CO JE AZBEST? Azbest (osinek) Je Minerál Ze Skupiny

CO JE AZBEST? Azbest (osinek) Je Minerál Ze Skupiny

DESCARGAR PDF

CO JE AZBEST?
Azbest (osinek) je minerál ze skupiny silikátů, které se v přírodě
vyskytují ve dvou hlavních formách jako serpentiny a amfiboly.
Společnou vlastností všech azbestových minerálů je jejich vláknitá
struktura, při níž délka mnohonásobně převyšuje průřez. Vlákna mají
tendenci se stále štěpit po délce. Látkami obsahujícími azbest
označujeme látky, přípravky, meziprodukty, výrobky a odpady obsahující
více nežli 0,1 hmotnostních procent azbestu.
Azbest byl zařazen mezi nebezpečné chemické látky skupiny
*
karcinogenní, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží
mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu rakoviny,
*
mutagenní, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou
vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu genetických poškození.
FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI AZBESTU
---------------------------------------
*
nehořlavost
*
odolnost vůči kyselinám i zásadám
*
pevnost
*
ohebnost
VÝSKYT AZBESTU
V České republice se v letech 1975 – 1990 ročně spotřebovalo kolem 50
000 tun azbestu. Ze sedmdesáti procent našel využití ve stavebnictví –
nejčastěji na azbestocementové desky a potrubí, dále pak jako
protipožární omítky, těsnící šňůry a azbestopryžové těsnění.
Nejrizikovější skupinu ohrožovanou u nás azbestovými nemocemi tak
dnes, kdy je v Evropské unii používání azbestu prakticky zakázáno,
tvoří zejména pracovníci ve stavebnictví, údržbě nebo při čisticích
pracích. Mezi takové patří instalatéři, elektrikáři, demoliční
pracovníci, pokladači koberců a podlahových krytin, montéři, pokrývači
a další povolání, která potřebují pro svoji práci přístup do stropních
dutin, míst krytých různými výplněmi a dalších prostorů, které nejsou
běžně otevřené.
Průmyslové zpracování azbestu - v ČR je práce s azbestem zakázána
zákoníkem práce s výjimkou výzkumných a analytických prací, likvidace
nepotřebných zásob azbestu, odpadů a zařízení obsahujících azbest a
prací při jeho zneškodňování.
Manipulace s výrobky obsahujícími azbest - nejvýznamnějším zdrojem
expozice azbestu v současnosti je azbestocementová krytina na
střechách, azbest v budovách jako součást žáruvzdorné izolace, nátěry
a ochranné vrstvy s tvarovaným povrchem, dlaždice, podlahy kryté
linoleem, tepelná izolace kotlů, izolace ocelových konstrukcí staveb,
stropy (v požárních uzávěrech ve stropních dutinách), vytápěcí systémy
(v tepelné izolaci potrubí, topných těles a kotlů), elektrická
instalace, dveře, střechy (zejména v azbestocementových výrobcích),
střešní krytina, fasády včetně okapových žlabů, podhledů a obkladů,
vodovodní a kanalizační potrubí, ventily, příruby a těsnění, které
mohou obsahovat azbestová obložení, nebo v nichž azbest jinak
zajišťuje neprodyšnost, nádržky k WC, prvky okenních rámů, vložky z
azbestového papíru, vysokotlaké desky, těsnění k součástem strojů
pracujících za vysokých teplot nebo s obsahem leptavých látek, brzdové
obložení, těsnění a izolace v letadlech, lodích, lokomotivách,
starších automobilech, tramvajích apod. Riziku jsou vystaveni
pracovníci, kteří s těmito výrobky manipulují: elektrikáři -
izolatéři, demoliční pracovníci, údržbáři, opraváři, instalatéři,
hasiči apod.
Výskyt azbestu v domácnosti - možný zdroj mimopracovní expozice
azbestu - nehořlavé zástěny, podložky lokálních zdrojů tepla, pečících
trub a jiné drobné užitkové předměty.
