstvo tak má kompetenci k vydání integrovaného povolení
pro toto zařízení. Upravené znění též lépe odpovídá kompetencím
krajské hygienické stanice podle zákona o integrované prevenci.
K bodu 137 - § 38 odst. 7
Za účelem zvýšení efektivity ochrany životního prostředí se nově
navrhuje, aby polovina příjmu z pokut uložených inspekcí a krajskou
hygienickou stanicí, který je příjmem rozpočtu kraje, byla účelově
určena k ochraně životního prostředí.
K bodu 138 - § 45 odst. 1
Druhá věta, která se týká vazby na IP na řízení podle stavebního
zákona, se zrušuje pro nadbytečnost a neaktuálnost. Obsah této věty
byl později zpřesněn v rámci § 45 odst. 2.
K bodu 139 - § 45 odst. 3
Ustanovení se upřesňuje tak, aby se výslovně vztahovalo na každou
změnu zařízení, která vyžaduje změnu integrovaného povolení, nejen na
podstatnou změnu.
K bodu 140 - § 46 odst. 5
Dané ustanovení, které stanoví subsidiaritu správního řádu a dále
stanoví, že na postup podle § 6 a 11 (odborně způsobilé osoby a
vydávání odborných vyjádření) se správní řád nevztahuje, se zrušuje
pro nadbytečnost.
K bodu 141 - § 47 odst. 3
Byla doplněna další ustanovení, k jejichž provedení bude vydán
prováděcí právní předpis. Tímto prováděcím předpisem bude novela
vyhlášky č. 554/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 363/2010 Sb.
K bodu 142 - Příloha č. 1
V příloze č. 1 jsou v rámci transpozice požadavků IED provedeny 3
druhy změn:
1) Přeformulování jednotlivých bodů z popisu zařízení (např. slévárna,
rafinérie) na popis vlastní průmyslové činnosti (např. provoz
sléváren)
2) Upřesnění stávajícího textu nebo jiné strukturování z důvodů
problematické interpretace stávajícího textu (např. při určování
kapacit v potravinářství)
3) Rozšíření o nové průmyslové činnosti, u kterých by aplikace
nejlepších dostupných technik měla přispět k výraznému snížení
znečišťování životního prostředí.
Hlavní změny oproti stávajícímu znění přílohy č. 1 jsou následující:
*
Úprava sčítacích pravidel v poznámce na konci přílohy.
*
Doplněna nová kategorie 1.4.b) - Zplyňování nebo zkapalňování
jiných paliv než černého uhlí v zařízeních o celkovém tepelném
příkonu 20 MW nebo více.
*
Kategorie 4 - Chemický průmysl - rozšíření definice kategorie o
biologické procesy, do režimu integrované prevence, konkrétně pod
kategorii 4.1.b), zahrnuta výroba bioethanolu, u několika
kategorií, např. 4.5, vypuštění slova „základní“ z definice
vymezující okruh výrob.
*
Kategorie 5 - Nakládání s odpady - v dané kategorii provedeny
komplexní změny. Činnosti v rámci nakládání s odpady, na které se
působnost zákona o integrované prevenci rozšiřuje, jsou zejména
následující:
*
Využití složek pro snižování znečištění
*
Regenerace rozpouštědel
*
Tepelné zpracování odpadů
*
Předúprava odpadů pro tepelné zpracování
*
Úprava strusky
*
Úprava kovového odpadu
*
Biologická úprava
*
Doplněna nová kategorie 6.1.c) - desky na bázi dřeva
*
Upravena a rozšířena kategorie 6.4.b)
*
Doplněna nová kategorie 6.10 - Konzervace dřeva a dřevěných
výrobků chemickými látkami při výrobní kapacitě větší než 75 m3 za
den, jiné než pouhé ošetření proti zabarvení běli.
*
Doplněna nová kategorie 6.11 - Samostatně prováděné čištění
odpadních vod, které nejsou městskými odpadními vodami (odkaz na
definici v nařízení vlády č. 61/2003 Sb.) a které jsou vypouštěny
zařízením, na které se vztahuje tento zákon.
K bodům 143 až 146 - Příloha č. 2
Mezi vyjmenovanými znečišťujícími látkami v části „Ovzduší“ byl dosud
v bodě 6 uveden prach. Na základě IED se bod 6 upřesňuje tak, že se
jedná o tuhé znečišťující látky, včetně jemných částic.