VÝSKYT AZBESTU VE STAVEBNÍCH A DEMOLIČNÍCH ODPADECH :
Při různých pracích spojených s údržbou objektů, demolicemi starých
budov a zařízení, při rekonstrukcích budov, bytů, bytových jader v
bytových domech a podobných stavebních úpravách se velmi často můžeme
setkat se stavebními materiály obsahujícími azbest. Na jedné straně se
při rekonstrukcích a úpravách objektů nebo bytů chceme zbavit
azbestového nebezpečí v podobě potenciálně nebezpečného stavebního
materiálu, ale na straně druhé vznikne potenciálně nebezpečný stavební
a demoliční odpad.
Odpady obsahující azbest jsou klasifikovány jako odpady nebezpečné -
ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění,
vykazují nebezpečnou vlastnost H7 (karcinogenita). Tyto odpady již
nelze nijak materiálově využívat. Je nutné je bezpečně odstraňovat ze
životního prostředí za přísných podmínek ochrany zdraví a složek
prostředí. Při předcházení vzniku azbestových odpadů a stanovení
opatření při nutné manipulaci s nimi, jsou uplatňovány kroky, jejichž
cílem je maximální možné snížení zdravotních rizik již v místě, kde
tyto odpady mohou vznikat nebo vznikají.
JAK PŮSOBÍ AZBEST NA LIDSKÝ ORGANIZMUS?
Azbestová vlákna se dostávají s vdechovaným vzduchem až do plicních
sklípků. Zde dlouhá a odolná vlákna vyvolávají místní reakci, která
může vést ke vzniku onemocnění. Negativní účinky azbestu na zdraví
nespočívají v chemickém působení, ale v mechanickém dráždění citlivých
tkání zejména dýchacích orgánů! Onemocnění z azbestu obvykle vznikají
po dlouhé době od prvního kontaktu s azbestem. Mohou vzniknout tedy i
v době, kdy dotyčný s azbestem již řadu let nepracuje.
NEMOCI ZPŮSOBENÉ EXPOZICÍ AZBESTOVÉMU PRACHU
Azbestóza - postupná náhrada plicní tkáně vazivem. Obvykle má pozvolný
průběh s typickým nálezem na rtg plic, výraznější postižení je v
současnosti raritní, bylo spojeno s dlouholetou expozicí vysokým
koncentracím prachu s obsahem azbestu. Onemocnění lze hlásit jako
nemoc z povolání.
Hyalinóza pleury - vazivové změny na pohrudnici (bláně, která
obklopuje plíce). Často je náhodným nálezem na rtg plic a obvykle
nevede ke zhoršení kvality života. Pokud je spojená s postižením
plicních funkcí, lze ji ohlásit jako nemoc z povolání.
Karcinom plicní - plicní rakovina. Azbest patří k významným
karcinogenům. Tento účinek je ještě potencován kouřením. Plicní
rakovinu z azbestu nelze odlišit od plicní rakoviny z jiných příčin,
rovněž léčba a prognóza není odlišná od plicní rakoviny z jiných
příčin. Pokud je ve spojení s azbestózou plicní nebo hyalinózou
pohrudnice, lze ji hlásit jako nemoc z povolání.
Mezoteliom pleury - nádorové postižení pohrudnice. Jedná se o
relativně vzácné onemocnění s prokázaným příčinným vztahem mezí
expozicí azbestu a jeho vznikem (v neexponované populaci je extrémně
vzácný). Léčebné možnosti jsou velmi omezené a průběh je velmi vážný.
Lze hlásit jako nemoc z povolání.
MOŽNOSTI PREVENCE POŠKOZENÍ ZDRAVÍ Z AZBESTU
Základní krok v prevenci byl učiněn zákazem používání azbestu s
výjimkou prací asanačních, výzkumných a analytických a náhradou
azbestových materiálů bezazbestovými.
Organizační - podat hlášení o provádění prací s azbestem orgánu
ochrany veřejného zdraví před jejím zahájením. Vymezit kontrolované
pásmo a zákaz jídla, pití a kouření v tomto pásmu - pro tyto účely
musí být vyhrazeno a označeno místo, které není kontaminované
azbestem. Kontrola a pravidelná údržba odsávacích zařízeni, pracovních
oděvů, respirátorů apod. Evidence exponovaných pracovníků, zajištění
závodní preventivní péče.
Technické a technologické úpravy - práce za vlhka, místní odsávání,
hermetizace, fixace, pravidelné čištění podlah, stěn a povrchů,
odstraňování odpadů v uzavřených a označených obalech apod.
Osobní ochranné prostředky - ochranné oděvy, respirátory, filtry a
masky. Uchovávat odděleně od civilního oděvu na určeném místě!
Nepoužívat poškozené pracovní oděvy a respirátory!
Kontrola zdravotního stavu pracovníků - vstupní, periodické, výstupní
a následné zdravotní prohlídky pracovníků - i po ukončení expozice!
MANIPULACE S AZBESTEM
Pro stanovení postupů odstraňování azbestu, nejen zabudovaného ve
stavebních objektech, je samozřejmě podstatné určení zdravotních rizik
jeho expozice. Smrtelná onemocnění, jež může způsobit – mezoteliom,
azbestóza či rakovina plic dýchacích cest – jsou zapříčiněny
vdechováním azbestových vláken. V případě vstupu azbestových vláken do
zažívacího traktu například s pitnou vodou, která bývá ještě někde
rozváděna azbestocementovým potrubím, dosud provedené studie podobná
rizika neprokázaly. I když je nutno uvést, že někteří odborníci
poukazují na možnost adsorpce organických látek z vody na azbestová
vlákna. Azbestová vlákna by pak sice nepůsobila rakovinotvorně, ale
zesilovala by účinek jiných rakovinotvorných látek. Většinou jsou však
rizika působení azbestových vláken přijatých s pitnou vodou považována
za nulová nebo pouze malá.
 Z uvedeného vyplývá, že technologický postup likvidace azbestového
nebezpečí stanovený projektem musí být především takový, aby bylo
zamezeno vdechování azbestových vláken, jak pracovníky provádějícími
demontáž azbestových materiálů, tak budoucími obyvateli budovy či
obyvateli v blízkém okolí. Životu nebezpečná jsou azbestová vlákna s
šířkou do 3 mikrometrů a délkou nad 5 mikrometrů při poměru délky k
šířce větším než 3:1. Jsou velmi lehká, takže i malý podnět je dokáže
přimět k překonání desítek metrů.
Tak jako kterákoli jiná manipulace s azbestovými materiály, i jejich
demontáž z budov má za následek mnohonásobně vyšší únik azbestových
vláken do okolí. Pracovníci manipulující s materiály s obsahem azbestu
proto musí být vybaveni osobními ochrannými pomůckami – certifikovanou
kombinézou, polomaskou či maskou opatřenou filtrem s odpovídající
účinností, návleky na obuv a rukavicemi.
Tím se ochrana pracovníků provádějících demontáž azbestových materiálů
přirozeně nevyčerpává. Je nutno zahrnout i řadu dalších opatření od
pravidelných školení a lékařských prohlídek, až například po evidenci
vstupu do kontrolovaného pásma, která musí být archivována po dobu 40
let. Legislativně je problematika ochrany těchto pracovníků řešena v §
21 odst. 6 nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky
ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů.
JAK  POSTUPOVAT
Např. při údržbě a opravě budov, při stavebních úpravách domů, bytů,
rekonstrukcích bytových jader, demolicích staveb a tam, kde může
vznikat STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPAD S OBSAHEM AZBESTU ?
*
Stavby, jejich změny a udržovací práce na nich lze provádět pouze
na základě stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu
úřadu v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění (od 1.1.2007
vstoupí v platnost zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon).
*
Podle § 55 a § 57 stavebního zákona je každý „stavebník“ drobných
staveb, stavebních úprav a udržovacích prací, kterými se nemění
vzhled a užívání stavby, ale i u zásahů, kterými by mohlo dojít k
ohrožení požární bezpečnosti staveb apod., povinen předem písemně
ohlásit příslušnému stavebnímu úřadu provádění takových prací.
Ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravy a udržovací práce může
stavebník provádět pouze na základě souhlasu stavebního úřadu.
Stavební úřad si však může stanovit, že ohlášenou drobnou stavbu,
stavební úpravy nebo udržovací práce lze provádět jen na základě
stavebního povolení. V ostatních případech, stanovených stavebním
zákonem, podléhají stavby územnímu a stavebnímu řízení.