V části „Ovzduší“ bodě 4 a v části „Voda“ bodě 12 se na základě IED
provádí několik drobných úprav textace. Hlavní je nahrazení slova
„přípravky“ slovem „směsi.
V souladu s IED se doplňuje v části „Voda“ nový bod 13, v němž se
odkazuje na látky uvedené v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 61/2003
Sb., která obsahuje seznam prioritních látek a prioritních
nebezpečných látek.
K bodům 147 až 152 - Příloha č. 3
V návaznosti na IED je vypuštěn úvodní odstavec a provedeno několik
dalších změn textu. Tyto změny nejsou zásadního charakteru.
K čl. II - Přechodná ustanovení
K bodu 1
Toto přechodné ustanovení se vztahuje na zařízení v režimu IPPC, která
jsou k rozhodnému datu 7. ledna 2013 (termín pro transpozici IED,
předpokládaný termín nabytí účinnosti tohoto zákona) v provozu, již
pro ně bylo vydáno integrované povolení nebo pro ně byla podána úplná
žádost o vydání integrovaného povolení. Na tato zařízení se použijí
ustanovení zákona o integrované prevenci v novelizovaném znění ode dne
7. ledna 2014. Pouze ustanovení této novely zákona o integrované
prevenci, která nejsou transpozičními ustanoveními k IED, se na tato
zařízení použijí již ode dne nabytí účinnosti.
K bodu 2
Pro zařízení, v nichž probíhají činnosti nově zařazené do přílohy č. 1
k zákonu o integrované prevenci, musí být vydáno pravomocné
integrované povolení do 7. července 2015.
K bodu 3
Podle § 4a odst. 1 se základní zpráva předkládá úřadu ke schválení
jako součást žádosti o vydání integrovaného povolení, pokud má
provozovatel povinnosti zajistit její vypracování. Provozovatelé
zařízení podle bodu 1, tj. provozovatelé stávajících zařízení v režimu
integrované prevenci, předkládají základní zprávu v rámci prvního
řízení o změně integrovaného povolení, které bylo zahájeno po 7. lednu
2014.
K bodu 4
Provozovatelé zařízení podle bodu 2, tj. zařízení nově zařazovaných do
působnosti zákona o integrované prevenci, jsou povinni předložit
základní zprávu úřadu ke schválení jako součást žádosti o vydání
integrovaného povolení. To mají povinnost získat do 7. července 2015.
K bodu 5
Upravuje se aplikace závěrů o nejlepších dostupných technikách z
referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách přijatých
Evropskou komisí před 6. lednem 2011 v období od nabytí účinnosti
novely zákona o integrované prevenci do přijetí příslušného rozhodnutí
o závěrech o nejlepších dostupných technikách na úrovni Evropské unie
podle čl. 13 odst. 5 IED.
K bodu 6
Jedná se o přechodné o přechodné ustanovení ve vztahu k odborně
způsobilým osobám (§ 6) zapsaných do Seznamu odborně způsobilých osob
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Toto ustanovení zajišťuje,
aby byla v určité lhůtě provedena aktualizace zápisů v Seznamu odborně
způsobilých osob a vydaných osvědčení o zápisu do tohoto seznamu v
návaznosti na provedené změny v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
K bodu 7
Toto přechodné ustanovení se navrhuji v návaznosti na změnu v § 20,
podle které se doba nevyužívání integrovaného povolení bez vážného
důvodu, jejíž uplynutí je důvodem ke zrušení integrovaného povolení
(podle platné právní úpravy zániku integrovaného povolení) zkracuje z
8 let na 4 roky. Jde to o to, aby se do stanovené doby 4 let
nevyužívání integrovaného povolení mohla započítat i doba, po kterou
integrované povolení bez vážného důvodu nebylo využíváno před nabytím
účinnosti tohoto zákona.
K bodu 8
Zajištění kontinuity u řízení zahájených přede dnem nabytím účinnosti
tohoto zákona.