*
Stavební úřad má v souladu s § 126 stavebního zákona povinnost
přezkoumat, zda realizací stavby nebo stavebními úpravami a
udržovacími pracemi bude zajištěna ochrana složek životního
prostředí a budou chráněny i jiné zájmy v souladu se zvláštními
právními předpisy - např. podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví, v platném znění, zákona č. 185/2001 Sb., o
odpadech, v platném znění, atd.
*
Vlastnímu provádění stavebních prací by mělo předcházet
vypracování projektové dokumentace, která musí obsahovat také
návrh technologického řešení odstranění potenciálně nebezpečných
stavebních materiálů s obsahem azbestu a další postupy související
s odstraněním vzniklých nebezpečných azbestových odpadů. Měl by
být uskutečněn také odborný stavební průzkum, který by měl
potvrdit nebo vyvrátit přítomnost stavebních materiálů s obsahem
azbestu.
*
V místě demolice, provádění stavebních úprav - obecně tam, kde
může vznikat nebezpečný stavební a demoliční odpad, je ideální
získat „posudek o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů“, který
může na základě žádosti původce odpadů vypracovat pouze osoba
pověřená MŽP ČR nebo MZ ČR k hodnocení nebezpečných vlastností
odpadů v souladu s vyhláškou č. 376/2001 Sb., o hodnocení
nebezpečných vlastností odpadů, v platném znění. V případě, že
pověřená osoba zjistí, že odpad žádnou z nebezpečných vlastností
nemá, vydá „osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů“.
Seznamy osob vydává a aktualizuje MŽP ČR a MZ ČR (viz samostatná
příloha tohoto doporučení).
*
Každý, kdo provádí práce spojené se vznikem stavebních a
demoličních odpadů, se stává původcem těchto odpadů. Předáním
odpadů např. firmě, která zajišťuje realizaci stavebních úprav a
má souhlas k nakládání s těmito odpady, se stává původcem odpadů
tato firma (na základě smlouvy o provedení prací).
*
Projednávání a schvalování činností spojených s nakládáním s
nebezpečnými azbestovými odpady spadá podle citovaného zákona č.
185/2001 Sb. do kompetence odboru životního prostředí KrÚ JmK nebo
obce s rozšířenou působností.
PROVÁDĚNÍ STAVEBNÍCH ÚPRAV
*
Odstranění stavebních materiálů s obsahem azbestu by měla provádět
renomovaná firma, která zaručí řádný technologický postup
demontáže potenciálně nebezpečných stavebních materiálů a prvků a
následné předání vzniklých azbestových odpadů k bezpečnému
odstranění.
*
Odborné firmy odstraňující azbest ze staveb jsou povinny takové
práce ohlašovat 30 dní před jejich zahájením místně příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví - tj. Krajské hygienické stanici
JmK podle § 41 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví,
v platném znění. Náležitosti takového hlášení stanoví vyhláška
432/2003 Sb. v § 5. Požadavky pro nakládání s azbestem, včetně
odpadů obsahujících azbest, jsou obsaženy v § 21 Nařízení vlády č.
178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví
zaměstnanců při práci, v platném znění, a předpisech
souvisejících.
*
Dodržením požadavků tohoto nařízení vlády a podmínek § 5 vyhlášky
432/2003 Sb. jsou vytvořeny předpoklady k ochraně osob tyto práce
provádějící a i jiných osob přítomných na pracovišti a v blízkosti
pracoviště.
*
Novela zákona 258/2000 Sb., uveřejněná ve sbírce zákonů pod číslem
392/2005 Sb., nově tuto povinnost hlášení nevyžaduje jde-li o
práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu. Přitom definice
takových prací jsou uvedeny v §2 návrhu nové vyhlášky (jde o práce
například prováděné zřídka po dobu kratší než 4 hodiny za směnu, v
rozsahu menším než 8 pracovních týdnů v roce, práce údržbářské,
nedestruktivní odstraňování materiálů obsahujících azbest,
kontrola ovzduší, odebírání vzorků a podobně). Úprava vychází z
novely Zákoníku práce - zákon č. 46/2004 Sb. § 134 d) odst. 2.
*
Při odstraňování částí staveb, které jsou z azbestových materiálů
nebo obsahují jako součást azbest, je nezbytné již od prvního
kontaktu s takovými materiály dbát na důsledné zabránění vdechnutí
a zabránění kontaminace prostředí a ovzduší azbestem a azbestovým
prachem - pracovníci v „kontrolovaném pásmu“ musí být vybaveni
maskou s filtrem nebo polomaskou, ochranným oděvem (kombinéza),
rukavicemi, obuví. Z prostředí, kde dochází k demontáži
azbestových částí nebo je nakládáno s azbestovými odpady, nesmí
docházet k úniku prachu do okolního nechráněného prostředí.
*
Při jakékoliv manipulaci s azbestovými materiály v budovách a
jejich demontáži (zejména neodborně prováděné) se mnohonásobně
zvyšuje únik azbestových vláken do prostředí. Proti rozviřování
nebezpečných azbestových vláken do prostředí musí být učiněna vždy
příslušná opatření. Snížit prašnost lze prostým vlhčením
demontovaných materiálů vodou. Jsou známy a používány také
technologické postupy, kdy azbestové stavební materiály jsou před
demontáží opatřeny nástřikem polymerními hmotami a speciálními
enkapsulačními přípravky, které vytvoří na povrchu nepropustnou
vrstvu bránící oddělování azbestových vláken a jejich úniku do
ovzduší.
*
Odpady s obsahem azbestu musí být okamžitě baleny do neprodyšných
obalů nebo uloženy do utěsnitelných nádob či kontejnerů a
označeny. Takto zabezpečené odpady musí být následně odvezeny do
zařízení, které je určeno k jejich odstranění a je provozováno
oprávněnou osobou.
*
Odpady s obsahem azbestu je možné odstraňovat (likvidovat) pouze v
zařízeních k tomu určených – za podmínek stanovených § 35 a §§
souvisejících zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění,
dále § 17a) vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s
odpady, v platném znění, a vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách
ukládání odpadů na skládky a jejich využití na povrchu terénu a
změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s
odpady. Lze je tedy odstraňovat i na některých skládkách skupiny
S-00 = skládky „ostatních“ odpadů kategorie S-001, S-002, S-003 v
souladu se schváleným Provozním řádem a podmínkami uvedenými v
rozhodnutí příslušného orgánu životního prostředí při udělení
souhlasu s provozem takového zařízení.
*
Místo na skládkách, kde je azbestový odpad ukládán, musí být ihned
zahrnuto inertním materiálem (materiál pro technické úpravy
skládek) a provozovatel skládky musí místo uložení azbestových
odpadů označit na situačním plánku (součást provozního řádu)!
Podrobné podmínky jsou předmětem vyhlášky č. 294/2005 Sb.
Poznámka: podle přílohy č. 8 k vyhlášce č. 232/2004 Sb., kterou se
provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických
přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace,
balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických
přípravků, musí být VÝROBKY OBSAHUJÍCÍ AZBEST nebo jejich OBALY
označeny podle obrázku uvedeného v této příloze nebo slovním
vyznačením a dalšími náležitostmi.
STRUČNÁ ORIENTACE PRO PRAXI
*
Při provádění stavebních úprav domů, bytů, bytových jader apod. je
nutno se nejprve obrátit pro radu na místně příslušný stavební
úřad obce s rozšířenou působností nebo Magistrátu.
*
Po dohodě se stavebním úřadem stavba nebo stavební a udržovací
práce podléhají buď „ohlášení“ anebo je nutno zpracovat přímo
projektovou dokumentaci, která podléhá územnímu a stavebnímu
řízení.
*
Prostřednictvím adresáře nebo přes stavební úřad či odbor
životního prostředí je možno také kontaktovat odborníka - „osobu
pověřenou k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů MZ a MŽP“,
která na základě příslušných podkladů a prohlídky na místě samém
potvrdí nebo vyvrátí přítomnost azbestových odpadů.
*
Odborná firma, která bude provádět demoliční a stavebními práce
musí zajistit bezpečné odstranění odpadů s azbestem.
*
Je nutno dbát na to, aby bylo zabráněno rozptylování prachu s
obsahem azbestu do okolí. Azbestové stavební materiály musí být
při demontáži a bouracích pracích přinejmenším vlhčeny. Do
okolního prostředí se nesmí dostávat vzduch kontaminovaný
azbestovým prachem. Odpady musí být ihned po svém vzniku
neprodyšně zabaleny a utěsněny a odvezeny do zařízení, které je
určeno k jejich odstranění (likvidaci).