K čl. III - Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému
výměny informací o nejlepších dostupných technikách, se zrušuje z toho
důvodu, že právní úprava systému výměny informací o nejlepších
dostupných technikách byla celkově revidována a bylo vyhodnoceno jako
nejvhodnější postup, aby relevantní části daného nařízení vlády byly
zahrnuty do nové právní úpravy daného systému v § 27 zákona o
integrované prevenci.
K části druhé - Změna zákona o odpadech
V § 82 odst. 2 zákona o odpadech se do výčtu správních aktů podle
tohoto zákona, které se u zařízení v režimu integrované prevence
nahrazují integrovaným povolením, doplňuje rozhodnutí podle § 50 odst.
2, kterým krajský úřad vydává souhlas k dispozici s vázaným účtem
zřízeným provozovatelem skládky pro účely ukládání peněžních
prostředků k vytváření finanční rezervy. Doplnění tohoto rozhodnutí do
výčtu nahrazovaných správních aktů je vhodné vzhledem k tomu, že již
podle platné právní úpravy je integrovaným povolení nahrazován souhlas
k čerpání z prostředků finanční rezervy podle § 51 odst. 1 zákona o
odpadech.
V § 82 odst. 2 se dále upravuje odkaz na nahrazovaný souhlas s ředěním
nebo mísením odpadů tak, aby odpovídal platnému znění zákona o
odpadech. V rámci novely č. 154/2010 Sb. došlo k posunu ustanovení
upravujícího daný souhlas z § 12 odst. 5 do § 12 odst. 6.
K části třetí - Změna zákona o správních poplatcích
V sazebníku se navrhuje změna u položek 20 a 96.
V položce 20 se do výčtu místních šetření, která jsou osvobozena od
poplatku, doplňují místní šetření, která budou podle navrhované právní
úpravy prováděna podle zákona o integrované prevenci. Jedná se o
místní šetření prováděné krajským úřadem za účelem zjištění, zda se na
zařízení vztahuje povinnost mít integrované povolení.
Dále se mění položka 96, která upravuje správní poplatky za vydání
integrovaného povolení a jeho změny při podstatné změně zařízení.
Nenavrhuje se zvýšení poplatků ani rozšíření poplatkové povinnosti i
na změny integrovaného povolení z důvodu jiné než podstatné změny v
zařízení. Pouze se upravuje výjimka z poplatkové povinnosti, tj. část
„Předmětem poplatku není“. Stávající znění této výjimky je v dané
položce obsaženo od nabytí platnosti zákona o správních poplatcích a
nebylo změněno v návaznosti na zásadní novelu zákona o integrované
prevenci č. 222/2006 Sb., která se týkala i změn integrovaného
povolení. Podle daného ustanovení předmětem poplatku není vydání
rozhodnutí o změně integrovaného povolení z podnětu správního úřadu.
Toto znění způsobuje interpretační problémy a v praxi není předmětné
ustanovení aplikováno jednotně. U jiných položek sazebníku je zřejmé,
že slovy „z podnětu“ se rozumí z moci úřední, tj. nikoli na žádost.
Nicméně zákon o integrované prevenci v platném znění předpokládá, že
žádost o změnu integrovaného povolení v případě podstatné změny
provozovatel vždy podává na výzvu úřadu, která je vydána na základě
ohlášené změny v provozu zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo na
základě přezkumu podmínek integrovaného povolení podle § 18. Přímé
podání žádosti o změnu integrovaného povolení nicméně zákon
nevylučuje. Pokud je tedy žádost o změnu integrovaného povolení podána
na výzvu úřadu, není zřejmé, zda se jedná o změnu integrovaného
povolení „z podnětu správního úřadu“. Zejména to není zřejmé v případě
vydání výzvy na základě ohlášené plánované změny v provozu zařízení,
kdy je důvodem pro vydání změny integrovaného povolení podnikatelský
záměr provozovatele. Cílem navrhovaného znění dané výjimky je vyloučit
z této výjimky změny zařízení plánované provozovatelem. V těchto
případech vydání rozhodnutí o změně integrovaného povolení podléhá
zpoplatnění jak v případě, že provozovatel podá přímo žádost o vydání
integrovaného povolení, tak v případě, že žádost podá na základě výzvy
úřadu.
K části páté - Účinnost
Navrhuje se nabytí účinnosti dnem 7. ledna 2013, což je termín
transpozice IED do právního řádu ČR.
1 IED – Industrial Emissions Directive.
73