*
V prostorech, kde je manipulováno s azbestovými stavebními prvky a
odpady je nutno chránit sebe a členy rodiny i okolí před pobytem v
prostředí, které je kontaminováno prachem s obsahem azbestu.
Důležité je provést po stavebních úpravách důkladný úklid všech
prostorů od prachu mokrou cestou (s použitými úklidovými pomůckami
– např. hadry apod. je třeba nakládat obdobně jako s azbestovými
odpady – po použití je ještě mokré neprodyšně obalit a zajistit
jejich bezpečné odstranění).
Hrozba nekvalifikované manipulace
Dosud naznačený postup odpovídá likvidaci azbestového nebezpečí
prováděné odbornou firmou oprávněnou k nakládání s nebezpečnými odpady
a pracující v souladu s platnou legislativou, která je vybavena již
zmíněnými technickými prostředky a dalším zařízením k omezení expozice
vlastních zaměstnanců a ochraně okolního prostředí a která samozřejmě
dokonale zvládla technologii likvidace azbestového nebezpečí.
Běžně však probíhají rekonstrukce či demolice objektů, v nichž byly
zabudovány azbestové materiály i způsobem, který nerespektuje ani
nejzákladnější pravidla pro práci s azbestem a ohrožuje budoucí
obyvatele budovy, samotné dělníky provádějící rekonstrukci, a z důvodu
nevybudování kontrolního pásma i mnoho lidí žijících v okolí.
V některých případech je důvodem skutečnost, že před rekonstrukcí
nebyl proveden stavební průzkum se zjišťováním přítomnosti azbestu v
objektu, takže stavební firma provádí práce, aniž by si byla
přítomnosti tohoto nebezpečí vědoma. Velmi často je ovšem porušování
zákona zcela vědomé. V obou případech je však výsledkem mnohonásobně
vyšší kontaminace objektu i jeho okolí ve srovnání se stavem před
rekonstrukcí.
Zamezení podobných akcí vyžaduje pozorné sledování ze strany
stavebních úřadů a zejména hygienických stanic, kterým musí podle § 41
zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, provádějící firma
práce s azbestem nahlásit. Náležitosti tohoto hlášení určuje § 5
vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování
prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních
testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění
biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem
a biologickými činiteli. Mezi ně patří i technologické postupy, které
budou použity v zájmu omezení expozice osob prachu azbestu, opatření k
zajištění ochrany pracovníků, jejich vybavení ochranným oděvem a
osobními ochrannými prostředky či způsob manipulace s odpady
obsahujícími azbest.
I v současné době ještě u některých lidí přetrvává zcela mylná
představa, že ve chvíli, kdy jsou například azbestové desky jakýmkoliv
způsobem odstraněny z domu, získáváme čistý objekt. Opak je pravdou.
Už bylo zmíněno, že jakákoliv manipulace s azbestovými materiály
mnohonásobně zvyšuje počet vláken uvolňovaných do okolí.
Neodborná demontáž, která nezabrání úniku poletujících azbestových
vláken, je pro objekt a jeho obyvatele daleko větším zlem, než stav,
kdy byl azbest ponechán v relativním klidu. Navíc pozdější vyčištění
budovy, která byla nejprve zamořena levnou neodbornou demontáží, bude
podstatně nákladnější, než kdyby se od samotného počátku postupovalo v
souladu s požadavky na likvidaci azbestového nebezpečí.
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY VZTAHUJÍCÍ SE K NAKLÁDÁNÍ S AZBESTOVÝMI
ODPADY
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), v platném znění, (od 1.1.2007 vstoupí v platnost z. č.
183/2006S., stavební zákon)
· Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
stavebního zákona, v platném znění
· Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na
výstavbu, v platném znění
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů,
v platném znění
· Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam
nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu
a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a
tranzitu odpadů (Katalog odpadů), v platném znění
· Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v
platném znění
· Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností
odpadů, v platném znění
· Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a
jejich využití na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o
podrobnostech nakládání s odpady
(platná od 5. srpna 2005)
*
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění
§ 35 Povinnosti při nakládání s odpady z azbestu
(1) Původce odpadů obsahujících azbest a oprávněná osoba, která
nakládá s odpady obsahujícími azbest, jsou povinni zajistit, aby při
tomto nakládání nebyla z odpadů do ovzduší uvolňována azbestová vlákna
nebo azbestový prach a aby nedošlo k rozlití kapalin obsahujících
azbestová vlákna.
(2) Odpady obsahující azbestová vlákna nebo azbestový prach lze
ukládat pouze na skládky k tomu určené. Odpady musí být upraveny,
zabaleny, případně po uložení na skládku okamžitě zakryty.
Provozovatel skládky je povinen zajistit, aby se částice azbestu
nemohly uvolňovat do ovzduší.
(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem požadavky na
ukládání odpadů z azbestu na skládky.
*
Vyhláška č. 294/2005 Sb.,o podmínkách ukládání odpadů na skládky a
jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001
Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (platnost od 5. 8. 2005)
§ 7 Technické požadavky na ukládání odpadů s azbestem na skládky
(1)Odpady z azbestu mohou být ukládány pouze na skládkách S-00 a S-NO
při splnění následujících požadavků:
a) budou dodrženy obecné požadavky § 4 odst. 3 a požadavky zvláštních
právních předpisů, 6/
b) odpad přijímaný na skládku skupiny S-00 do vybraných sektorů nesmí
obsahovat jiné nebezpečné látky než azbest, jehož vlákna jsou vázána
pojivem, nebo odpad z azbestu zabalený v utěsněných obalech, 7/
c) plocha pro ukládání odpadů musí být denně před jejím hutněním
překryta vhodným materiálem a pokud odpad není zabalený, musí být
pravidelně zkrápěna,
d) na skládce se nesmí provádět žádné vrtné, výkopové a jiné práce,
které by mohly vést k uvolnění vláken azbestu,
e) musí být přijata vhodná opatření, aby se zabránilo jakémukoliv
kontaktu lidí s odpadem obsahujícím azbest po dobu provozu i po
uzavření skládky.
(2) Na provozovatele skládky, na kterou je ukládán odpad z azbestu, se
vztahují dále podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.
(3) Dokumentace s plánkem umístění odpadu z azbestu na skládce je
součástí evidence uložených odpadů, archivované v souladu s § 21 odst.
1 písm. d) zákona.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, v platném znění
· Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví zaměstnanců při práci, v platném znění
· Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky zařazování
prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních
testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění
biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem
a biologickými činiteli
*
Podle zákona č. 258/2000 Sb., ochrana zdraví při práci jsou v § 39
specifikované rizikové práce, "práce při níž je nebezpečí vzniku
nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací".
Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce je
povinen:
*
u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce vést
evidenci,
*
ukládat evidenci po dobu 10 let od ukončení expozice jde-li o
práce:
a) s chemickými karcinogeny stanovenými zvláštním právním
předpisem
b) s azbestem
c) v riziku fibrogenního prachu a
d) s biologickými činiteli, které mohou vyvolat latentní
onemocnění,
*
evidenci o pracích dle bodu b) po zániku organizace,
*
oznámení o možnostech zvýšení expozice faktorům pracovních
podmínek.
Zaměstnavatel je povinen ohlásit orgánu ochrany veřejného zdraví práce
při kterých jsou anebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestem.
Hlášení je zaměstnavatel povinen učinit nejméně 30 dnů před zahájením
práce, náležitosti hlášení stanoví prováděcí právní předpis.
Náležitosti hlášení prací s azbestem a jiných prací, které mohou být
zdrojem expozice azbestu Hlášení o provádění prací s azbestem a jiných
prací, které mohou být zdrojem expozice azbestu, včetně odstraňování
staveb nebo jejich součástí, konstrukcí, zařízení, instalací, nebo
výrobků, jejichž součástí je azbest, se podává orgánu ochrany
veřejného zdraví, příslušnému podle místa konání práce. Hlášení musí
obsahovat řadu údajů o organizaci, místě a prováděných prací,
technologických postupech, technických zařízení, vybavení zaměstnanců,
zajištění sanitárních zařízení, způsob manipulace s odpady, zajištění
preventivní péče o zaměstnance, kontaktní údaj osoby odpovědné za
zaměstnavatele, způsob zajištění kontroly koncentrace azbestu v
pracovním ovzduší a způsob zajištění dokumentace o evidenci
jednotlivých zaměstnanců exponovaných azbestem. Náklady spojené se
zajišťováním ochrany zdraví při práci podle tohoto zákona hradí
zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
*
Vyhláška č. 432/2003 Sb., Práce s azbestem patří do kategorizace
prací pro prach.
Do druhé kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci
exponováni:
b) prachem obsahujícím vlákna chrysotilu, jejichž průměrné expoziční
limity v pracovním ovzduší sou v rozmezí hodnot od 0,2 do 0,6
[vlákna.cm-3 ]nebo vlákna jiných druhů azbestu nebo jejich směsi
včetně směsi s chrysotilem, jejichž průměrné expoziční limity jsou v
rozmezí hodnot od 0,1 do 0,3 [vlákna.cm-3.]
Práce, které nejsou spojeny s každodenní expozicí azbestu, se zařazují
do 2. kategorie tehdy, pokud je expozice zaměstnanců charakterizována
součinem průměrné osmihodinové koncentrace vláken chrysotilu
[vlákno.cm-3] a počtů dnů práce spojených s expozicí (dále vláknodny )
v tříměsíčním období vyšší než 12 [vláknodnů.cm-3 ], nepřekračuje však
hodnotu 36 [vláknodnů.cm-3]. Pro vlákna jiných druhů azbestu a jejich
směsí včetně směsí , kterou obsahuje chrysotil, je rozmezí hodnot
charakterizujících druhou kategorií od 6 do 18 [vláknodnů.cm-3].
Do třetí kategorie náleží práce, při nichž jsou zaměstnanci
exponováni:
b) prachem obsahujícím vlákna azbestu, jehož průměrné expoziční limity
v pracovním ovzduší jsou vyšší než PEL pro daný druh azbestu, avšak
nejsou vyšší nežli trojnásobek této hodnoty, jde-li o směs různých
azbestů použije se vždy jako kriteriální hodnota PEL pro amfibolové
azbesty.
Práce, které nejsou spojeny s každodenní expozici azbestu, se zařazují
do třetí kategorie tehdy, pokud hodnoty [vláknodnů.cm-3 ], které
charakterizují expozici různých druhů azbestů nebo jejich směsí jsou
vyšší, než je uvedeno pro druhou kategorií, nepřekračují však
trojnásobek těchto hodnot.
Do čtvrté kategorie náleží práce při nichž jsou zaměstnanci exponování
prachem, jehož koncentrace jsou vyšší než je uvedeno pro třetí
kategorii.
    
Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a
o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb.
· Vyhláška č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných
chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění
na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo
používání je omezeno
· Vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně
některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování
nebezpečných chemických látek a chemických přípravků (a příloha č. 1 -
10 k této vyhlášce)
ZÁVĚR
Nutno podotknout, že nelze zveličovat rizika azbestu ve vztahu k
neprofesním skupinám. Ohrožení běžné populace azbestovými vlákny je za
normálních okolností prakticky nulové. Ve stavbách zabudovaný azbest
je totiž minimálně nebezpečný, pokud nemůže uvolňovat do vzduchu
azbestová vlákna. K tomu dochází pouze při vrtání, řezání a lámání
nebo výrazném chemickém a mechanickém vlivu povětrnosti (např. u
Eternitu). Stejně tak byla vyloučena rizika spojená s rozvodem pitné
vody azbestocementovým potrubím – azbest je nebezpečný jenom při
vdechování.
Zdroj:
1) Postup při řešení problematiky azbestových odpadů. In
Odpady.ihned.cz [online]. Praha : Economia, 2006 [cit. 26-05-2006].
Dostupný z WWW: BRNO>.
2) BOZPinfo.cz ;autor: Mareček David
3) Propagační tiskovina Státního zdravotního ústavu. 2002.
4) Hanáková, Eva. Požadavky BOZP pro práci s azbestem včetně
kategorizace. VÚBP Praha.
5) Lutovská, Marcela – Krch, Gustav. Azbest jako zdroj ohrožení
zdraví. Odpadové fórum, č. 5, 2005, s. 20 – 21.